Petra Hanáková Knihy

Ide o retrospektívny katalóg konceptuálneho umelca Ľubomíra Ďurčeka (1948), nadväzuje na koncepciu autorovej samostatnej výstavy v Stredoslovenskej galérii v Banskej Bystrici z roku 2012. V katalógu je ťažiskovo jeho tvorba zameraná na obdobie československej „normalizácie" sedemdesiatych a osemdesiatych rokov dvadsiateho storočia. Editorka: Mira Keratová Autori textu: Petra Hanáková, Aurel Hrabušický, Mira Keratová, Tomáš Pospiszyl

Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. V tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence. Autoři a autorky ukazují, jak celá řada aktérů – organizací, odborných komunit i jednotlivců – jednala tak, že spoluvytvářela genderovou kulturu státního socialismu po celé období jeho trvání, a to i přesto, že komunističtí ideologové vyvlastnili agendu českého předválečného ženského hnutí žen. Záleželo komunistické vládě na rovnoprávnosti žen, anebo je jen „nahnala do práce“? Podporovala KSČ ženské hnutí? Má genderově citlivé myšlení v české společnosti tradici nebo je takové přemýšlení až polistopadový „import ze Západu“? Co udělalo komunistické právo pro ženy a co proti nim? Měly československé spartakiády gender? Zabývala se česká věda genderovými otázkami již před listopadem 1989? Jaké představy o manželství nabízela čtenářstvu za socialismu populárně naučná literatura? Jak se žilo za socialismu neheterosexuálním lidem? Podařilo se českému filmu a literatuře překročit genderové stereotypy?

Soubor esejů německého filmového teoretika, sociologa a historika (1889-1966), jednoho z nejzajímavějších myslitelů 20. století. Témata esejů jsou zdánlivě všední, často jde o jevy, které vypadají zcela neproblematicky, dokud se na ně nezaměří autorův pohled. Kracauer se zabývá také knihami, které ovlivnily evropské myšlení, osobnostmi ze světa literatury, umění a filozofie, a nabízí čtenáři překvapivé a vpravdě objevné pohledy.

Soubor příspěvků se pokouší zachytit společné kulturní kořeny čtyřúhelníku kinematografií Polska, Maďarska a Česko/Slovenska od konce 2. světové války až po současnost. Sleduje styčné výchozí body: podobnou historickou zkušenost, témata a motivy i s přesahy do okolních zemí. Publikace vychází v anglickém jazyce, a je tedy i reprezentativním pohledem na tuto kapitolu kinematografických dějin pro anglofonní prostředí.

Kniha je souborem textů, které vznikly z přednášek a diskusí ve stejnojmenném kolokviu Centra genderových studií FF UK v zimním semestru akademického roku 2005-2006. Jednotlivé texty se vracejí k obvykle automaticky používaným slovům mateřství a vychovatelství v širších obrysech. Prozkoumávají přitom jejich historický, estetický, sémiotický, sociální, politický, filosofický, psychologický, etnologický a antropologický obsah. Společné genderové východisko oživuje různé metody a metodologické postupy a zakládá interdisciplinaritu jednotlivých pohledů, vřelých jako mateřská náruč

Vztahem filmu a perspektivního malířství se filmová věda zabývá již od začátku 20. století. Od sedmdesátých let tento zájem zintenzivněl a přímá spojitost mezi malbou (počínaje obdobím quattrocenta) a filmem (a dále i novými médii) se stala tématem hojně diskutovaným nejen ve filmové vědě, ale i v kunsthistorii a v tzv. vizuálních studiích. Téma podněcuje i úvahy o roli ideologie v zobrazování, o postavení subjektu ve vztahu k imaginárním světům, k popisům proměny vizuálního pole modernity atd. Soubor studií Výzva perspektivy vychází z těchto debat a zcela poprvé je v našem kontextu shrnuje a představuje, aniž by rezignoval na jejich kritické zhodnocení. Idea souboru vznikla jako výsledek kurzu „Film a výtvarné umění“, realizovaného s velkým úspěchem Katedře filmových studií FF UK. Kniha je odpovědí na zájem studentů i na absenci podobné publikace na českém i zahraničním trhu.

Kniha shrnuje texty Petry Hanáková, Libuše Heczkové, Evy Kalivodové a Kateřiny Svatoňové, které v letech 2005–2011 v rámci Centra genderových studií FF UK společně promýšlely možnosti genderové analýzy v literární, filmové a kulturní teorii a kritice. Texty vzniklé v této době ukazují nezpochybnitelnost genderového úhlu pohledu, ale zároveň také jeho úskalí. Kniha je členěna do tří kompaktních – a možno říci i kontroverzních – částí, jejichž názvy jsou příznačně inspirovány filmem Věry Chytilové Ovoce stromů rajských jíme – „Zakázané ovoce“ je věnováno metodám genderového psaní, „Vyhnání z ráje“ shromažďuje konkrétní filmové a literární analýzy a „Očistec“ tematizuje zejména záludnosti ženské tvorby. Kniha spojuje odborné statě, recenze, kritiky a rozhovory publikované jak v akademických publikacích, tak v denním tisku. – Fotografie na obálce je převzata z českého filmu Volání rodu (foto Karel Šebík).

Pandořina skříňka mapuje rozmach feministického myšlení o filmu v době od sedmdesátých až po polovinu devadesátých let. Feminismus tehdy zasáhl široké spektrum kulturní teorie a praxe, "věda" o filmu zároveň hledala co nejúčinnější nástroje analýzy, aby ukázala, jak film funguje, jak nás ovlivňuje a proč nás tolik fascinuje.

Konceptualista Július Koller (1939 - 2007) patrí v posledných rokoch k jedným z mála domácich umelcov, ktorých kvality oceňuje a stále viac vystavuje i západný umelecký svet. Po individuálnych výstavách v Kolíne nad Rýnom, Paríži, vo Viedni či v Štokholme a po relatívne rozsiahlych nákupoch jeho diela do zbierok parížskeho Centre Georges Pompidou či londýnskej Tate Modern sa SNG vracia k tomuto autorovi rozsiahlou monumentálnou retrospektívou i reprezentatívnym katalógom.