Vítězslav Nezval Knihy

Kniha o jednom z „prokletých“ a jeho veršů sestavená Lumírem Čivrným, který je také autorem úvodní studie o Rimbaudovi a překladatelem dopisů z básníkovy korespondence. Verše, Iluminaci a Sezónu v pekle přeložil Vítězslav Nezval. Kniha je doplněna dobovými fotografiemi, kresbami a dokumentárním materiálem, takže je výborným prostředkem k seznámení se z životem a dílem básníka, který patřil k zakladatelům nejen francouzské, ale i světové poezie.

Druhý svazek, jímž Česká knižnice představuje básnické dílo Vítězslava Nezvala (1900—1958), shrnuje jeho tvorbu v období surrealismu. Knihy Žena v množném čísle, Praha s prsty deště (obě 1936) a Absolutní hrobař (1937) se orientují na podvědomí, erotiku, obnažování tajemných, fantaskních a ponurých stavů bytí, záznamy představ bez rozumové kontroly. Básník se v nich vzdává hravé radostnosti poetismu, ale základem jeho tvůrčího gesta zůstává imaginace, smyslová obraznost, která se projevuje například v bohatých litanických asociacích. Podobně jako v předchozím svazku také edice Básní II vychází z necenzurovaného znění textů z původních meziválečných vydání a doprovází ji bohatý poznámkový aparát.

Souborné vydání Rimbaudova básnického díla doplněné o všechny do té doby nalezené texty a zlomky. Obsahuje oddíly: Básně, Pouště lásky, Iluminace, Na čas v pekle, Školní úloha. 2. vydání (poprvé byla kniha vydána v témže roce v Odeonu).

V knize vydané poprvé roku 1937 usiluje Nezval o postižení podstaty moderních básnických směrů. S pomocí ukázek z děl jejich čelných představitelů chce „podati co možná jednotný, ničím nerušený, soustavný výklad teorií jednotlivých básnických škol v jejich podstatných rysech“.3. vydání

Svazek obsahuje výbor z celoživotního básnického díla jednoho z nejvýznamnějších českých básníků 1. poloviny 20. století. Snahou editora bylo ukázat Nezvalovu básnickou tvorbu ve všech proměnách a směrech, kterými se jeho poezie ubírala. Nalezneme zde verše z období poetismu a surrealismu, básně, které jsou postaveny na emocích a fantazii, nebo na obrazném pojmenování a asociaci. Do výboru jsou rovněž zakomponovány ukázky z Nezvalových veršovaných divadelních her a z poválečné tvorby, která ovšem už čerpala podněty z tehdejší tzv. socialistické skutečnosti.

Báseň je zlomem v Nezvalově tvorbě, silně ovlivněná geniálním překladem Apollinairova Pásma od Karla Čapka. Patří do druhé fáze poetismu a představuje paralelu akrobata, který symbolizuje poetistickou poezii a krize v Nezvalově tvorbě. Na konci třetího zpěvu je autor rozhodnut opustit poetistickou poezii: „na shledanou město akrobatů“, ale není připraven vejít do nového města. První a třetí zpěv tvoří rám celé básně. Jsou monotematické, psané v er-formě, v minulém čase. Můžeme v nich nalézt jednotnou konstrukci času (báseň začíná brzy ráno a končí pozdě večer) a místa (děj se odehrává ve městě, zřejmě v centru a uzavírá se odchodem z města). Druhý zpěv je naprosto odlišně sestaven a je vystaven na principu pásma. Lyrický subjekt čtenáře provází obrazy ze svého života. Je užito přítomného času. Jednotlivé obrazy jsou asociativně spojeny. Charakteristická je polytematičnost a prvky autobiografie. Ve třetím zpěvu dochází k syntéze básníka a akrobata. Poetistický optimismus je nahrazen autorovou skepsí o vlastním smyslu poezie a již jsou patrné náznaky budoucí surrealistické tvorby.

Výbor z Nezvalovy milostné poezie. Výbor těží nejenom z básnických sbírek, ale také z Nezvalových her (Milenci z kiosku, Manon Lescaut, Smrt v květnu...) Kniha je doplněna ilustracemi a doslovem. Výbor uspořádal, ediční poznámku a doslov napsal Milan Blahynka. Vydání první.

Výbor z poesie jednoho z předních básníků Francie minulého století, jehož dílo znamenalo v údobí revolučních změn skutečný přelom ve francouzském a později i světovém umění. Jeho dílo, které je sice ideově nevyhraněné, podává v mnohém plastický obraz prohnilého měšťáctví. V tomto výboru přibližuje překlad národního umělce Vítězslava Nezvala známou výbušnost, "vůni, zvuky a barvy" Rimbaudových veršů. Výbor obsahuje především ty básně, které jsou charakteristické pro autorovo dílo. Ve srovnání s Nezvalovým vydáním z roku 1930 v Družstevní práci je upuštěno od dvou básní ("Sonet" a "Chovanci internátu"), je zde však uvedena báseň "Hlad", která v tomto vydání chybí. Básně jsou seřazeny podle zjištěných dat vzniku.

Lyrická próza, v níž se bulharská básnířka (nar. 1888) vrací k nejranějším zážitkům svého dětství na bulharské vesnici. Reedice původního Nezvalova překladu. Doslov napsala Dana Hronková. 13-867-78

Čtenářský výbor Moře láska má se obrací k básním, které by měly oslovit mladého čtenáře (od 13 let), měly by být prvním dotykem s Nezvalovou jedinečnou poezií, jež se nesmazatelně zapsala do dějin literatury 20. století. Soustřeďuje se proto na básně ovlivněné asociativním principem, ve kterých se projevila básníkova schopnost pojmenovat kouzlo každodennosti, obyčejných věcí (Nezvalovo období poetismu), ukazuje jeho hravost i bezelstnou obrazotvornost. Zahrnuje také básně z dalších tvůrčích období; s ohledem na mladé čtenáře jsou citlivě vybrány verše ze surrealisticky laděných sbírek, a zejména z knížky Anička skřítek a Slaměný Hubert. Neopomíjí ani intimní lyriku (Matka Naděje) a poslední sbírku Nedokončená. Výbor obsahuje především básně kratšího rozsahu, z větších skladeb pak Abecedu. Nedílnou součástí knižní podoby nezvalovského výboru jsou objevné mezzotinty Jana Híska (který vůbec poprvé použil tuto techniku a je jejím autorem) a grafická úprava Zdeňka Zieglera. V jejich péči vznikla kniha navazují na tradici skvělých obrazných doprovodů avantgardních sbírek.

Nejslavnější dílo spisovatele známého jako abbé Prévost (1697-1763) a proslulého pestrým životem. Svůj Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut koncipuje v duchu dobové módy jako paměti. Tento romanticky pojatý román o lásce,kteráse nedokáže smířit s rozumem, inspiroval Vítězslava Nezvala k vytvoření básnického dramatu, jež předčí literární hodnoty originálu.

"Pestrý a hravý výbor z textů Vítězslava Nezvala" Dětská hra je všemocná. Může se do ní zapojit kdokoli a její součástí se může stát cokoli. Zkrátka vůbec nic jí neodolá, protože hřištěm i hračkou je dětem doslova celý svět. Výbor z básnického díla Vítězslava Nezvala (1900–1958) sestavil Petr Šrámek a ilustrovala Nikola Logosová.

Autobiografický román je vzpomínkou české herečky a spisovatelky na její důvěrný vztah s básníkem Vítězslavem Nezvalem.

Sborník k 100. výročí smrti K. H. Máchy. Redigoval Vítězslav Nezval.

Třetí svazek uzavře soubor, jímž Česká knižnice představí podstatné básnické knihy Vítězslava Nezvala, který se dosud nedočkal kritického vydání. Obsah svazku: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (anonymně 1936), Pět minut za městem (1940), Balady Manoně (1945), Kůň a tanečnice (připraveno k vydání 1944, vyšlo až posmrtně), Křídla (1952) a Nedokončená (posmrtně). Editorem a autorem komentáře je Milan Blahynka.

Každá smrt spisovatele byla jiná, ale všechny provázely podobné dohady - Vladimir Majakovskij, Karel Teige, Konstantin Biebl…: sebevražda, nebo úklad, osobní neštěstí, anebo neštěstí ztráty veliké historické naděje? V Památníku národního písemnictví objevené rukopisné záznamy Vítězslava Nezvala, pořízené po sebevraždě jeho přítele básníka Konstantina Biebla, se staly inspirací k této knize.

Jeden z největších českých básníků Vítězslav Nezval se dosud nedočkal kritického vydání. Nezvalovo Dílo sice vyšlo po roce 1948 v takřka čtyřiceti svazcích, ale básně z dvacátých a třicátých let, které tvoří dominantu jeho tvorby, v něm byly podrobeny cenzuře a autocenzuře. Česká knižnice nyní přináší třísvazkový soubor, který shromážďuje vrcholné autorovy sbírky v necenzurovaném znění a s bohatým poznámkovým aparátem. První svazek obsahuje Nezvalovy básnické knihy z období poetismu: Most, Pantomima, Básně na pohlednice, Nápisy na hroby, Diabolo, Blíženci, Židovský hřbitov, Básně noci, Signál času a Pět prstů. Editorem svazku je Milan Blahynka.

Reedice výboru z poezie významného amerického básníka a spisovatele, který u nás poprvé vyšel v roce 1891 v překladu Jaroslava Vrchlického v nakladatelství Bursík a Kohout. Svazek je doplněn i o další soudobé překlady titulní básně, která je zde navíc otištěna i v originální podobě. O přetlumočení "Havrana" se kromě Vrchlického dále pokusili Vratislav Kazimír Šembera, Augustin Eugen Mužík a Karel Dostál Lutinov. Všech ostatních dvaatřicet Poeových textů, obsažených v tomto souboru, pak převedl do češtiny Jaroslav Vrchlický. Obsahuje básně: Havran -- Heleně -- Lenora -- Hymnus -- Kolosseum -- Sloky Heleně -- Své matce -- Zvony -- Annabel-Lee -- Eulalie -- Ulalum -- F.–S. S. O–D. -- Spící -- Očarovaný palác -- Ostrovu Zante -- Zem snů -- Někomu v ráji -- Eldorado -- Údolí neklidu -- Sen ve snu -- Město v moři -- Ticho -- Červ dobyvatel -- Pro Annie -- F... -- Svatební ballada -- Israfel -- Já nedbám... -- M. L. S. (1) -- Duchové mrtvých -- M. L. S. (2) -- Jezero -- Země vil Částečně v anglickém originále se souběžným českým překladem.

Comics vznikl na základě vlastního prožitku autora Jamese O'Barra, kterému opilý řidič dodávky zabil snoubenku. Ze zoufalství, smutku a drog vznikl mstitel Vrána, který se vrací ze záhrobí srovnat účty. Celá kniha je vyprávěna filmovým stylem rychlých střihů a střídají se v ní emotivní scény vzpomínek a brutální akce. Pro někoho to je jen akce v aktu pomsty, pro jiného nesmírně dojímavý a smutný příběh někoho, kdo ztratil velmi blízkou bytost, pro jiného mistrné dílo kombinující pop-kulturní prvky s citacemi písňových textů Cure, Joy Division a Rimbaudových veršů.

"Historický obraz" je dílo zahrnující léta 1939-1945, v nichž český národ prožíval tragedii mnichovské zrady a nacistické okupace. Nezval líčí s mohutnou obrazotvorností odhodlání národa bránit svou čest, jeho zoufalství, když musel složit zbraně a dobu temna, útisku a vraždění, která následovala, až do chvíle, kdy se národ znovu pozvedl k boji a tentokráte svou osvobodivou sílu připojil k mohutnému vítěznému proudu vojsk Stalinových, drtících nacismus až k jeho zničení.

Výbor z díla, v autorově vlastním uspořádání. Obsáhlý výbor z básnických sbírek Závadových "Panychida" (1927). "Siréna" (1932), "Cesta pěšky" (1937), "Hradní věž" (1940), "Povstání z mrtvých" (1947) a "Město světla" (1950) ukazuje růst a zrání básníka monumentální obrazotvornosti od jitřivé a tragické melancholie k životodárné vyrovnanosti. (Databáze Národní knihovny ČR)

Jeden z prvních francouzkých realistických románů, který vypráví nejen o velké lásce dvou mladých lidí, ale líčí také poměry ve Francii za vlády Ludvíka XV. Hrdinka románu se stala nesmrtelnou literární postavou, jež inspirovala četné další umělce, básníky, hudebníky i malíře. Byla předlohou ke stejnojmené rozsáhlé básni národního umělce V. Nezvala.

Básnicky pojatý "černý román", příběh odehrávající se na pomezí snu a skutečnosti.

Nová básnická sbírka Vítězslava Nezvala ABSOLUTNÍ HROBAŘ, kterou autor právem označuje za zahájení druhé věty svého díla, je volné pásmo obrazů, jež jsou jako vodotrysk, přecházející z duhy do duhy, hrající všemi barvami i tvary a evokující před zrakem divákovým fantastické a magické postavy, zároveň reálné i nadreálné, známé i tajemné, skutečné i snové, přítomné i pradávné. Jinými slovy, je to volný výklad modelů a postav, mediem obraznosti a obrazotvornosti, která jejich reálnost znásobuje o to, co v nich tuší sen, vzpomínka, podvědomí, a která se noří až k jejich mythologickým kořenům. A tak konkrétní postavy a modely oráče, kováře, hrobaře a bizarního městečka dostávají na konec tímto znásobením hluboce nový iracionální smysl: kovář je ztělesněním fixní ideje naprosté revolty, švec fetišistou, městečko bizarností a mythologicky velkolepá postava oráče naprosté, otrocké i smyslné oddanosti zemi.

Kromě sbírky titulní obsahuje svazek básně, shrnuté do souborů "Malá Atlantida", "Planá růže", "Švábi", "Tesknice". "Cesta", "Dopoledne ve Stromovce", "Óda na návrat Karla Hynka Máchy", "Divoké husy", "Veliká pouť" a "Tryzna" (= věnovaná Jiřímu Mahenovi).

Obsáhlý výbor z díla Heinricha Heineho v novém překladu Antonína Peška, doprovázeného překladatelovou studií o životě a díle tohoto světově proslulého básníka.

Nezvalova knížka vypráví o všedních věcech kolem nás tak, jak se s nimi kdysi sám setkával jako venkovský chlapec. Popisuje věci, květiny, zvířata a lidi poetickým způsobem s bohatou fantazií dětského pohledu, který je básníkovi vlastní a dětem tak blízký. Kolem každé drobnosti našeho světa se rozehrává kratičký příběh plný obraznosti, někdy až pohádkový.

Řada typů venkovských lidí, obraz rodičů, přátelů a známých, různé události, oslava přírody, to vše se vrací v básnickém vyjádření autorových vzpomínek na dětství strávené na moravské vesnici. Vydáno u příležitosti 1. posmrtné výstavy o životě a díle Vítězslava Nezvala.

Baudelairova poezie má právě tak tragický ráz jako básníkův rozervaný život. Je přímým výrazem jeho jedinečné citlivosti, mučivé obrazotvornosti a neuhasitelné žízně po opojení krásou a životem, napsal o básníkovi Vítězslav Nezval, jehož překlad Květů zla vám nabízíme. Sám Nezval za Baudelairovým géniem nijak nepokulhává. Naopak. Spolu vytvářejí slova a obrazy, které krásou vyrážejí dech.

Známá sbírka veršů, v nichž autor sdružil své dojmy z cest po Francii, Alpách a severní Itálii.

Slavný a pro nejmladší české básníky po první světové válce objevitelský význam mající překlad plejády francouzských básníků od Ch. Baudelaira přes generaci „prokletých" až k vrcholům symbolismu. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil, ediční poznámku a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Jedenácté vydání.

Prolínají se zde dvě témata – obava o osud těžce nemocné matky a osud národa ohroženého fašismem. Autor tvrdí, že ani jednomu se člověk nesmí poddat. Říká, že naděje je pro člověka pouze na zemi a že záleží pouze na jeho díle.

Vydání druhé v Odeonu jako neprodejná premie členské knižnice, 223. svazek Klubu čtenářů. Vydáné sedmé, v Odeonu druhé.

Bilingvní, česko-anglické vydání básně Vítězslava Nezvala.

Lawrence Block, Jeffery Deaver, Nelson DeMille, Sue Grafton, Stephen King, S. J. Rozan a další autoři představují povídky Edgara Allana Poea, mistra hororu a detektivky. Poe, tragická postava, je dnes, dvě stě let po svém narození, oslavován jako šílený génius, který položil základy detektivního žánru a neuvěřitelně ovlivnil poezii, hudbu a film. Kniha zahrnuje nejen jeho významné literární práce, ale také úvahy těch, kdo kráčejí v jeho stopách – současníků a autorů, kteří se jím inspirovali. Mezi nimi jsou vítězové ceny Edgar a mistři povídek, jako Stephen King, který výstižně popisuje svůj vztah k Poeovi, či Sue Grafton, jež s láskou skládá Poeovi poklonu. Tato sbírka je oslavou Poeova odkazu a jeho vlivu na moderní literaturu. Nápad na knihu vznikl při narozeninovém večírku, kde dvacet hostů, pozvaných organizací Mystery Writers of America, přišlo poblahopřát Poeovi k jeho dvoustým narozeninám. Obsahuje povídky jako Jáma a kyvadlo, Sud vína amontilladského, Zánik domu Usherů, Rukopis nalezený v láhvi, Vraždy v ulici Morgue, Maska červené smrti, William Wilson, Černý kocour, Zrádné srdce, Příběhy Arthura Gordona Pyma z Nantucketu a Pád do Maelstromu.

Jedna z nejslavnějších surrealistických básnických sbírek, jejíž nové vydání připravilo nakladatelství k 100. výročí autorova narození. Nezval se zde pokusil zachytit pocity, které v něm vyvolává Praha, chce ji vidět "jako její syn a jako cizinec" a zároveň "jako dceru dnešního odpoledne a velmi vzdálených století". Defilují zde důvěrně známá místa jako jsou Hradčany, Židovský hřbitov, Trojský most, Václavské náměstí, Národní muzeum, Staroměstské i Malostranské náměstí, Kampa, Stromovka, jsou zde verše věnované V + W, J. Ježkovi, J. Štyrskému či J. Mukařovskému. Působivost knihy, vydávané jako reprint původního vydání, umocňují charakteristická typografická úprava a koláže Karla Teigeho, které jí vtiskují svébytnou jedinečnost. Není bez zajímavosti, že od r. 1936, kdy se sbírka objevila poprvé, jde teprve o druhé samostatné vydání.

Tento výbor opomíjí Nezvalovu klasickou milostnou poezii a zvýrazňuje hravé, obskurní či vizionářské básně převážně z raného období (1920–1935). Cílem výboru není nově interpretovat Nezvala nebo představit jeho méně známé a často skoro nedostupné verše.

Rimbaud zařadil se mezi průkopníky moderní francouzské poezie, který svými formálními i obsahovými postupy inspiroval nastupující surrealistické a symbolistické hnutí. Překlad František Hrubín, ilustrace František Tichý, do oceli vyryl Josef Herčík, grafická úprava Jan Wild, výtvarný redaktor Václav Sivko.

Soubor přírodní, milostné a politicky burcující lyriky. Sbírku uzavírá typograficky neobvyklý Pochod rudé internacionály a rozsáhlejší asociativní báseň ve volném verši, Zpáteční lístek.

Tato sbírka byla poprvé uveřejněna roku 1935 a řadíme ji do Nezvalova surrealistického období. Hned na první straně si můžeme přečíst věnování „Památce Paula Elluarda“, což je dedikace celé sbírky jednomu ze zakladatelů surrealismu a blízkému Nezvalovu příteli. Hlavním motivem celé sbírky je Nezvalův vztah k ženám. V různých básních je popisuje různě – jednou jako božská stvoření hodna uctívání, podruhé jako zrádné bestie, potřetí jako bezduché loutky. Nicméně jedno je jisté, Nezvala ženy fascinovaly tak, že jim dovedl věnovat jednu celou sbírku básní. Někdy až trochu morbidním způsobem se zde vyznává ze své fascinace ženami.

Příběh demaskované iluse. Erotická próza s autobiografickými rysy zaznamenává první smyslná jinošská vzplanutí a je zároveň i lyrickou sondou do zatuchlých maloměstských mravů v době krátce před l. světovou válkou a během ní.

Svazek obsahuje výbor z reflexivní, přírodní a intimní lyriky moderního českého básníka.

Prvotina Vítězslava Nezvala. Napsána pod vlivem Rimbauda, Apollinaira a symbolismu. Básně tvoří obrazy (např. báseň Podzim). Odráží se zde doba jeho středoškolských studií. Vzpomíná na domov, ale zároveň se zde zabývá novými citovými zkušenostmi.

Druhá autorova sbírka, kterou vydal ve svých čtyřiadvaceti letech, je pro typicky český avantgardní směr – poetismus – jednou z nejcharakterističtějších. Ve své době představovala zcela nový typ básnické tvorby, v níž kromě básníka přicházeli ke slovu i typografický úpravce, autor ilustrací či fotografického doprovodu. Nezval zde evokuje všechny možné básnické finesy, programový esej, aforismus, filmové či hudební libreto, typografickou báseň… Reprint původního vydání, které poprvé vyšlo právě před osmdesáti lety (v září 1924) v grafické úpravě Karla Teiga, tak přibližuje jeden ze skvostů české básnické a knižní kultury dvacátého století. Abeceda – Rodina harlekýnů – Papoušek na motocyklu – Depeše na kolečkách – Týden v barvách – Podivuhodný kouzelník – Exotická láska – Raketa – Můsa – Historie vojáka – Srdce hracích hodin – Cocktailly – Adié.

Nakladatelství Volvox Globator představuje reprint zásadního díla české literární a výtvarné avantgardy. Bezmála před sto lety, roku 1924 byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala – Abeceda, a to v rámci sbírky Pantomima, která byla koncipována jako básnický manifest poetismu. O dva roky později vyšla Abeceda samostatně s podtitulem: „taneční kompozice Milči Majerové“ v typografické úpravě Karla Teigeho. Jedná se o koncept setkání samostatných umění, tedy prolnutí slova, pohybu a obrazu. Zatímco tanečnice, zachycená na fotografiích Karla Paspy, je jednotlivými písmeny přímo inspirována a pantomimicky je ztvárňuje, básník v úvodu knihy píše: „Nešlo mi […] o fysiologické vystižení barvy hlásek a o jejich básnickou rekonstrukci. Písmeno mi bylo spíše motivem nežli námětem, kaménkem, jenž měl rozvířiti hladinu, záminkou k básni“. Pracuje asociativně a často ponechává své krátké lyrické texty jako nezodpovězenou hádanku. Nebo jako pozvánku do barevného světa indiánů, faraonů, tanečnic, klaunů, krotitelů hadů i dudáků z Chodska, do světa, kde je setřena hranice mezi blízkým a exotickým, do světa, který je třeba schovaný pod střechou písmene A. A nazváno buď prostou chatrčí Ó palmy přeneste svůj rovník nad Vltavu! Šnek má svůj prostý dům z nějž růžky vystrčí a člověk neví kam by složil hlavu

Reprint slavné knížky z roku 1926, základního díla české literární a výtvarné avantgardy.

Kouzelná knížka Anička skřítek a Slaměný Hubert vychází s krásnými ilustracemi Jiřího Trnky jako vzpomínka na neobyčejného spisovatele Vítězslava Nezvala. Poetický příběh plný tajemství a dětských dobrodružství potěší dětské i dospělé čtenáře. Z náhodného setkání dvou dětí, které si povídají, procházejí městem a v obyčejných a prostých věcech nacházejí podivuhodný svět fantazie, tak vzniká neobyčejné vyprávění.

Podmanivými básnickými obrazy oslavuje přední český básník ve své poemě mír, jehož projevem je šťastný život našich dětí, radostná svobodná práce dospělých a krása rodné přírody. Prodchnut ideou proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví volá „lid všech národů, všech barev pleti“ „do boje za mír a za budoucnost světa“ proti imperialistickým paličům nové světové války. Zárukou míru je mu Sovětský svaz a jeho nepřemožitelná síla, pramenící ze socialistického společenského řádu, i budovatelské nadšení vlastního lidu, vedeného dělnickým presidentem k socialismu.

Výbor z Poeových básní v překladu V. Nezvala.

Výbor z díla Vítězslava Nezvala, sestavil Milan Blahynka.

Soubor básní vydaných k příležitosti Nezvalovy Třebíče 1990 opatřených doslovem Milana Blahynky (Nezvalova první knížka pro děti), který básně připravil i k vydání. Za ilustrace byly použity obrázky Jiřího Trnky z tisku SNDK Z říkadel - Pražská domovní znamení (1965). Kniha obsahuje básně: Na cestu, Čísla, Týdenní dny, Měsíce, Znamení, Znaménka, Květiny, Při hře na schovávanou, Při hře na slepou bábu, Bajka, Žert, Popěvek, Pouliční obrazy, Vrány (volný překlad básně Dory Gabe), Ukolébavka (volný překlad básně Dory Gabe), Velikonoce (volný překlad básně Dory Gabe), Šnek, Čmelák, Zvonění, Silvestrovská píseň.

Do "Básní noci" (1. vyd. 1930) jsou zařazeny vedle úvodní Dedikace, věnované Otokaru Březinovi a básně Noci verše z let 1921-1929, některé již dříve samostatně vydané. Jsou tu sbírky: Podivuhodný kouzelník, Akrobat, epická báseň Edison, Signál času, Silvestrovská noc a Neznámá ze Seiny.

Čtvrtý svazek Díla V.N. přináší dvě sbírky: Skleněný havelok a Zpáteční lístek.

Prvotina Vítězslava Nezvala. Napsána pod vlivem Rimbauda, Apollinaira a symbolismu. Básně tvoří obrazy (např. báseň Podzim). Odráží se zde doba jeho středoškolských studií. Vzpomíná na domov, ale zároveň se zde zabývá novými citovými zkušenostmi.

2. vydání v Díle.Obsahuje: Most -- Pantomima -- Menší růžová zahrada -- Básně na pohlednice -- Nápisy na hroby -- Blíženci.

Jedna z prvních autorových próz, která vyšla poprvé r. 1922, zobrazuje krizi sociální demokracie vedoucí k založení české komunistické strany. Do prostředí novinářského ruchu a politického jednání je zde zasazena kronika poslední faze dramatických sporů před rozdvojením strany.

Pátý svazek básnického díla přináší sbírku Sbohem a šáteček s podtitulem Básně z cesty 1933. Je to vlastně básnický zápisník, shrnující dojmy z cesty přes Vídeň, Alpy do Francie, z Paříže přes Středomoří do Itálie a odtud domů na Moravu. Je to nejen básnicky viděný obraz krajiny, momentky ze života Paříže, nahodilosti a zastaveníčka, které Nezval ve svých verších zachycuje, ale i důležitý mezník v tvorbě básníka, který se vrátil z dálek jako věrný a vděčný syn domova.

Lyrická žeň z let 1927-1932 přináší pět již známých sbírek V. Nezvala: Hra v kostky - Dobrodružství noci a vějíře - Snídaně v trávě - Jan ve smutku - Pět prstů.