Knihobot

Radim Marada

    1. březen 1961
    Radim Marada
    Kultura protestu a politizace každodennosti
    Etnická různost a občanská jednota
    Dilemata občanské společnosti
    Co je nového v sociologii
    • Na otázku „co je nového ve společnosti“ odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás? Žijeme v době, ve které se často skloňují slova krize a rozpad společnosti. Je zřejmé, že dnes nám klíče k vlastní identitě poskytují drobnější věci – například taková molekula adrenalinu. Ten se stal biochemickou celebritou, pojítkem kmenů těch, kteří vyhledávají extrémní zážitky a jdou za hranu všednosti. Jak dnešní sociologie zkoumá podobné kulturní fenomény? Co se můžeme dozvědět o společnosti díky studiu nudy nebo diska?

      Co je nového v sociologii
    • Kniha pojednává o vztahu etnicity a občanství. Jednotlivé kapitoly jej představují jak v obecném historickém kontextu moderních společností, tak zejména v prostředí naší současné zkušenosti: české, středoevropské, evropské. Na konkrétních případech i v obecných souvislostech odhalují sociálně kulturní podmínky a bariéry, jakož i různorodé způsoby či úrovně občanského začleňování etnicky definovaných aktérů a kolektivit. Společným východiskem je teorie občanské inkluze Jeffreyho C. Alexandera, jednoho z nejvýznamnějších současných světových sociologů. J. C. Alexander také napsal pro tuto publikaci speciální předmluvu.

      Etnická různost a občanská jednota
    • Kniha je příspěvkem k teoretické sociologii politiky a pojednává o reprezentaci politična v moderní společnosti. Od koncepce utváření svébytné politické sféry, jejíž formování se váže na vznik moderního státu a občanské veřejnosti, autor přechází k pojednání o současných tématech politizace každodenní zkušenosti v kontextu vývoje české společnosti po roce 1989. Zohledněna jsou především některá kontroverzní témata, jakými jsou artikulace česko-slovenského konfliktu na začátku devadesátých let, diskuse o formování a latentním politickém charakteru středních tříd a současná protestní hnutí, na jejichž příkladu autor vyzvedává otázku politizace generační příslušnosti.

      Kultura protestu a politizace každodennosti