Juan Goytisolo i Gay Knihy

Soubor esejů o inspirativní síle kultury islámských zemí napsal španělský spisovatel a kritik evropské civilizace. Z textů lze vyčíst autorovo zaujetí různými složkami islámské kultury i určitou skepsi nad hodnotami, které vyznává uspěchaná moderní civilizace. Setkáme se s velmi různorodými tématy: publikaci otevírají cestopisné črty z putování po Kappadokii, autor nám dále přiblíží tanec dervišů zvaný samá, zápasy yagli v tureckém městě Edirne, knížka obsahuje i brilantně napsaný esej o Istanbulu (Město palimpsest) či text o lidovém kultu světců v islámu.

Kolaps východního bloku: invaze Albánců na luxusní pláž, strhávání soch, podvedené postavy z budovatelských obrazů, zdrcující debaty o zakladateli vědeckého socialismu, který vše sleduje s rodinou v televizi. Současnost „konce dějin“ se prolíná s historickou perspektivou 19. století, mrtví ožívají a vypovídají, komentují události, přou se s živými i mezi sebou. Rodinný portrét, který se spisovatel na tomto pozadí pokouší načrtnout, je bezustání anachronicky potvořen Marxovým aktuálním mediálním obrazem. Zkrachovalý reálně socialistický svět zaplavuje prázdná, idiotická konzumní společnost, jež vítězí nad každým a vším. Je tohle konec, v nějž doufaly miliony lidí? Nebo je popis skutečnosti stále otevřený a podobně jako Sága rodu Marxů zůstává věčně nedokončenou stavbou?

Román ze španělské současnosti poutavě líčí život katalánského městečka, bezduché hemžení jeho honorace, vliv amerikanismu na dospívající mládež i marné protesty jednotlivců proti přežilému společenskému zřízení...

Společenskokritický román. Realistický obraz života mladých lidí z barákové kolonie v předměstí Barcelony, jež bída hmotná nezadržitelně vrhá i v bídu mravní a mění je v chuligány. Jejich osudy zasadil autor do širšího rámce periférie velkoměsta, ve kterém příkře vystupují protiklady života bohatých a chudých a stávají se obžalobou režimu, který se marně snaží zakrýt hmotnou i společenskou vyřazenost zástupů pracujících tím, že je prohlašuje za spodinu.

Pohled do Španělska zotročeného Frankovým diktátorským režimem z pera pokrokového španělského spisovatele, žijícího v Paříži. Za třídenního putování okolím městečka Níjar v Almerijské provincii na jihu Španělska, vyprahlém a chudém kraji bez vody a lesů, měl možnost nahlédnout pod povrch věcí a poznat skutečnou tvář života země a jejích obyvatelů, vykořisťovaných i vykořisťovatelů.

Nezvykle rozvíjené a v beznaděj ústící příběhy drobných lidí, jejichž ponurými rysy zamýšlel autor postihnout pokoření a zbídačení obyvatelstva Frankova Španělska. Dějištěm je Barcelona a časově jsou události rámovány přípravami a počátkem velkých církevních slavností, Světového kongresu víry, jež svým leskem mají oslnit masy a pomoci je udržovat v nevědomosti a nesvobodě. Doslov Eduard Hodoušek.

The book offers a profound exploration of the historical and contemporary tensions between the West and Islamic societies, drawing from the author's travels in the late 1990s. Through essays that blend historical analysis with personal narratives, it delves into life in conflict zones such as Sarajevo, Algeria, the West Bank, Gaza, and Chechnya. By examining the evolution of Western perceptions of Islam from the 17th century to the Gulf War, it highlights the ongoing ideological, political, and cultural confrontations that define these complex relationships.

Set during the siege of Sarajevo these fictionalized reflections bear witness to the universal cry for freedom.

This book offers a sharp and humorous critique of religion, showcasing the author's prowess as a satirist. Through clever storytelling, it delves into the complexities and absurdities of faith, inviting readers to reflect on the role of religion in society. The narrative is infused with wit and insight, making it both entertaining and thought-provoking. As Spain's most celebrated contemporary author, the writer employs a unique voice that challenges conventional beliefs while engaging readers in a meaningful dialogue.

An exile returns to Spain from France to find that he is repelled by the fascism of Franco's Spain and drawn to the world of Muslim culture. In Marks of Identity, Juan Goytisolo, one of Spain's most celebrated novelists, speaks for a generation of Spaniards who were small children during the Spanish Civil War, grew up under a stifling dictatorship, and, in many cases, emigrated in desperation from their dying country. Upon his return, the narrator confronts the most controversial political, religious, social, and sexual issues of our time with ferocious energy and elegant prose. Torn between the Islamic and European worlds around him, he finds both ultimately unsatisfactory. In the end, only displacement survives.