Martinus Veltman

Martinus Justinus Godefriedus Veltman (27.6.1931 – 4.1.2021) byl nizozemský teoretický fyzik. Spolu se svým bývalým studentem Gerardusem 't Hooftem získal roku 1999 Nobelovu cenu za fyziku „za objasnění kvantové struktury elektroslabých interakcí“. Narodil se ve Waalwijku v Nizozemsku. V roce 1948 začal studovat matematiku a fyziku na Univerzitě v Utrechtu. Roku 1963 získal doktorský titul v teoretické fyzice a v roce 1966 se stal profesorem na Utrecht University. V letech 1963/64 strávených v SLAC National Accelerator Laboratory vytvořil počítačový program Schoonschip pro symbolické výpočty, který je považován za první počítačový algebraický systém. V roce 1971, kdy Gerardus 't Hooft pod jeho vedením dokončoval svůj doktorský titul, zjistili, že kalibrační teorie jsou renormalizovatelné. V roce 1991 odešel z Univerzity v Utrechtu na Michiganskou univerzitu, protože ho zklamalo, že většina zásluh za dizertační práci byla přidělena 't Hooftovi. Přitom cítil, že většinu přípravných prací udělal on. Nakonec ale dostali Nobelovu cenu v roce 1999 oba dva. Naposledy byl emeritním profesorem na Michiganské univerzitě. Na jeho počest byl po něm pojmenován asteroid 9492 Veltman.