Knihobot

Alexandr Geljevič Dugin

  • Hans Zivers
  • Ганс Зиверс
7. leden 1962

Aleksandr Gelyevich Dugin je politolog a tradicionalista, jehož myšlenky se soustředí na obnovu ruské moci a vlivu. Je znám jako jeden z hlavních ideologů eurasijské říše, která by měla oponovat severoatlantickým zájmům. Jeho politické aktivity jsou zaměřeny na obnovení ruského impéria prostřednictvím sjednocení ruskojazyčných území. Duginova práce je charakteristická snahou o obnovení ruského vlivu prostřednictvím územních ambicí a ideologického odporu vůči západním mocnostem.

The Eurasian Way as the National Idea
Last War of the World-Island
Ethnos and Society
The Great Awakening vs the Great Reset
Čtvrtá politická teorie
Velká válka kontinentů
  • 2020

    Čtvrtá politická teorie

    • 480 stránek
    • 17 hodin čtení
    3,4(576)Ohodnotit

    Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus. Druhá a třetí ideologie se diskreditovaly a časem opustily jeviště dějin západního světa. Liberalismus s námi zůstal dodnes, nikoli však jako ideologie, nýbrž jako cosi daného. Vědomě si jej nevybíráme - tiše se předpokládá, že s ním souhlasíme. Svět kolem nás proto stojí na prahu postpolitické reality, kde jsou hodnoty liberalismu natolik zažité, že jejich ideologický rozměr si už nikdo ani neuvědomuje. Autor této knihy přichází s návrhem na vypracování čtvrté politické teorie. Ta bude čelit liberalismu z nových pozic, odlišných od komunismu i fašismu a překračujících dělení na pravici a levici. Ve svém díle hledá cesty, jimiž se myšlení v rámci tohoto nového paradigmatu může ubírat: nebojí se při tom sáhnout po těch zdánlivě nejsubverzivnějších plodech postmoderního myšlení. Alexandr Dugin (*1962) je „myslitelský chameleon“, nechvalně známý bezpodmínečným prosazováním velmocenské pozice Ruské federace. Někteří mu připisují vliv na rozhodování Kremlu. Studium jeho díla je důležité pro pochopení současného Ruska a ideologických cest, jimiž chce hájit své zájmy.

    Čtvrtá politická teorie