Knihobot

Michal Skřejpek

    4. listopad 1957
    Michal Skřejpek
    Římské právo v datech
    Dicta et regulae iuris, aneb, Právnické mudrosloví latinské
    Římské právo
    Případy římského praetora
    Exegésis : výklad právních textů
    Římské soukromé právo. Systém a instituce
    • Tento učební text je určen všem studentům právnických fakult i dalších vysokých škol, kde je vyučováno římské právo. Je doplněním učebnice „Římské právo“ a dalších učebních textů („Římské právo v datech“, „Latinsko-český slovníček římského práva“ a „Prameny římského práva/Fontes iuris romani“). Jeho hlavním cílem je pomoci studentům k snadnější orientaci v komplikované materii římského práva a také k pochopení jeho vývojových tendencí. Autor proto zvolil netradiční přehledovou formu uspořádání textu. Římskému veřejnému právu, je s ohledem na zaměření výuky tohoto oboru, věnována proto menší pozornost. Úvod tvoří kapitoly věnované otázkám organizace římské společnosti, státnímu zřízení, pramenům práva a jeho dělení, stejně jako osudům římského práva v kontextu dalšího právního vývoje. Hlavní pozornost je samozřejmě zaměřena na oblast římského soukromého práva. Zahrnuje tedy detailní informace o právu osob, počínaje problematikou právní subjektivity a způsobilosti k právnímu jednání, příbuzenství, struktuře římské rodiny i manželství. Následují výklady o majetkovém právu, tedy o věcných právech (význam a rozdělení věcí, problematika vlastnictví, držby a věcných práv k cizí věci), o právu závazkovém (obecná problematika obligací, smluv a deliktů) a dědickém právu (především dědění ze závěti a ze zákona). Dále jsou zařazeny kapitoly o římském soukromém procesu a tzv. obecných naukách.

      Římské soukromé právo. Systém a instituce
    • Předkládané soubory textů umožňují nahlédnout do bohatství římskoprávního dědictví. Rozděleny jsou do několika okruhů týkajících se jak otázek obecných (Interpretace, Prameny práva), tak i speciálních problémů (např. Ženy a manželství, Herci a kolóni, Přístavy, Kameny). V jejich rámci jsou čtenáři nabídnuty k prostudování nejen právní normy, ale také ukázky z literárních děl obsahující informace právní povahy, které se vztahují k jednotlivým tématům. Každá ukázka je otištěna jak v originále, tak i v českém překladu. Předchází návod, jak takovéto texty vysvětlovat – interpretovat. Dodatek publikace tvoří texty pomáhající správně vykládat recentní právo a výbor z právních norem týkajících se odnětí vlastnictví (expropriace) v českém právu v letech 1918 až 1945.

      Exegésis : výklad právních textů
    • Sbírka případů z římského práva je soubor příkladů pro studenty předmětu Římské právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Toto druhé rozšířené vydání obsahuje 36 případů. První vydání vyšlo 2002 pod názvem Případy římského senátora.

      Případy římského praetora
    • Úvodní část podává úplný výklad o dějinách římského státního zřízení a o pramenech práva. Následuje podrobný rozbor práv soukromých, tj. práva rodinného a majetkového. Nově je zařazena partie o římském právu trestním. Příloha obsahuje rozsáhlý výběr latinských právních pravidel, definic a rčení. Vydání 2., doplněné a přepracované. Dotisk r. 1997

      Římské právo
    • Beckova skripta Tato skripta obsahují soupis nejdůležitějších údajů, které jsou spojovány s římským právem. Je zde chronologicky sledován vývoj právního řádu starověkého Říma počínaje královskou dobou, přes období republiky, první fáze císařství- principátu, dobu pozdní římské říše a také další osudy římského práva v kontextu evropského právního vývoje až do 20. století. Výběr dat není údaje omezen pouze na oblast soukromého práva, ale zahrnuty jsou rovněž údaje týkající se práva veřejného(zejména trestního), státního zřízení a pramenů práva. Pro lepší pochopení historických souvislostí vývoje římského práva jsou zařazeny také události římských politických dějin a biografické údaje o významných osobnostech, zejména právnících, politicích, historicích a spisovatelích antického Říma.

      Římské právo v datech
    • Překlad učebnice práva východořímského císaře Iustiniana z počátku 6. století n. l. se zaměřuje na římské soukromé právo a zahrnuje také trestní právo a obecné právní principy. Tato učebnice, používaná až do 18. století, představuje myšlenkový odkaz římské právní vědy, který ovlivnil generace právníků, soudců a zákonodárců. Poskytuje studentům právnických fakult první kontakt s právem, přičemž systematika římského právního řádu umožňuje proniknout do právní vědy a osvojit si právnické myšlení. Informace o římském právu pocházejí z různých pramenů, včetně zákoníků a odborných spisů římských právníků, ale také epigrafických, papyrologických a numismatických artefaktů. Úplné a bezmezerové studium římskoprávních textů je vzácné, avšak Institutiones seu Elementa, jak zní plný název této učebnice, představují výjimku. Překlad umožňuje čtenářům, stejně jako studentům antiky, seznamovat se s oblastmi římského soukromého práva a obdivovat provázanost jeho institutů. Instituce byly zamýšleny jako učebnice a obsahují údaje vztahující se k předchozím dobám, což je činí také průvodcem po životě antického Říma a autentickým obrazem každodenního života jeho obyvatel.

      Justiniánské Instituce. Iustiniani Institutiones
    • Prameny římského práva jsou v běžném povědomí spojovány s texty, které pochází od římských právníků. Jsou to přitom především díla vytvořená v období tzv. klasické právní vědy – tedy v době jejího největšího rozkvětu. Dochovaných pramenů, z nichž můžeme poznávat, jak římské právo nejen vypadalo, ale zároveň jakým způsobem se proměňovalo, je přitom daleko více. Tato kniha v překladech do českého jazyka představuje výběr ze všech hlavních druhů pramenů římského práva. Nejstarší vrstva římského práva, obyčejové právo, je zastoupeno tzv. královskými zákony a slavným zákonem XII desek. Dále zde čtenář nalezne zákony lidových shromáždění, soudní vyhlášky a samozřejmě velké zákoníky z konce antiky, tedy Codex Theodosianus a justiniánské sbírky. Kromě toho se čtenář v knize rovněž setká s neprávními literárními prameny, které často obsahují nezastupitelné informace o právu starověkého Říma, jako jsou díla Ciceronova, římských historiků nebo encyklopedistů. Tento bilingvální výběr různých typů dochovaných pramenů římského práva představuje jejich různorodost i bohatství. Především je ale pozvánkou do někdy až fascinujícího světa právního řádu antického Říma, který svými konstrukcemi tak hluboce ovlivnil další právní vývoj Evropy, ale i dalších kontinentů. S jeho výraznými stopami se ostatně setkáváme také v současných zákonících, český kodex občanského práva nevyjímaje.

      Lex et ius - Zákony a právo antického Říma
    • Digesta seu Pandectae

      • 704 stránek
      • 25 hodin čtení
      4,0(1)Ohodnotit

      Justiniánská Digesta Latinský text a český překlad zákoníku, který vznikl v 6. století n. l. zásluhou byzantského císaře Justiniána. Digesta jsou nejrozsáhlejším právnickým dílem, které vzešlo z legislativní dílny císaře Justiniána. Jedná se o sbírku excerpt z odborné právnické literatury převážně klasického období, která spolu Institucemi (český překlad Karolinum 2010) a Justiniánovým kodexem tvořila monumentální svod římského práva známý jako Corpus Iuris Civilis. Český překlad reprezentativního výboru z tohoto díla je výsledkem úzké spolupráce našich a slovenských romanistů, kteří se mohli při jeho přípravě částečně opřít o již existující výbor slovenský. Kniha vychází jako součást ediční řady Fontes Iuris Romani.

      Digesta seu Pandectae
    • Tým špičkových odborníků z katedry dějin státu a práva Právnické fakulty UK v Praze (M. Skřejpek, J. Kuklík, Vl. Kindl, R. Seltenreich, J. Císař, P. Bělovský a P. Skřejpková) zpracoval publikaci „Právnický stav a právnické profese v minulosti". Kniha je vysokoškolskou učebnicí, ale zároveň též velmi přitažlivým dílem pro každého čtenáře, který se zajímá o historii a chce se z tohoto pohledu seznámit s postupem právnického vzdělávání, praxe a teorie, s osobnostmi, jež výrazným způsobem ovlivňovaly vývoj právnického myšlení, i s událostmi, u nichž stojí milníky dějin české, evropské i světové právnické obce. Zabývá se v těchto souvislostech nejen právnickým stavem jako celkem, nýbrž také jednotlivými nejdůležitějšími právnickými profesemi — soudnictvím, advokacií, státním zastupitelstvím, notářstvím, formováním akademického právnického sboru i osudy právníků působících na nejrůznějších společenských, politických a ekonomických pozicích.

      Právnický stav a právnické profese v minulosti