Erasmus Rotterdamský Knihy

Erasmovu politickou činnost nejlépe ilustruje jeho dílo O výchově křesťanského vladaře, které představuje literární práci založenou na hluboké znalosti klasické a středověké literatury. Slouží jako praktický návod pro výchovu panovníka a teoretické shrnutí principů, kterými by se měl řídit stát a jeho vládce. Erasmus se v tomto spisu inspiruje literárním útvarem „knížecího zrcadla“, avšak přináší nový obsah a systematičnost výkladu. Důraz klade na výchovu panovníka od narození až po vlastní vládnutí, přičemž využívá příklady z literatury a zdůrazňuje roli panovníka ve státě. Věří, že dobrý příklad přináší dobré plody. Erasmus opakovaně zdůrazňuje, že smyslem dobré vlády není osobní prospěch, ale prospěch všech poddaných. Inspiraci pro své dílo čerpal během třetí anglické cesty za vlády Jindřicha VIII., v nějž vkládal naděje jakožto mírového knížete a mecenáše umění. Neúspěch těchto očekávání přičítá špatné výchově a nekompetentním rádcům. O výchově křesťanského vladaře je často považováno za kompendium politických ideálů, které se liší od realistického pohledu Machiavelliho v díle Vladař, vzniklého ve stejné době.

Spis Užitečná rozprava o vedení války s Turky s výkladem Žalmu 28 (Utilissima consultatio de bello Turcis inferendo et obiter enarratus Psalmus XXVIII) Desideria Erasma Rotterdamského (1466/9–1536) byl sepsán a poprvé publikován roku 1530, tedy krátce po bouřlivých událostech ve Vídni, která byla na podzim předchozího roku sevřena v obležení tureckého vojska. Turci sice od obléhání nakonec upustili, avšak Evropa zůstávala v trvalé nejistotě a strachu z turecké expanze. Za těchto okolností se Erasmus rozhodl zapojit do debaty o válce s Turky a v Užitečné rozpravě probrat argumenty pro i proti jejímu vedení. Hlavním cílem spisu je však pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.

Z obecně známých spisů nejslavnějšího humanisty 16. století, ERASMA ROTTERDAMSKÉHO (1467–1536), největší obliby a rozšíření vedle CHVÁLY BLÁZNOVSTVí dosáhly DŮVĚRNÉ HOVORY (COLLOQUIA FAMILlARIA). Vyšly na samém začátku náboženské krize roku 1518, rok po veřejném vystoupení Lutherově, jehož přívrženci je uvítali stejně nelibě jako pravověrní mniši a ostatní odpůrci německé reformace. Ve všech rozmluvách, které přítomný výbor nabízí, najdeme barvité vylíčení mravů 16. století, ve všech poznáváme mistra slohu, jazykové elegance, břitkého vtipu i sžíravé satiry, pro něž bývá Erasmus nazýván „latinským Voltairem“. Vidíme zde totéž, co ne chybí už ve CHVÁLE BLÁZNOVSTVÍ, totiž bystrý postřeh, pronikavou psychologickou analýzu, nemilosrdné satirické šlehy i shovívavý úsměv starého filosofa, který – a v tom je rozdíl mezi ním a Voltairem – se nerad mísí do ryku velikých hesel a převratných činů a s úsměvem pozoruje komedii života, věčně stejnou, a přece věčně svěží a zábavnou.

Vrcholné dílo tohoto holandského humanisty, který vytvořil satiru na poměry ve společnosti. Hlavním poselstvím knihy je autorova domněnka, kterou čtenáři předává skrz vypravěčku, bohyni Bláznivost, že všechno štěstí v životě pochází výhradně od bláznivosti. V celé knize pak spisovatel tuto svou teorii dále rozvíjí, jednotlivé kapitoly pak věnuje určitým okruhům lidí, např. hráčům, zamilovaným atp. Bohyně nám také v textu představuje sebe samu, pochází z ostrova Blaženost (paralela s Morovou Utopií), kde nikdo nepracuje a kde se žije v naprosto ideální společnosti. Poukazuje též na nejšťastnější stádia v lidském životě, za něž považuje bezstarostné dětství a stáří, kdy už na nic nemyslíme.

Erasmus' letters, regarded by him as literary works, are showcased in this first volume of a comprehensive series. Covering his early struggles and relationships, the correspondence includes youthful rhetorical pieces and exchanges with friends, patrons, and intellectuals. Notably, it features discussions with John Colet on profound themes. This volume is part of the acclaimed Collected Works of Erasmus, which aims to illuminate the thoughts of this pivotal figure in modern intellectual history through meticulously annotated translations.

Erasmus presents a compelling critique of humanity through the personification of peace, who admonishes rulers and soldiers for abandoning Christian principles in favor of unjust wars. The text serves as a powerful commentary on the moral failures of leaders across society. This edition is a reprint of a rare 1802 English translation, originally adapted by T. Paynell, and offers readers a glimpse into the historical context of peace advocacy during the Reformation era.

Recognized for its significant contribution to literature, this book serves as an essential resource for future generations. It is presented in its original print format, preserving the authenticity of the text, including any marks or annotations from its initial publication. This approach ensures that the book's true nature and historical context remain intact for scholarly study.

The book features pivotal debates between Erasmus and Luther, focusing on the concept of free will and the initial segment of the Hyperaspistes, which serves as a defense against Luther's critiques. These discussions highlight the theological tensions of the Reformation era, showcasing Erasmus' emphasis on human agency in contrast to Luther's views on divine predestination. The text provides insight into the intellectual landscape of the time, reflecting the profound implications of their disagreements on faith and free will.