Knihobot

John Brockman

    16. únor 1941

    Tento autor překlenul svou rozsáhlou kariérou obory umění, vědy, knih, softwaru a internetu. Již v 60. letech 20. století položil základy „intermediálních kinetických prostředí“ v umění, divadle a obchodu. Je zakladatelem Edge Foundation a editorem webu Edge, kde přední myslitelé analyzují špičkovou vědu a definují tzv. „Třetí kulturu“. Jeho práce zkoumá průnik vědy a umění a zdůrazňuje propojení různých oborů lidského poznání.

    John Brockman
    Science at the Edge
    Třetí kultura: Za hranice vědecké revoluce
    Můj Einstein
    Čeho bychom se měli obávat?
    Příštích padesát let
    Jak se věci mají : průvodce myšlenkami moderní vědy
    • 2018

      Čeho bychom se měli obávat? Co nás má nejvíce znepokojovat? Tak zní otázka, kterou John Brockman, provozovatel webu Edge.org („Nejchytřejší webové stránky na světě“ – The Guardian), položil několika desítkám nejvlivnějších odborníků na světě. Požádal je, aby se svěřili s tím, čím se nejvíce trápí, co jim dělá největší starosti, a aby ukázali, proč by těmto tématům měla být věnována pozornost. 150 esejů na toto téma, které kniha obsahuje, zabírá celou šíři přírodovědných i humanitních oblastí. Zastoupení autoři jsou význačnými postavami na poli neurovědy, ekonomie, filozofie, fyziky, psychologie, biologie a dalších věd. Obavy si děláme proto, že předvídáme budoucnost. Před pociťováním obav nás nic neochrání, nicméně věda nás může ponaučit, jak si dělat obavy lépe a kdy si je přestat dělat. Otázky často inspirují nepředvídatelné odpovědi, které nás vyprovokují k myšlenkám, jimiž bychom se nejspíše nezabývali.

      Čeho bychom se měli obávat?
    • 2008

      Kniha obsahuje 23 esejů předních vědců, kteří působí nejen jako popularizátoři svých vědních oborů, ale rovněž se vyjadřují k tématům, jimž se v poslední době dostává v různých odborných časopisech prominentního místa. Tito vědci se zabývají například molekulární a evoluční biologií, umělou inteligencí, teorií chaosu, neuronovými sítěmi, inflačním vesmírem, komplexními adaptivními systémy, chaosem, superstringy, biodiverzitou, lidským genomem, přerušovanou rovnováhou, hypotézou Gaia, virtuální realitou a tak dále. Své myšlenky a názory v knize každý vyjadřuje co nejsrozumitelněji, aby je dokázal pochopit i laický čtenář. Každá kapitola je završena jakousi „diskusí“ ostatních odborníků na dané téma.

      Třetí kultura: Za hranice vědecké revoluce
    • 2007

      Můj Einstein

      • 254 stránek
      • 9 hodin čtení
      3,9(40)Ohodnotit

      Albert Einstein výrazně poznamenal naše chápání světa a jeho význam neklesl ani po sto letech. Einstein a jeho dílo nás bude naopak inspirovat, poučovat a udivovat nejen celá další desetiletí, ale staletí. V této úžasné knize současní význační vědci předkládají vlastní úvahy a vize o Einsteinovi, popisují, jak ovlivnil jejich světonázor, způsob myšlení, vědní obory, ale také profesionální a osobní životy. Čtyřiadvacet esejí je odkazem na obrovský dosah vědeckého výzkumu a kniha by se měla stát základní četbou odborné i laické veřejnosti.

      Můj Einstein
    • 2004

      Příštích padesát let

      • 269 stránek
      • 10 hodin čtení
      4,4(3)Ohodnotit

      Tento významný projekt přináší v 25 původních esejích pohled na příštích padesát let pokroku lidského vědění a dopadů tohoto pokroku na osud lidstva. Nejde o módní prognostické fantazírování, které by jen prodloužilo křivku současných trendů, ani o hádání z křišťálové koule: přední vědci a myslitelé z těch nejexponovanějších oborů zde podávají kvalifikovaný vhled do vnitřní struktury a dynamiky rozvoje svých specializací i jejich mezioborových vazeb vývoje, z něhož vyjdou revoluční změny blízké budoucnosti. Autor projektu a pořadatel knihy je zakladatelem Edge Foundation, diskusního fóra pro mezioborovou spolupráci špičkových vědců.

      Příštích padesát let
    • 1996

      Každý z autorů napsal původní esej - základní myšlenku, koncept a návod k myšlení - z oblasti, kterou se právě zabývá. Kouzlo esejů spočívá v jejich zaměření a stručnosti: jedno téma, překvapivý úhel pohledu, závěr, proč je daná teorie přijatelná a proč ne. Jména autorů patří k těm zvučnějším v odborném světě - namátkou jmenujme paleontologa Stephena J. Goulda, embryologa L. Wolperta, D. C. Denetta, biologa R. Dawkinse, fyzika Freemana Dysona a astronoma Martina Reese. Knížka esejů je dost dlouhá na to, aby inteligentnímu čtenáři předestřela problematiku a metody světa vědců, a dost krátká na to, aby se vešla do kapsy tomu, kdo cestuje vlakem, letadlem, metrem, tramvají nebo autobusem.

      Jak se věci mají : průvodce myšlenkami moderní vědy