Kniha Elfriede Jelinek a její divadlo proti divadlu se zabývá zejména divadelními hrami této spisovatelky. Je však opatřena rozsáhlou biografickou kapitolou představující celou šíři literárního záběru Jelinek, od prvních básnických pokusů až po nejnovější romány nebo operní libreta. Pevné zakořenění díla Jelinek v dobových feministických debatách reflektuje kapitola o specifičnosti ženského pohledu v souvislosti s literární tvorbou a přístupem ke kreativní práci vůbec. Těžištěm práce je pak hloubková analýza pěti vybraných divadelních her — Klára S., Nemoc aneb Moderní ženy, Totenauberg, Berla, hůl a tyčka a on není jako on. Na základě těchto analýz při zohlednění divadelně-programových textů Jelinek jsou pak formulovány všeobecné znaky pojetí „divadla proti divadlu“ ve tvorbě Jelinek, tedy divadla stavějícího se proti divadelním konvencím a směřujícího k „divadlu svědomí“, apelujícího na rozdíl od revolučně pojatého tradičního politického divadla na privátní svědomí každého jednotlivce.
