Johannes Mario Simmel Pořadí knih (chronologicky)

Numa guerra, o que você faria para sobreviver? Viena, março de 1945, últimos meses da Segunda Guerra Mundial. Três mulheres, três homens e uma menininha se veem presos em um abrigo subterrâneo. Lá fora, um bombardeio destrói tudo ao redor e os deixa isolados pelos escombros. O grupo não poderia ser mais heterogêneo: uma grávida e sua filha pequena, uma senhora idosa muito religiosa, uma jovem artista, um padre alcoólatra que perdeu a fé em Deus, um jovem soldado e um químico. O que os une é o sonho de liberdade. Mas como chegar a um consenso sobre o que fazer para sair dessa situação, uma vez que cada um deles tem uma opinião diversa sobre que atitude tomar? Esperar, mesmo tendo uma grávida no grupo? Explodir a parede, mesmo com o risco de morrerem na explosão? Cavar incansavelmente? O que seria menos arriscado? Nesse confinamento forçado, os sentimentos são levados ao limite. Em Amanhã é outro dia (1948), o escritor austríaco J.M. Simmel (1924-2009) criou um microcosmo da sociedade exaurida pelo combate. Amor e ódio, bondade e violência, confiança e medo, simplicidade e fanatismo: esses e outros sentimentos se digladiam nos preciosos minutos em que o grupo luta para sobreviver – sentimentos de um continente extenuado pela insanidade da guerra.

Johannes Mario Simmel hat eine ebenso bezaubernde wie bewegende Erzählung über die verschiedenen Arten der Liebe geschrieben, über die Leidenschaft, die Treue und den Tod, nicht zuletzt über die glitzernden Städte und die stillen Dörfer der französischen Mittelmeerküste. »Simmel hat wie kaum ein anderer zeitgenössischer Autor einen fabelhaften Blick für Themen, Probleme, Motive.« Marcel Reich-Ranicki

Die ideale Urlaubslektüre für jeden Ort: Ob am Meer, in den Bergen oder auf dem Balkon, die vorgestellten AutorInnen bieten unterhaltsame Geschichten, die jeden Urlaubstag zu etwas Besonderem machen.

Filipu Sorelovi, jedenapadesátiletému věhlasnému informatikovi, vynikajícímu odborníkovi na vyhledávání virů v počítačových programech, který žije jen pro svou práci, se náhle zhroutí svět. Firma Delphi, u níž působí již řadu let, ho z nicotných důvodů, doslova ze dne na den, odsune na druhou kolej a pověří dlouhodobými, nedůležitými úkoly v Ženevě. Filip se zde seznámí s fotografkou Claude Falconovou, jejíž provokativně šokující válečné snímky, které vystavuje v galerii svého přítele Serge Molerona, mu otevřou oči a on si přizná už dávno tušenou pravdu. Pochopí, že unikátní objevy jeho firmy, nadnárodní společnosti se špičkovou technologií, svým způsobem sice slouží technickému pokroku, ale zároveň napomáhájí promyšlenému zločinu, jenž postupně vytváří podhoubí pro novou generaci mezinárodního teroru. Mezi Filipem, Claude a Sergem vzniká záhy neobyčejně krásný vztah, v němž se navzájem prolínají láska a přátelství. Podaří se jim svou lásku ve světě multimédií, nelítostného souboje a honby za úspěchem na konci milénia vybudovat most do příštího tisíciletí, a zabránit tak neúprosně se blížící světové katastrofě?

"Na chodbičce luxusního expresu Train bleu, který uhání nocí k Azurovému pobřeží, se zcela náhodně seznamují dva lidé - spisovatel sešitových románů Roger Royan a bohatá Američanka Roberta Collinsová. Starší, stále ještě atraktivní dáma pozve svého spolucestujícího na sklenku šampaňského, protože touží vyprávět mu svůj příběh o životní lásce, jež ji potkala ve zralém věku a které se vzdala, aby se postarala o nemocného manžela. Teprve teď, po dlouhých letech, se vrací do slunečného středomořského městečka za mužem, kterého nepřestala milovat, malířem Mondragonem, s nímž si po celou dobu odloučení vyměňovala milostné dopisy a on jí pravidelně posílal něžný obrázek mandlovníku s věnováním. Osud však bývá krutý, a když ráno vlak vjíždí do stanice Saint-Rafael, průvodčí najde paní Cillinsovou v jejím kupé mrtvou. Zemřela ve spánku na selhání srdce. Monsieur Royan se rozhodne vydat za člověkem, který tuto ženu učinil šťastnou, aby ho zpravil o její smrti. Vše nalézá přesně tak, jak mu paní Collinsová vylíčila - uzké uličky, malebný starý dům, ošklivou hospodyni Mariu - přesto ho čeká překvapení, které ho dovede k hořkému poznání, že štěstí je leckdy pouhá iluze."

Robert Faber, stárnoucí osamělý spisovatel, který se jedné květnové noci roku 1994 rozhodne skoncovat se životem, se náhle ocitne tváří v tvář své minulosti. Nečekaný telefonát z Vídně mu připomene Miru, ženu, s níž kdysi v Sarajevu prožil nádherný milostný vztah. Faber má přijet do Vídně, aby pomohl Goranovi, svému i Miřininu patnáctiletému vnukovi, o jehož existenci neměl ani tušení. Těžce nemocný chlapec leží v Mariánském špitálu, kam ho převezli z obsazeného Sarajeva, poté co mu přestala pracovat transplantovaná játra. Cesta do rodného města představuje pro vyhaslého Fabera, který od smrti své ženy Natálie není schopen psát, nejen setkání s dávno zapomenutou láskou a neznámým vnukem, ale vyvolá v něm i živé vzpomínky na prožité hrůzy nacismu, neboť ve Vídni se začíná hlásit ke slovu neonacismus a on sám se stane terčem několika vražedných útoků. Goranovo dramatické uzdravování ho přivádí i do báječného "světa mimo", na dětskou kliniku, v níž lidé do úmoru bojují o životy svých pacientů a kde Faber poznává lesk i bídu současné transplantační medicíny. Muž, který chtěl zemřít, je zase schopen tvořit a prožívat štěstí. Na sklonku života se Mira a Faber znovu sblíží. Má však jejich vztah ještě naději?... celý text