Knihobot

Marie Klečacká Beyly

    Tábor svatých
    Vzpomínky malostranské
    • Memoáry francouzské lékařky českého původu se zařazují do tradice „vzpomínek lékařů“, jejíž kořeny sahají až k Thomayerovi a Vondráčkovi. Autorčiny životní příběhy jsou poznamenány tragédií moderní doby – emigrací a nemožností žít ve vlastní zemi. Tyto vzpomínky, inspirované nerudovskou aluzí, se zaměřují na setkání a střety s významnými osobnostmi, jako jsou přední představitelé české medicíny, Jan Werich, překladatelka Zdena Wattersonová a filosofové Karel Kosík a Milan Machovec. Ústřední postavou se stává básník a filosof Zbyněk Fišer, známý jako Egon Bondy, legenda českého undergroundu, jehož důvěrnicí byla autorka po mnoho let. O jeho životě a díle podává osobité svědectví, které se vyhýbá idealizaci i jednostrannému odsudku, a je podloženo citacemi z jeho dopisů. Svět českého disentu, Charty 77 a „podzemní kultury“ je zkoumán skrze setkání s Bondym, včetně autorčina pohledu na jeho vztah s Václavem Havlem. Autorka rovněž přináší silně subjektivní a kritické glosy k politickému a společenskému dění v Československu a Francii po roce 1989, stejně jako reflexe z cest po Evropě, zejména z návštěv postsovětského Ruska.

      Vzpomínky malostranské
    • Tábor svatých

      Včetně eseje Big other

      • 370 stránek
      • 13 hodin čtení
      3,2(32)Ohodnotit

      Dystopický příběh začíná v indické Bombaji, kde holandská vláda ohlásila přijetí nařízení, podle kterého měly být indické děti adoptovány a vychovávány v Nizozemí. Tato politika je znova přehodnocena poté, co byl holandský konzulát zaplaven rodiči toužícími vzdát se svých dětí, přejícími si mít o hladový krk méně. Jeden indický duchovní následně vyzve masy k hromadnému exodu a k novému životu v Evropě. Většina příběhu se soustředí na francouzskou Riviéru, kde nakonec nezůstane kromě armády a několika civilistů nikdo, s výjimkou profesora na odpočinku. Profesor je svědkem připlutí obrovské flotily, kotvící u francouzského pobřeží. Příběh střídá rovinu reakce Francouzů na masovou imigraci a postoje přistěhovalců. Ti vůbec netouží po tom, aby se asimilovali do francouzské kultury, zároveň ale dychtí po hojné potravě a pití, které je v jejich rodné Indii nedostatek. Ke konci příběhu se starosta New Yorku dostane do situace, kdy sdílí svou oficiální rezidenci Gracie Mansion se třemi rodinami z Harlemu, britská královna je donucena souhlasit se sňatkem svého syna s pákistánskou ženou, a pouhý jediný sovětský voják stojí v cestě tisíců Číňanů, valících se na Sibiř.

      Tábor svatých