Juan Goytisolo i Gay Knihy

Soubor esejů o inspirativní síle kultury islámských zemí napsal španělský spisovatel a kritik evropské civilizace. Z textů lze vyčíst autorovo zaujetí různými složkami islámské kultury i určitou skepsi nad hodnotami, které vyznává uspěchaná moderní civilizace. Setkáme se s velmi různorodými tématy: publikaci otevírají cestopisné črty z putování po Kappadokii, autor nám dále přiblíží tanec dervišů zvaný samá, zápasy yagli v tureckém městě Edirne, knížka obsahuje i brilantně napsaný esej o Istanbulu (Město palimpsest) či text o lidovém kultu světců v islámu.

Kolaps východního bloku: invaze Albánců na luxusní pláž, strhávání soch, podvedené postavy z budovatelských obrazů, zdrcující debaty o zakladateli vědeckého socialismu, který vše sleduje s rodinou v televizi. Současnost „konce dějin“ se prolíná s historickou perspektivou 19. století, mrtví ožívají a vypovídají, komentují události, přou se s živými i mezi sebou. Rodinný portrét, který se spisovatel na tomto pozadí pokouší načrtnout, je bezustání anachronicky potvořen Marxovým aktuálním mediálním obrazem. Zkrachovalý reálně socialistický svět zaplavuje prázdná, idiotická konzumní společnost, jež vítězí nad každým a vším. Je tohle konec, v nějž doufaly miliony lidí? Nebo je popis skutečnosti stále otevřený a podobně jako Sága rodu Marxů zůstává věčně nedokončenou stavbou?

Román ze španělské současnosti poutavě líčí život katalánského městečka, bezduché hemžení jeho honorace, vliv amerikanismu na dospívající mládež i marné protesty jednotlivců proti přežilému společenskému zřízení...

Společenskokritický román. Realistický obraz života mladých lidí z barákové kolonie v předměstí Barcelony, jež bída hmotná nezadržitelně vrhá i v bídu mravní a mění je v chuligány. Jejich osudy zasadil autor do širšího rámce periférie velkoměsta, ve kterém příkře vystupují protiklady života bohatých a chudých a stávají se obžalobou režimu, který se marně snaží zakrýt hmotnou i společenskou vyřazenost zástupů pracujících tím, že je prohlašuje za spodinu.

Pohled do Španělska zotročeného Frankovým diktátorským režimem z pera pokrokového španělského spisovatele, žijícího v Paříži. Za třídenního putování okolím městečka Níjar v Almerijské provincii na jihu Španělska, vyprahlém a chudém kraji bez vody a lesů, měl možnost nahlédnout pod povrch věcí a poznat skutečnou tvář života země a jejích obyvatelů, vykořisťovaných i vykořisťovatelů.

Nezvykle rozvíjené a v beznaděj ústící příběhy drobných lidí, jejichž ponurými rysy zamýšlel autor postihnout pokoření a zbídačení obyvatelstva Frankova Španělska. Dějištěm je Barcelona a časově jsou události rámovány přípravami a počátkem velkých církevních slavností, Světového kongresu víry, jež svým leskem mají oslnit masy a pomoci je udržovat v nevědomosti a nesvobodě. Doslov Eduard Hodoušek.

An exile returns to Spain from France to find that he is repelled by the fascism of Franco's Spain and drawn to the world of Muslim culture. In Marks of Identity, Juan Goytisolo, one of Spain's most celebrated novelists, speaks for a generation of Spaniards who were small children during the Spanish Civil War, grew up under a stifling dictatorship, and, in many cases, emigrated in desperation from their dying country. Upon his return, the narrator confronts the most controversial political, religious, social, and sexual issues of our time with ferocious energy and elegant prose. Torn between the Islamic and European worlds around him, he finds both ultimately unsatisfactory. In the end, only displacement survives.

Trapped in his apartment in an immigrant district of Paris, the narrator is far from the high life of museums, elegant restaurants and boutiques. Within this imprisonment, his thoughts oscillate between revolutionary terrorism and pre-pubescent sexuality - a concern he shares with Lewis Carroll. Mirroring the conventions of Arabic texts, Landscapes After the Battle is to be understood from the perspective of its end; an end where the relationship between writer, the reader and the written is revealed as playful and humorous. The appearance of the comic in a novel by Juan Goytisolo is unexpected; like Dracula at a haemophiliacs? convention.

To many, Juan Goytisolo is Spain's greatest living novelist and her sternest critic. An exile from his native land for over forty years (he left Madrid in 1957 to escape Franco's regime), he has mercilessly sought to overturn Spain's Catholic homogeneity by remembering the cultural influence of her medieval and Jewish populations. Few European writers know the Islamic shores of the Mediterranean as intimately as he does. In these essays about Morocco, Turkey, and Egypt, Goytisolo celebrates a world where ritual matters and tradition is alive, where saints live, story-tellers weave their enchantments nightly, and where honor and dignity preserve the importance of the individual. Goytisolo is to Spanish writing what Almodovar is to Spanish cinema. These essays are a fine reading of the vast, heterogeneous mosaic of Islam against the everyday truculent images of the mass media. "A deliciously pretentious aesthete, Goytisolo unashamedly romanticizes popular Islamic life in beguiling, immensely readable, poetic prose."-Publishers Weekly

Juan Goytisolo konfrontiert in seinem Essay die in ganz Europa verbreiteten Vorstellungen über Spanien, die Mythen und Selbsttäuschungen, die die Spanier im Lauf der Jahrhunderte sich und der Mitwelt eingeredet haben, mit der historischen Wahrheit und der spanischen Lebenswirklichkeit, die noch in vielem die Spuren der verhängnisvollen Fehler der Vergangenheit zeigt: der Verdrängung des maurischen und jüdischen Erbes, das Kreuzzugsdenken und die Abkapselung gegenüber dem liberalen Streben nach wirtschaftlichem Fortschritt und geistiger Emanzipation. Im Spanischen Bürgerkrieg vollzieht sich für Goytisolo das Gleichnis von Kain und Abel, dem mit dem Franco-Regime eine Zeit des moralischen Genozids folgte, die als schwere Hypothek auf der Zukunft der jungen Demokratie lastet.Zahlreiche Fotos halten mit faszinierender Eindringlichkeit das zeitlose Spanien fest: seine so vielgestaltige Landschaft, die großartigen Zeugnisse seiner Architektur und Kunst wie das Gesicht seiner städtischen und ländlichen Kultur.