Autor se proslavil svými provokativními a společensky kritickými romány, které často zkoumají temnější stránky lidské povahy a moderní společnosti. Jeho styl je známý svou syrovou upřímností, černým humorem a neotřelými, často šokujícími obrazy. Prostřednictvím svých děl se autor zaměřuje na rozpitvávání existenciálních témat, jako je hledání identity, odcizení a vzpoura proti konformitě. Jeho nekonvenční přístup k vyprávění a ochota pouštět se do kontroverzních témat z něj činí jedinečného a nezapomenutelného hlasa moderní literatury.
Když nemůžete půl roku usnout, okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Takových lidí moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Jeho život se změní, když potká Tylera Durdena – spolu založí první klub rváčů, místo, kde si může každý „vyměnit názor“ s druhým. Nejznámější román Chucka Palahniuka, zfilmovaný r. 1999 Davidem Fincherem, vychází v novém překladu.
Supermodelka Shannon McFarlandová měla kdysi úplně vše: krásné tělo, zářivý úsměv, peníze, dům, přítele a prý i bratra. Pak přišla o obličej. Kulka jí utrhla čelist. Strávila měsíce v nemocnici. Neumřela. Shannon McFarlandová je bez obličeje, bez možnosti mluvit a bez přítele pěkně vytočená. Dokonce tak spravedlivě vytočená, že se rozhodne zabít svou nejlepší kamarádku.
Tender Branson vyrostl v uzavřené komunitě přísné, puritánsky vedené sekty a tak jako mnozí jiní byl i on jednoho dne vyslán do „vnějšího světa“, aby za stravu a byt vykonával různé podřadné práce. Když se k němu dostane zpráva, že členové sekty spáchali kolektivní sebevraždu, znamená to jediné: zabít se. Chuck Palahniuk se otevřeně vysmívá moderním kultům, sektám i mesiášství amerických televizních kazatelů. Hovoří zároveň o vlivu médií a propagandy, o masové kultuře a manipulaci.
Novinář Carl Streator, který píše o syndromu náhlého úmrtí nemluvňat, zjistí, že na místech, kde k těmto úmrtím došlo, se nachází kniha Básně a říkanky celého světa. Na straně 27 je ukryta šamanská formule, která po přednesení zabíjí. Carl se náhodou seznámí s Helen, realitní makléřkou, a její asistentkou Monou, která se ukáže být čarodějnicí. Společně s mužem přezdívaným Ústřice se vydávají na cestu po USA, aby ničili výtisky této knihy. Při tom používají říkanku a zanechávají za sebou mrtvé. Carl možná trpí mesiášským komplexem, ostatní však myslí jen na moc a peníze. Postupně odhalují, že formule je součástí grimoáru, což z nich dělá necitelné bestie. Autor pracuje s hyperbolou a nadsázkou, představuje pokřivenou společnost zmanipulovaných konzumentů, kteří žijí životy televizních hrdinů a oddávají se moderním kultům. Ukazuje jedince v bludném kruhu mediální zábavy, kteří se vyhýbají vlastnímu myšlení. V tomto románu se opět objevuje charakteristický styl plný sarkasmu, černého humoru a jízlivostí, který je pro autora typický.
Hrdina románu Viktor Mancini potřebuje spoustu peněz na lékařskou péči pro svou matku, a tak si vymyslí neobvyklý způsob: chodí do restaurací a předstírá, že se dusí jídlem. Ti, kdo mu pomohou „nabrat dech“, se pak cítí svým „hrdinstvím“ zavázáni i k další pomoci, která se pak může protáhnout na celá léta. Viktor se také nechává zaměstnat v bizarním historickém parku a dochází na terapeutická sezení lidí závislých na sexu. Hledá nové partnerky a vlastně především únik před skutečností. Jenomže lži a iluze jsou osidla, která hned tak nikoho nepustí…
Peter Wilmot se s Misty seznámil na výtvarné škole. Kromě bradavky propíchnuté špendlíkem a svetru od krve ji zaujal ještě něčím jiným. Směsice odporu a obdivu vyústila ve sňatek a život v kamenném domě na ostrově Potchkeysea. Všechno, co člověk dělá, je autoportrét. Misty chtěla být malířkou, ale těhotenství jí to znemožnilo — místo toho skončila jako servírka a pokojská, obtloustlá páchnoucí ženská, která svůj příběh zaznamenává ve formě deníkových zápisků pro svého manžela. Pro tebe, milý Petere. Ty šmejde. Peterův pokus o sebevraždu, který ho umrtví ve věčně kómatickém stavu, ji k umění navrací. Misty začíná malovat: impulzivně, automaticky. Jako kdyby jen zaznamenávala vize. Jako kdyby její ruku někdo vedl. Skutečné umění vzniká jedině z utrpení. Pak zjistí, že manžel tajně psal na stěny domů, které opravoval, zlověstná proroctví o ostrově, na který nemá nikdo "cizí" vstoupit; o ostrově, jejíž komunitu má kdosi spasit svými obrazy. Peterův otec zemřel, ale chybělo úmrtní oznámení. Sám Peter měl v krvi spoustu prášků na spaní, které nikdy nebral. A pak se utopí Mistina dcerka Tabi. Zločiny proti celé skupině obyvatel. Spása má dost blízko k apokalypse.... celý text
Svatý Nestřeva, Miss Amerika, Kníže Vandalů, Dohazovač, Chybějící článek, Hajzldáma, agent Donáška, Matka příroda… Pitomá jména pro skutečné lidi. Každý z nich našel stejný inzerát. Dům spisovatelů. Spisovatelská kolonie. Kde by mohli v klidu psát. Napsat svá mistrovská díla. Měl to být jenom dům spisovatelů, dokud nebylo pozdě… Ve zchátralém bývalém divadle kdesi na okraji města je namísto tvůrčího zápalu čeká boj o prežití. Třiadvacet zajatců musí najít nejen cestu z tvůrčí krize, ale především způsob jak přežít. A nekonečné čekání na záchranu si krátí vyprávěním příběhů. Hned první z nich, svatý Nestřeva, připomene makabrózní deviace z Programu pro přeživší: přišel o své tlusté střevo při podivné sexuální praktice, při níž využíval odsávací ventil v zahradním bazénu. Další postava jako by vypadla ze stránek Ukolébavky: Matka příroda líčí, jak zabít lidi pomocí masáže nohou. V povídce Mezi lůzou vypráví Hajzldáma o multimilionářích, kteří si hrají na lidi bez domova; žijí na ulici a užívají si tolik ceněné anonymity. Jednotlivá vyprávění se střídají v rychlém tempu a přerušují je jen intermezza, v nichž se dovídáme o dění v divadle. Palahniukův román (z) povídek odkazuje na Chaucerovy Canterburské povídky a kritika se shoduje v tom, že jde o autorovo nejlepší dílo od legendárního Klubu rváčů.
Kontroverzní americký spisovatel přichází s dlouho očekávanou – a vůbec svou první – sbírkou povídek, které nejde odečíst. Třiadvacet textů vlastně představuje jakousi esenci Chucka Palahniuka. V povídkách je ve své nejlepší formě: ostrý a sžíravý, nekompromisní. Přináší bizarní témata a libuje si v nich.
Tušíte, za co se můžete ocitnout v pekle? Vůbec nemusíte někoho podříznout nebo hodit v sudu do přehrady. Vsaďte se, že do pekla půjdete už za to, když si párkrát uprdnete v přeplněném výtahu. Když budete furt troubit v autě. A nebojte se – právníci nebo novináři tam jdou všichni, troubení netroubení. Dvanáctý román Chucka Palahniuka je váš průvodce peklem. Připravte se, černá limuzína čeká… Dvanáctiletá Madison končí v pekle prý kvůli předávkování marihuanou. Má plné zuby jak života, tak smrti. Sotva se zorientuje, zjistí, že je pomerně nepohodlné trčet v cele a škrábat si uhry na čele. Soused s modrým čírem, který údajně jen něco šlohnul v supermaketu, jí pomůže ven a spolu s dalšími zatracenci se vydají na cestu k pekelnému ústředí. Cestu přes Oceán promarněného spermatu či Řeku zvratků si fakt nechte vyprávět… Prokletí jsou typicky palahniukovská divoká jízda plná bizarností a úchylností.