Kniha vyšla u příležitosti 200. výročí narození významného českého politika a historika Františka Palackého. Jde o první monografické zpracování jeho života a díla, které kromě známých faktů přináší o nové a objevné informace. Kromě vlastního textu monografie kniha obsahuje četná Palackého vyobrazení a dobové karikatury, rodokmen jeho rodu, poznámkový aparát, bibliografii a jmenný rejstřík. První vydání.
Kniha přináší širšímu čtenářskému publiku vůbec poprvé archivní dokumenty a dopisy, jež se váží bezprostředně k pobytu Františka Palackého a jeho ženy Terezie na zámku v Lobkovicích (Neratovicích). V obecné rovině pak navíc výtečně dokumentuje způsob života přední pražské měšťanské rodiny na venkově kolem poloviny 19. století – zejména shromážděná korespondence poskytuje ojedinělé svědectví o náladách venkovanů v okolí Lobkovic po potlačení pražského povstání v roce 1848 a o vztahu majitelů i správy velkostatku k tamnímu obyvatelstvu. Součástí publikace je historie lobkovického statku sepsaná Františkem Palackým, záznamy z jeho deníků, smlouva o koupi statku a zámku, doklady o stavebních úpravách, vzájemná korespondence manželů Palackých z let 1830–1858, dopis obsahující pozvání Boženy Němcové do Lobkovic, zpráva o dopravě ostatků Terezie Palacké tamtéž, závěť Františka Palackého s odkazem lobkovickému kostelu a tisková oznámení o převozu Františka Palackého do Lobkovic po jeho smrti. Kniha obsahuje i edičně upravenou zprávu o uložení manželů Palackých na tamním hřbitově. K vydání připravil přední český historik Jiří Kořalka. Vychází za podpory města Neratovice.
Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější historie Čech. Průvodní text historika Zdeňka Vybírala doprovází téměř sto padesát unikátních fotografií ze sbírek Muzea Šechtl a Voseček.
Sociálněhistorické souvislosti vytváření novodobého národa a národnostní otázky v českých zemích (podle původního německého textu doplněné a rozšířené české znění připravil Jiří Kořalka).
Sborník Muzea Husitského revolučního hnutí. Konference II. husitského sympozia v Táboře konaná 9.-11. září 1980
Sborník Muzea Husitského revolučního hnutí. Konference II. husitského sympozia v Táboře konaná 9.-11. září 1980
Sborník Muzea Husitského revolučního hnutí. Konference II. husitského sympozia v Táboře konaná 9.-11. září 1980
První širší pokus o vlastní pojetí pojmu "národ" v české poválečné literatuře. Všímá si zájmu o národní problematiku v současném světě a terminologických potíží se slovem národ v různých jazycích, analyzuje jednak angloamerické,západoněmecké a sovětské pojetí pojmu národ, jednak pojem národní společnosti a ukazuje, že novodobá společnost se neobejde bez specifických národních prvků. Závěrem věnuje pozornost tomu, jak československá federace vyjadřuje zřejmou skutečnost, že dva svébytné národy považují za nejvýhodnější řešení své problematiky existenci společného státu.
