Gilles Rozier Knihy

Vypravěč příběhu je vyučujícím němčiny na gymnáziu v menším severofrancouzském městě. Během německé okupace je donucen spolupracovat coby jazykový expert s místním gestapem, k okupantům však pociťuje stejnou nechuť jako většina ostatních Francouzů. Při jedné z návštěv budovy gestapa se mu odtamtud náhodou a bezmyšlenkovitě podaří odvést mladého žida (Herman), který na chodbě čeká v zástupu ostatních předvolaných k evidenci a následné deportaci. Ukryje ho v tajné skrýši ve sklepě domu, který obývá se svou matkou a sestrou, milenkou německého důstojníka. Po zbytek války se o Hermana stará, aniž se o tom někdo dozví. Kromě toho, že mu obstarává veškeré životní potřeby, se stane také zosobněním jeho duševního obzoru. Vedou spolu hovory o literatuře: také Herman je náruživým čtenářem německé literatury, kterou ovšem vstřebává v překladech do jidiš. Bezpohlavní konstrukce vypravěče nutně vyvolává vědomí, že v románu vlastně může jít o homosexuální vztah. Na rozdíl od většiny literatury, která zpracovává téma lásky mezi dvěma muži, zde však homosexuální nota není postavena do popředí. Román je prodchnutý intimní atmosférou příjemně okořeněnou mírně exotickou estetikou jazyka jidiš (v textu je řada citátů v němčině i jidiš). Postavy svým příběhem a osudem ukazují absolutní roli, kterou může hrát literatura v životě člověka.

Was für eine starke, sympathische Heldin! Sharon ist Köchin in Jerusalem. Sie hat die Liebe zur Küche verloren, weil sie ihre Liebsten nicht mehr bekochen kann: Ihr Sohn Eli saß im falschen Bus, er starb mit achtzehn Jahren bei einem Selbstmordattentat. Ihr Mann hat sie längst verlassen. Und jetzt? Als ihre Nachbarin Magda ein Kind bekommt, beschließt Sharon, noch einmal von vorn zu beginnen. Auch sie möchte wieder Mutter werden. Nur von den Männern hat sie genug. Doch wie lässt sich das mit dem Gesetz der Thora vereinbaren? Ihr lebenskluger Rabbi weiß Rat. Gilles Rozier erzählt mit Witz und Fingerspitzengefühl vom Kampf zwischen Sollen und Wollen, zwischen Tradition und heutiger Wirklichkeit. Er erzählt die berührende Geschichte eines Aufbruchs in einem Land, in dem ein neuer Anfang nicht selbstverständlich ist, schon weil der Terror keine Nachricht, sondern Teil des Alltags ist. Ein Land, in dem es Menschen wie Sharon braucht.

Die Erinnerung an Jiddischland: die Magie einer Sprache, einer Kultur, eines Volkes. ?Sie bitten mich, von einer für immer versunkenen Welt zu erzählen {u2026}± Eine alte Dame hütet in ihrem Palast der Erinnerung das Gedächtnis an ein verlorenes Land, ein versunkenes Atlantis, wo die Poesie regierte {u2013} verfasst in Jiddisch, Muttersprache von 11 Millionen Menschen vor dem letzten Krieg. Sulamita, Tochter eines vormals berühmten Fotografen und Schriftstellers, erzählt vom Werdegang von drei Dichtern, ?Sternschnuppen± am Himmel vom Warschau, die sich entschieden haben, die alte Sprache Jiddisch wieder einheimisch zu machen: Uri-Zwi Grinberg (1896-1981), Perez Markisch (1895-1952) und Melech Ravitch (1893-1976). Damals waren sie jung, hatten ihre Geliebten und den Ruhm ihrer Sprache {u2013} bis zur Katastrophe, von Hitler bis Stalin, in der alles verschwand. Im Palast der Erinnerung wird alles wieder lebendig, erwachen Geschichten, Anekdoten, Briefe und Gedichte {u2013} erstehen alte Kulturlandschaften wieder auf, leuchtet in Prosa und Poesie die Sprache eines alten Europa. -- From publisher's website

Książka przybliża nam nie tylko tw�rczość Mojżesza Brodersona, ale r�wnież tak znakomitych artyst�w jak: Jankiel Adler, Marek Szwarc czy pisarz Icchak Kacenelson.