Petra Hanáková Knihy

Ide o retrospektívny katalóg konceptuálneho umelca Ľubomíra Ďurčeka (1948), nadväzuje na koncepciu autorovej samostatnej výstavy v Stredoslovenskej galérii v Banskej Bystrici z roku 2012. V katalógu je ťažiskovo jeho tvorba zameraná na obdobie československej „normalizácie" sedemdesiatych a osemdesiatych rokov dvadsiateho storočia. Editorka: Mira Keratová Autori textu: Petra Hanáková, Aurel Hrabušický, Mira Keratová, Tomáš Pospiszyl

Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. V tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence. Autoři a autorky ukazují, jak celá řada aktérů – organizací, odborných komunit i jednotlivců – jednala tak, že spoluvytvářela genderovou kulturu státního socialismu po celé období jeho trvání, a to i přesto, že komunističtí ideologové vyvlastnili agendu českého předválečného ženského hnutí žen. Záleželo komunistické vládě na rovnoprávnosti žen, anebo je jen „nahnala do práce“? Podporovala KSČ ženské hnutí? Má genderově citlivé myšlení v české společnosti tradici nebo je takové přemýšlení až polistopadový „import ze Západu“? Co udělalo komunistické právo pro ženy a co proti nim? Měly československé spartakiády gender? Zabývala se česká věda genderovými otázkami již před listopadem 1989? Jaké představy o manželství nabízela čtenářstvu za socialismu populárně naučná literatura? Jak se žilo za socialismu neheterosexuálním lidem? Podařilo se českému filmu a literatuře překročit genderové stereotypy?

Soubor esejů německého filmového teoretika, sociologa a historika (1889-1966), jednoho z nejzajímavějších myslitelů 20. století. Témata esejů jsou zdánlivě všední, často jde o jevy, které vypadají zcela neproblematicky, dokud se na ně nezaměří autorův pohled. Kracauer se zabývá také knihami, které ovlivnily evropské myšlení, osobnostmi ze světa literatury, umění a filozofie, a nabízí čtenáři překvapivé a vpravdě objevné pohledy.

Soubor příspěvků se pokouší zachytit společné kulturní kořeny čtyřúhelníku kinematografií Polska, Maďarska a Česko/Slovenska od konce 2. světové války až po současnost. Sleduje styčné výchozí body: podobnou historickou zkušenost, témata a motivy i s přesahy do okolních zemí. Publikace vychází v anglickém jazyce, a je tedy i reprezentativním pohledem na tuto kapitolu kinematografických dějin pro anglofonní prostředí.

Kniha je souborem textů, které vznikly z přednášek a diskusí ve stejnojmenném kolokviu Centra genderových studií FF UK v zimním semestru akademického roku 2005-2006. Jednotlivé texty se vracejí k obvykle automaticky používaným slovům mateřství a vychovatelství v širších obrysech. Prozkoumávají přitom jejich historický, estetický, sémiotický, sociální, politický, filosofický, psychologický, etnologický a antropologický obsah. Společné genderové východisko oživuje různé metody a metodologické postupy a zakládá interdisciplinaritu jednotlivých pohledů, vřelých jako mateřská náruč

Vztahem filmu a perspektivního malířství se filmová věda zabývá již od začátku 20. století. Od sedmdesátých let tento zájem zintenzivněl a přímá spojitost mezi malbou (počínaje obdobím quattrocenta) a filmem (a dále i novými médii) se stala tématem hojně diskutovaným nejen ve filmové vědě, ale i v kunsthistorii a v tzv. vizuálních studiích. Téma podněcuje i úvahy o roli ideologie v zobrazování, o postavení subjektu ve vztahu k imaginárním světům, k popisům proměny vizuálního pole modernity atd. Soubor studií Výzva perspektivy vychází z těchto debat a zcela poprvé je v našem kontextu shrnuje a představuje, aniž by rezignoval na jejich kritické zhodnocení. Idea souboru vznikla jako výsledek kurzu „Film a výtvarné umění“, realizovaného s velkým úspěchem Katedře filmových studií FF UK. Kniha je odpovědí na zájem studentů i na absenci podobné publikace na českém i zahraničním trhu.

Kniha shrnuje texty Petry Hanáková, Libuše Heczkové, Evy Kalivodové a Kateřiny Svatoňové, které v letech 2005–2011 v rámci Centra genderových studií FF UK společně promýšlely možnosti genderové analýzy v literární, filmové a kulturní teorii a kritice. Texty vzniklé v této době ukazují nezpochybnitelnost genderového úhlu pohledu, ale zároveň také jeho úskalí. Kniha je členěna do tří kompaktních – a možno říci i kontroverzních – částí, jejichž názvy jsou příznačně inspirovány filmem Věry Chytilové Ovoce stromů rajských jíme – „Zakázané ovoce“ je věnováno metodám genderového psaní, „Vyhnání z ráje“ shromažďuje konkrétní filmové a literární analýzy a „Očistec“ tematizuje zejména záludnosti ženské tvorby. Kniha spojuje odborné statě, recenze, kritiky a rozhovory publikované jak v akademických publikacích, tak v denním tisku. – Fotografie na obálce je převzata z českého filmu Volání rodu (foto Karel Šebík).

Pandořina skříňka mapuje rozmach feministického myšlení o filmu v době od sedmdesátých až po polovinu devadesátých let. Feminismus tehdy zasáhl široké spektrum kulturní teorie a praxe, "věda" o filmu zároveň hledala co nejúčinnější nástroje analýzy, aby ukázala, jak film funguje, jak nás ovlivňuje a proč nás tolik fascinuje.

Konceptualista Július Koller (1939 - 2007) patrí v posledných rokoch k jedným z mála domácich umelcov, ktorých kvality oceňuje a stále viac vystavuje i západný umelecký svet. Po individuálnych výstavách v Kolíne nad Rýnom, Paríži, vo Viedni či v Štokholme a po relatívne rozsiahlych nákupoch jeho diela do zbierok parížskeho Centre Georges Pompidou či londýnskej Tate Modern sa SNG vracia k tomuto autorovi rozsiahlou monumentálnou retrospektívou i reprezentatívnym katalógom.

Katalóg k výstave Sen × skutočnosť | Umenie & propaganda 1939 – 1945, ktorá mapuje premeny podôb a funkcií umenia, vizuálnej kultúry a propagandy v rokoch existencie slovenského štátu (1939 – 1945). Ukazuje paradoxy fungovania výtvarného umenia v doteraz viac či menej tabuizovaných kontextoch, ideologické a sociokultúrne väzby, závislosť i ne-závislosť umenia od vtedajšej spoločnosti. Predstavuje problematiku v celej žánrovej šírke, cez artefakty maliarstva, sochárstva, kresby i grafiky, fotografie a filmu, úžitkového umenia i dizajnu. Druhé doplněné vydání obsahující oproti 1. vydání podrobný seznam vystavených děl, fotodokumentaci z výstavy a přehled akcí, které se při její příležitosti uskutečnily. Jazyk: slovenský + anglické překlady textů k výstavě

Kniha je monografiou výstavy fotografie, ktorá v období normalizácie nebola len pasívnou kópiou žitého sveta.

Monografia venovaná priekopníkovi a jednému z najvýznamnejších tvorcov slovenskej kinematografie je dielom autorky reprezentujúcej našu najmladšiu filmologickú generáciu. Vo svojom texte sleduje Bielika a jeho tvorbu čo najkomplexnejšie: od genofondu a fyziologických dispozícií až po obraz človeka-tvorcu, ktorý sa raz prispôsobuje prostrediu, inokedy ho sám aktívne mení. Hanákovej kritická monografia zúročuje štúdium v archívoch, rozhovory s pamätníkmi i čerstvé metodologické impulzy tzv. nových dejín filmu. Predstavuje Bielika v mnohosti jeho identít: ako Jánošíka – národného umelca a národnú ikonu, víťaza i porazeného, chlapa i chlapáka, každopádne ako fascinujúcu osobnosť, ktorá silne a nezvratne poznamenala podobu našej kultúry.

Kniha věnovaná jednomu z nejvýraznějších tvůrců současné evropské kinematografie je dalším pokračováním série publikací v edici Camera obscura, které mapují filmovou tvorbu klíčových evropských režisérů (Kusturica, Wenders). Společný profil Pedra Almodóvara se pokouší domácímu klubovému i běžnému filmovému divákovi, řečeno slovy autorek, "zprostředkovat jeho autorsky nezaměnitelné, tak říkajíc patidifuso (dech beroucí) filmové vidění podivuhodnosti člověka / světa". Základ profilu tvoří text Viktórie Matákové, která čtenáře zasvěceně - opírajíc se o studium materiálů přímo v Barceloně a Madridu - přivádí do politicko-kulturně-společenského kontextu Almodóvarovy tvorby a zároveň v patnácti výkladech představuje základní parametry a souvislosti každého jeho celovečerního hraného filmu. Podnětnou nadstavbou je potom text Petry Hanákové, která zejména (ale ne nutně) uměnovědně poučenému divákovi nabízí síť nejzajímavějších příznaků almodóvarovského filmového stylu. Text doplňuje bohatý fotografický materiál a filmografie autora.

Publikácia Máme svoj film! Slovenská filmová kultúra a propaganda 1939 – 1945 je prvou samostatnou monografiou venovanou domácej filmovej kultúre v období Slovenského štátu. Film skúma v širšom kultúrnom i recepčnom rámci. Nevenuje sa len filmom a ich tvorcom, ale aj inštitucionálnemu zázemiu filmu, propagande a cenzúre, skladbe a podmienkam kinoprojekcie, diváctvu či marketingovým politikám. Aj vzhľadom na to, že konečným produktom tohto obdobia ešte nie je dlhometrážna produkcia – teda to, čo obyčajne tvorí „chrbtovú kosť“ národnej kinematografie, bolo treba záujmy i nástroje ich (s)poznávania rozšíriť do interdisciplinárnych polí. Práve preto by kniha mohla byť zaujímavá aj pre širšie čitateľstvo.

AMO AMARE is dedicated to a romantic conceptualization of Kveta Fulierova in the work of one of our most prominent conceptual artists Julius Koller. Although Kollers love concepts represent only a small and rather intimate chapter in his practice, they pregnantly reflect his understanding and approach to the world. Koller draws most of his everyday routine into mounts of his (anti)art. Likewise, his partner Kveta Fulierova is thus mounted in and artifacted in his work. Beside an art historical study on the theme J+K of Petra Hanakova , the book consists also of original memoirs written by Kveta Fulierova. From mostly a romantic perspective Kveta recalls a coexistence with a peculiar partner, their mutual inspiration and reveals the genesis of some of their mutual works. Apart from concepts, mostly from Kveta Fulierovas private archive, the book features a rich biographical material.