Výpravná fotografická publikace přibližuje vilu Hany a Edvarda Benešových v Sezimově ústí, její architekturu, zařízení i zahradu, stručně připomíná též osudy obou stavebníků. Text provázejí současné barevné fotografie i historické snímky.
Vzájemná korespondence Hany a Edvarda Benešových
Politická kariéra a soukromý život známého prvorepublikového politika a premiéra Karla Kramáře. Tato publikace Úřadu vlády vyšla při příležitosti 70. výročí úmrtí (1937) politika Karla Kramáře. Kniha se věnuje politické kariéře a orientaci K. Kramáře, jak se vyvíjely od konce 19. století do období pozdní první republiky. Mnohem více prostoru je však určeno soukromému životu tohoto politika, jeho lásce, manželství i přístupu k životu. Kramář se oženil s bohatou Ruskou Naděždou Abrikosovou, s níž žil šťastně přes třicet let až do její smrti. Společně postavili a vybudovali tři velké vily (Krym, Praha, Vysoké nad Jizerou), z nichž nejznámější je pražská Kramářova vila, dnešní sídlo českých premiérů. Knížka podrobně líčí výstavbu těchto domů i zařízení interiéru. Výklad dokumentují dobové snímky. Značná část knihy se zaobírá pozůstalostí manželů Kramářových, sestávající z množství vzácných uměleckých předmětů a šperků. Jubilejní publikaci doprovází množství pěkných dobových i současných fotografií.
Paměti Václava Marii Havla (1897 - 1979), otce prezidenta Václava Havla, je možné číst mnoha způsoby. Jako autoportrét osobnosti, jejíž pronikavý podnikatelský duch se zcela přirozeně snoubil se společenskou odpovědností. Jako kroniku jedné z nejvýznamnějších pražských rodin počátku 20. století, či jako monumentální fresku počátku moderních českých dějin. Byl to totiž právě Václav M. Havel, kdo stál u celé řady klíčových studentských a občanských aktivit první republiky (například YMCA), kdo dobudoval Palác Lucerna, založil novou pražskou čtvrť Barrandov… Kniha vychází vůbec poprvé v původní, autorem zamýšlené podobě a obsahuje více než 300 dobových snímků a archivních dokumentů, z nichž většina doposud nebyla publikována.
Publikace obsahuje šestnáct samostatných studií, které se věnují vybraným historiografickým problémům sociálních dějin. V úvodní části jsou nejprve studie metodologické. Následují příspěvky věnované agrárním dějinám a výzkumu sociální struktury. V poslední části jsou studie, které čtenářům představují současný sociálně-historický výzkum.
Publikace obsahuje příspěvky z konference Ústava 1920 – Vyvrcholení konstituování československého státu,kterou uspořádal Úřad vlády České republiky ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy dne 25. února 2010 v prostorách Hrzánského paláce. Konference měla připomenout, že přijetí československé ústavy na konci února roku 1920 v symbolické rovině ukončilo konstituování nově vzniklého státu, které nebylo jednoduché a které stavělo před tehdejší politické aktéry nemálo výzev, s nimiž se museli vypořádat. Odpovědi na otázky, jak se politická reprezentace vyrovnala se situací nově založeného státu v neklidné střední Evropě plné nacionálních, sociálních a hospodářských problémů, můžeme nalézt právě prostřednictvím studia ústavních norem a dalších zákonů přijatých v souvislosti se schválením československé ústavy. Autoři monografie přinášejí ve svých příspěvcích souhrn dosavadních vědeckých poznatků o dobovém kontextu přijetí československé ústavy, a zároveň přinášejí nové, dosud nepublikované výsledky odborného bádání. Autoři reprezentují různé vědní obory a jejich úhly pohledu a konfrontují jednotlivé badatelské generace.
Vražedné atentáty nebyly v minulosti běžnou součástí české politiky. Proto byl ten, který se udál přesně před 100 lety, mimořádnou událostí. Za oběť mu padl jeden z hlavních tvůrců československého státu, účastník domácího odboje odsouzený roku 1916 za velezradu k trestu smrti, jeden z Mužů 28. října a legendární Pětky, první československý ministr financí a tvůrce tehdejší měny – Alois Rašín. Rašínova násilná smrt představuje memento české politické kultury.
Na šestadvacet odborníků především z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, z Akademie věd a dalších odborných pracovišť zpracovalo čtyřicet studií věnovaných nejrůznějším badatelským přístupům a tematickým okruhům, a to jak v kontextu české, tak i světové historiografie. Publikaci jistě využijí nejen studenti, ale i širší odborná veřejnost, badatelé v příbuzných oborech a všichni zájemci o dějiny 19. a 20. století.
Knížka nastiňuje osudy svobodného zednářství v Československu v první polovině 20. století. Téma samo bývá tradičně spojováno s nejrůznějšími tajemstvími, záhadami či senzacemi. Monografie ukazuje, jaké u nás svobodné zednářství doopravdy bylo. Ambicí autorky je popsat civilní stránku svobodného zednářství a seznámit s jeho hlavními protagonisty. Další rovinou je srovnání s podobnými společnostmi v Československu (Rotary, Odd Fellow, B´nai B´rith).
Životopis významného představitele české pravice jako příspěvek ke zkoumání dějin českého liberálního myšlení a pravicové politiky.
