Zofia Kossaková-SzczuckáPořadí knih (chronologicky)
10. srpen 1889 – 9. duben 1968
Tato polská autorka se proslavila svou statečností v protinacistickém odboji během druhé světové války. Zapojila se do organizace pomáhající Židům uniknout holokaustu a sama se stala obětí německého útlaku. Po válce pokračovala ve své literární dráze, která byla hluboce ovlivněna jejími zkušenostmi s válečným traumatem a touhou po spravedlnosti. Její dílo zkoumá témata odvahy, ztráty a morální odpovědnosti tváří v tvář tyranii.
Zbiór opowiadań z dziejów Polski od czasów najdawniejszych po XIX wiek. Młody czytelnik znajdzie tu barwnie i ciekawie opowiedziane historie o przyjęciu przez Polaków chrześcijaństwa, najazdach Tatarów, czasach wielkości Rzeczypospolitej i momencie jej upadku. Na kartach książki pojawiają się polscy królowie, bohaterowie narodowi znani na całym świecie, polscy artyści.
Historycznym tłem powieści są dzieje Rzeczypospolitej w kluczowym dla jej
dalszych losów okresie, gdy na obliczu środkowoeuropejskiej potęgi z początków
XVII wieku widać już rysy, które niebawem będą skutkowały rozpadem z takim
trudem budowanych więzi narodowych. Na kanwie rzeczywistych wydarzeń za
panowania króla Zygmunta III Wazy, takich jak rokosz Zebrzydowskiego, wojna o
Inflanty, bitwy pod Kircholmem i Kałuszynem, rozprzestrzenienie się
reformacji, a zwłaszcza antytrynitarnej wspólnoty arian, Zofia Kossak kreśli
losy fikcyjnych postaci, dwóch braci Piotra i Sebastiana Pielszów, przydając
fabule nieco bardziej ludzkiego oblicza i umożliwiając czytelnikowi głębsze
wczucie się w atmosferę epoki. Temu wczuciu się służy też z pewnością
archaizowany język powieści, która, tak jak inne tej autorki, pełna jest
plastycznych opisów przyrody, błyskotliwych dialogów, a także
historiozoficznych i teologicznych rozważań.
Ve svém románu Beze zbraně se autorka vrací k přelomu 12. a 13. století, kdy začínají bujet nové myšlenky a hereze a kdy vyvíjejí činnost různé náboženské sekty, jež se snaží rozbít samotné základy společenské struktury. Na tomto historicko-náboženském podkladě rozvíjí autorka poutavě několik příběhů tehdejších představitelů náboženské, politické a kulturní Evropy. Mezi nimi je i příběh prosťáčka Františka z Assisi, který jako by se svou opravdovostí vymykal tehdejší době plné neklidu a intrik a který nakonec dosáhne toho, co se nepodařilo mnohatisícové křížové výpravě - dobude Svatý hrob pro křesťanstvo sám a beze zbraně.
Historický román s biblickou tématikou, který zachycuje úsek ze slavných dějin židovského národa s Abrahámem jako hlavní postavou v čele. Rozvíjí se tu příběh založený na faktech ze Starého Zákona. Abrahám je zde popsán jako člověk z masa a kostí se všemi pochybnostmi a starostmi. Zajímavý prvek, kterým se možná Úmluva od ostatních románů liší, je způsob, jakým posouvá časovou linii. Nerovnoměrně - skočí v ději klidně o deset let později, a tak vidíme Abraháma spíše v jednotlivých etapách jeho života.
Poutavý román líčí osudy Jeruzalémského království za doby panování malomocného krále Balduina IV. a jeho pád, přivoděný vnitřním rozkladem a vítězstvím vojsk sultána Saladina.