Publikace obsahuje dvanáct studií, které komplexně pojednávají o působení členů litomyšlské komunity řádu zbožných škol. Představuje dějiny piaristické koleje od jejího vzniku do současnosti, seznamuje s architekturou piaristických staveb, jejich malířskou a sochařskou výzdobou, piaristickým školským systémem, náboženským životem, řádovou hudbou či školním divadlem
Vyprávění emeritního litomyšlského starosty Miroslava Brýdla o jeho životě a moderní architektuře. Autobiografické vyprávění emeritního starosty Litomyšle Miroslava Brýdla (*1941) se zaměřuje především na období po roce 1989, během kterého se Litomyšl stala díky jeho dlouhodobým koncepčním aktivitám evropsky oceňovaným centrem moderní české architektury (několik realizací získalo ocenění Grand Prix Obce architektů, Stavba roku, International ELCA Trend Award či bylo nominováno na cenu Miese van der Rohe). Pojednává také o kulturním a společenském rozvoji města, navazování spolupráce s evropskými partnery, ekonomické transformaci 90. let, kontaktech Miroslava Brýdla s umělci a politiky (např. o vztahu k Václavu Havlovi, Pavlu Tigridovi či Janu Stráském), jeho působení v roli zástupce hejtmana a radního Pardubického kraje a životě na odpočinku. Kniha je zásadním příspěvkem k pochopení složitých peripetií společenských proměn, které v naší zemi nastaly po pádu komunistické nadvlády. Miroslav Brýdl je milovník architektury, výtvarného umění, literatury a hudby, ale také nezkrotný živel známý svým neotřelým vystupováním. V neposlední řadě je také poutavý vypravěč, který dokáže s naprostou upřímností hovořit nejen o svých úspěších, ale i prohrách.
Studie se zaměřuje na vznik a osudy sochy historika, muzikologa a komunistického politika Zdeňka Nejedlého, která byla v Litomyšli postavena v roce 1978. V polistopadovém období se socha stala předmětem intenzivních debat. V roce 1992 městská rada, pod vedením starosty Miroslava Brýdla, připojila k soše dodatkovou desku s textem archiváře a historika Milana Skřivánka, který se stal legendárním. Tento text obdivovali významné osobnosti jako Václav Havel a Zdeněk Svěrák a byl označen za „geniální zkratku“. V kontextu odstraňování politicky zatížených monumentů byl tento přístup uznán jako pozoruhodný pokus vyrovnat se s komplikovanou minulostí, avšak vzbudil také rozpaky a posílil diskusi, která vyvrcholila tiskovým prohlášením městského zastupitelstva v roce 2019. Problematika Nejedlého sochy se dostala do celonárodního povědomí díky vyhroceným diskuzím s účastí českých kulturních a intelektuálních osobností. Kniha také zkoumá český a světový kontext nakládání s politicky zatíženými artefakty, včetně pomníku Antonína Zápotockého a kauzy sochy maršála Koněva. Publikaci vydalo Regionální muzeum v Litomyšli k 30. výročí dodatkové desky ve spolupráci s Městskou galerií Litomyšl. Grafickou úpravu knihy vytvořil Jiří Lammel.
Nové, tentokrát komentované (poznámkový aparát obsahuje 221 položek) vydání slavné novely je doplněno o obsáhlou doprovodnou studii Alois Jirásek, Litomyšl a Filosofská historie, obrazovou přílohu a medailón ilustrátora, akademického malíře Františka Šmilauera.
JUDr. Stanislav Bubeníček (1904–1979) byl litomyšlský advokát, spisovatel, amatérský fotograf a filmař, hudebník, esperantista a velký humorista. Poté, co byl v roce 1950 z politických důvodů nucen zanechat advokátní praxe, vystřídal celou řadu povolání – od lesního dělníka, přes elektrikáře, recepčního až po hudebníka a manuálního pracovníka československých státních cirkusů. Jádrem knihy je komentovaná edice dopisů, které Bubeníček zasílal v letech 1954–1956 rodině z různých cirkusových štací. Ty jsou sice svého druhu humoristickou četbou, avšak zároveň mají závažnou vypovídací hodnotu. Na ně navazuje výběr z Bubeníčkových unikátních snímků z cirkusového prostředí z let 1954–1959. Publikace též obsahuje studie o Bubeníčkově životě a díle, jeho cirkusové anabázi, životě československých cirkusů v 50. letech a úvahové texty o některých aspektech advokátova literárního díla.
Podtitul: Příběh tragédie jednoho moderního intelektuála Kniha vyšla u příležitosti stejnojmenné výstavy konané od 10. listopadu 2018 do 10. února 2019 v Městské galerii Litomyšl. Obsahuje plné verze výstavních textů sepsaných Martinem Boštíkem (Regionální muzeum v Litomyšli), Hanou Kábovou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.) a Jiřím Křesťanem (Národní archiv), které provádějí čtenáře peripetiemi Nejedlého života. Jejich převod do ich formy, jenž přináší značné oživení příběhu a umožňuje blíže proniknout ke čtenářům, provedla Marcela Boštíková. V objektivizované podobě pak následují přílohy Zdeněk Nejedlý a výtvarné umění (Václav Nájemník), Druhý život Zdeňka Nejedlého v Litomyšli (Martin Boštík), Zdeněk Nejedlý v dobových souvislostech se zvláštním zaměřením na Litomyšl (Martin Boštík, Jiří Křesťan), Zdeněk Nejedlý a Litomyšl v letech 1963–2018 (Martin Boštík). Tyto texty ve své většině ukazují hloubku Nejedlého vazeb k rodnému městu a odkrývají problematiku jeho „druhého života v Litomyšli“ který je od roku 1978 úzce spojen s jeho sochou postavenou před jednou z místních základních škol.
Zdeněk Kopal (1914–1993), významný astronom, přispěl k výzkumu dvojhvězd a topografii Měsíce, což bylo klíčové pro projekt Apollo. V létě 1948 se vydal z Cambridge na západní pobřeží USA, aby se zúčastnil otevření největšího zrcadlového dalekohledu na Mount Palomar. Po návratu napsal pro rodiče v Československu vzpomínky na tuto cestu, které nazval Zdeňka Kopala z Litomyšle příhodové. Text zachycuje jeho zážitky z cesty k Tichému oceánu, kde popisuje, co viděl, zažil, jedl a pil, a jak se šťastně vrátil domů. Název vzpomínek odráží jeho vazbu na rodnou Litomyšl, kterou opustil v devíti letech, a vzdává hold litomyšlskému cestovateli Martinovi Kabátníkovi. Kopal srovnává místa, která navštívil, s těmi ve své vlasti, a jeho vyprávění je živé a barvité, ukazující jeho radost ze života a dobrého jídla a pití. Jako vědec byl systematický a kritický, ale dokázal se silně ztotožnit s hrdiny příběhů, které měl rád, jako byli katoličtí misionáři. Text je doplněn čtyřiceti fotografiemi, mapkami a dalšími dokumenty, které obohacují jeho vzpomínky. Edici připravili Milan Skřivánek a Martin Boštík, doslov napsal Jiří Grygar.
Osm případů zvůle komunistické justice. Během politických procesů první poloviny 50. let minulého století bylo odsouzeno kolem 27 000 mužů a žen, z toho více než 200 bylo odsouzeno k trestu smrti. První poprava byla uskutečněna již v lednu 1949, tedy necelý rok poté, co se Komunistická strana Československa chopila veškeré moci ve státě. Na osmi vybraných případech autoři dokumentují řadu různých podob komunistické perzekuce. Politické procesy nedolehly drtivě jen na samotné odsouzené, ale postiženy byly i jejich rodiny, které trpěly stigmatizací, zákazy studia, znemožněním vykonávat odpovídající zaměstnání apod. Oběti samotné častokrát přišly o nejhezčí část svého života, o mládí, o své rodiny. Je smutnou pravdou, že ve většině případů se jednalo o skutečné osobnosti, o elitu národa, která se nepoddala diktátu komunistické totality. I dnes lze z těchto příběhů čerpat nesmírnou inspiraci. Jde často o příklady mimořádné lidské odvahy a pevnosti charakteru. Tato kniha přináší čtenářům osm tragických případů komunistické zvůle, osm justičních kauz první poloviny 50. let uplynulého století. Osm případů, které se již nikdy nesmí opakovat.
PhDr. Anna Matičková, rozená Theinová (1897–1985), pocházela z litomyšlské židovské rodiny. Jako privatistka navštěvovala místní gymnázium a byla v roce 1917 první dívkou vůbec, která na něm odmaturovala. Její vzpomínková publikace podává široký vhled do života židovské rodiny na malém městě a osudů jejích příslušníků a příbuzných v širém okolí. Pojednává i o mnoha rodinných přátelích Matičkových, mezi které patřila plejáda českých spisovatelů a výtvarníků. V neposlední řadě je hluboce humanistickým poselstvím, které je schopno svou autenticitou oslovit i dnes všechny generace čtenářů. Kniha je doplněna čtyřmi desítkami fotografií z pozůstalosti manželů Matičkových a opatřena podrobným poznámkovým aparátem, který napomáhá hlubšímu objasnění popisovaných postav, míst a vyprávěných dějů. Grafická úprava publikace je dílem Jiřího Lammela. Editorem knihy je PhDr. Zdeněk Karel Slabý, významný český spisovatel, literární kritik, hudební publicista a překladatel, který v roce 2009 obdržel za celoživotní práci s dětskou knihou hlavní cenu nakladatelství Albatros a v roce 2014 byl za svůj přínos literatuře pro děti a mládež oceněn Zlatou stuhou české sekce IBBY. Dalšími editory jsou dr. M. Boštík a Stanislav Vosyka.
