Spolu s hospodářským rozkvětem Moravské Ostravy v druhé polovině 19. století sílila potřeba kulturního vyžití obyvatel Ostravy. Zastupitelé města se zasazovali o výstavbu kamenného divadla, neboť do té doby Ostravané navštěvovali divadlo v blízké Opavě nebo byli odkázáni na představení, která se konala pod střechami národních domů. K realizaci této myšlenky došlo až na počátku 20. století. Kniha pojednává o vzniku a vývoji německého a českého divadla v Ostravě od jejich založení až po konec 2. sv. války.
Město Ostrava ve spolupráci s tamním archivem vydalo knihu, na níž se podíleli sami místní obyvatelé. Pro snímky vypovídající o sto letech slezské metropole totiž archiváři nesáhli do depozitářů, ale požádali veřejnost, aby do publikace Století objektivem Ostravanů zapůjčila fotografiez rodinných alb. -- Vedle snímků zachycujících zásadní události, jako pohled na srpnovou okupaci v ulicích Ostravy či návštěv prezidentů T.G. Masaryka a Edvarda Beneše, přispěli lidé i fotografiemi běžného života obyvatel města
Novoroční projevy, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století a slovníky argotu jsou texty, které analyzuje monografie Slovo a text v historickém kontextu — perspektivy historickosémantické analýzy jazyka. Cílem je prezentace nových metodologických přístupů, odlišných od tradiční historické sémantiky, které jsou využitelné pro historickosémantickou analýzu a textologii. Prostřednictvím témat a sond s heuristickým charakterem naznačuje možné cesty k jazyku, textu a sémantice v historickém kontextu.
Prezentovaný přístup k historickosémantické analýze nabízí širokou škálu metod. Od systematického sledování kontextu a kolokací analyzovaných lexikálních jednotek, přes využívání korpusů definovaných žánrovými a časovými kritérii, až po aplikaci kvantitativnělingvistických metod (analýza tematické koncentrace, měření podobnosti/rozdílnosti tematických slov, sledování asociací a frekvenční analýzy). Metodologická pestrost koresponduje s tematickým rozptylem, který je dán různými badatelskými zaměřeními členů autorského kolektivu, zahrnujícího kvantitativního lingvistu, onomastika, literární historičku, historičku sociálních dějin a lexikoložku specializující se na sociolekty.
Komentovaný překlad pamětí předního rakouského podnikatele a jednoho z nejbohatších mužů habsburské monarchie Wilhelma von Gutmanna. Text je opatřen biografickou předmluvou, zhodnocením memoáru jako historického pramene a jazykovým rozborem díla. Publikace je doplněna jmenným a místním rejstříkem.
The story of Ostrava and its Jews encapsulates in a small space (85 square miles) and a short time (ca. 150 years) a miniaturized history of Central Europe. It covers industrialization and massive economic growth, immigration and emigration, intolerance and tolerance, multi-culturalism and nationalism, high culture and social welfare, the Holocaust, communism and the diaspora. The book draws on family histories and eye-witness accounts, many unpublished. In 2005 members of Kingston Synagogue became interested in the origins of a Sefer Torah from Ostrava, housed there many years earlier. This research project, led initially by David Lawson, grew to include the Czech historian Hana Sustkova and Czech genealogist Libuse Salomonovicova. As their research progressed, a lively online community developed, reestablishing contacts between families from Sweden to Australia, and South America to Canada. In effect, resurrecting Jewish Ostrava in virtual and actual reality. The overarching theme is how, in a short time, immigrants-in this case Jews-transformed a small conservative market town into a vibrant, tolerant, caring, economic, and cultural powerhouse; how it was destroyed almost overnight by bigotry and intolerance; and to ask how far the Ostrava story can provide lessons or guidance on 21st century political issues.
