Vítězslav Nezval Pořadí knih

Nakladatelství Volvox Globator představuje reprint zásadního díla české literární a výtvarné avantgardy. Bezmála před sto lety, roku 1924 byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala – Abeceda, a to v rámci sbírky Pantomima, která byla koncipována jako básnický manifest poetismu. O dva roky později vyšla Abeceda samostatně s podtitulem: „taneční kompozice Milči Majerové“ v typografické úpravě Karla Teigeho. Jedná se o koncept setkání samostatných umění, tedy prolnutí slova, pohybu a obrazu. Zatímco tanečnice, zachycená na fotografiích Karla Paspy, je jednotlivými písmeny přímo inspirována a pantomimicky je ztvárňuje, básník v úvodu knihy píše: „Nešlo mi […] o fysiologické vystižení barvy hlásek a o jejich básnickou rekonstrukci. Písmeno mi bylo spíše motivem nežli námětem, kaménkem, jenž měl rozvířiti hladinu, záminkou k básni“. Pracuje asociativně a často ponechává své krátké lyrické texty jako nezodpovězenou hádanku. Nebo jako pozvánku do barevného světa indiánů, faraonů, tanečnic, klaunů, krotitelů hadů i dudáků z Chodska, do světa, kde je setřena hranice mezi blízkým a exotickým, do světa, který je třeba schovaný pod střechou písmene A. A nazváno buď prostou chatrčí Ó palmy přeneste svůj rovník nad Vltavu! Šnek má svůj prostý dům z nějž růžky vystrčí a člověk neví kam by složil hlavu

"Pestrý a hravý výbor z textů Vítězslava Nezvala" Dětská hra je všemocná. Může se do ní zapojit kdokoli a její součástí se může stát cokoli. Zkrátka vůbec nic jí neodolá, protože hřištěm i hračkou je dětem doslova celý svět. Výbor z básnického díla Vítězslava Nezvala (1900–1958) sestavil Petr Šrámek a ilustrovala Nikola Logosová.

Der große tschechische Poetist und Surrealist Vítězlav Nezval (1900–1958) ist ein Phänomen: Kaum jemand hat es geschafft, der Sprache zu einer solchen Schönheit zu verhelfen. Der Dichter und Übersetzer Ondřej Cikán hat diese Schönheit nun ins Deutsche gebracht. Das Zentrum der Anthologie „Ein Dichter bei Nacht“ bilden Nezvals virtuose Langgedichte „Für die Nacht“ und „Edison“, die in Tschechien bis heute populär sind. Vervollständigt werden sie durch Gedichte aus verschiedenen Schaffensperioden, z. B. „Cocktails“, „Totenglocke für Otokar Březina“, „Ein Tüchlein und Adieu“ und „Strophen über Prag“. Im Anhang findet sich einerseits ein Krimi mit dem Titel „Der Dichter“ von Karel Čapek, in dem Nezval liebevoll aufs Korn genommen wird; und andererseits das berühmte Gedicht „Zone“ von Guillaume Apollinaire, dessen tschechische Übersetzung Karel Čapeks die tschechischen Poetisten zur Entwicklung eines eigenen Genres, des „Zonengedichts“, inspiriert hat.

Ein Elfjähriger findet im Freudenhaus zur Poesie. Vítězslav Nezval beschreibt in seiner autobiographischen Novelle „Sexuelles Nocturno“ nicht mehr und nicht weniger als seine eigene Initiation, wobei Erotik, Poesie und Traum verschwimmen. Die Novelle erschien im Jahr 1931 als Kunstdruck mit Illustrationen von Jindřich Štyrský, der sich von den Kollage-Romanen Max Ernsts inspirieren ließ. Die Novelle „Sexuelles Nocturno“ ist bahnbrechende poetistisch-surrealistisch-erotische Prosa und wurde bereits ins Englische, Französische und Japanische übersetzt. Denselben autobiographischen Stoff verwendete Nezval später für den märchenhaften Vampir-Roman „Valerie und die Woche der Wunder“, in dem die Initiation aus weiblicher Perspektive geschildert wird.

Třetí svazek uzavře soubor, jímž Česká knižnice představí podstatné básnické knihy Vítězslava Nezvala, který se dosud nedočkal kritického vydání. Obsah svazku: 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (anonymně 1936), Pět minut za městem (1940), Balady Manoně (1945), Kůň a tanečnice (připraveno k vydání 1944, vyšlo až posmrtně), Křídla (1952) a Nedokončená (posmrtně). Editorem a autorem komentáře je Milan Blahynka.

Druhý svazek, jímž Česká knižnice představuje básnické dílo Vítězslava Nezvala (1900—1958), shrnuje jeho tvorbu v období surrealismu. Knihy Žena v množném čísle, Praha s prsty deště (obě 1936) a Absolutní hrobař (1937) se orientují na podvědomí, erotiku, obnažování tajemných, fantaskních a ponurých stavů bytí, záznamy představ bez rozumové kontroly. Básník se v nich vzdává hravé radostnosti poetismu, ale základem jeho tvůrčího gesta zůstává imaginace, smyslová obraznost, která se projevuje například v bohatých litanických asociacích. Podobně jako v předchozím svazku také edice Básní II vychází z necenzurovaného znění textů z původních meziválečných vydání a doprovází ji bohatý poznámkový aparát.

Rimbaud zařadil se mezi průkopníky moderní francouzské poezie, který svými formálními i obsahovými postupy inspiroval nastupující surrealistické a symbolistické hnutí. Překlad František Hrubín, ilustrace František Tichý, do oceli vyryl Josef Herčík, grafická úprava Jan Wild, výtvarný redaktor Václav Sivko.

Každá smrt spisovatele byla jiná, ale všechny provázely podobné dohady - Vladimir Majakovskij, Karel Teige, Konstantin Biebl…: sebevražda, nebo úklad, osobní neštěstí, anebo neštěstí ztráty veliké historické naděje? V Památníku národního písemnictví objevené rukopisné záznamy Vítězslava Nezvala, pořízené po sebevraždě jeho přítele básníka Konstantina Biebla, se staly inspirací k této knize.

Jeden z největších českých básníků Vítězslav Nezval se dosud nedočkal kritického vydání. Nezvalovo Dílo sice vyšlo po roce 1948 v takřka čtyřiceti svazcích, ale básně z dvacátých a třicátých let, které tvoří dominantu jeho tvorby, v něm byly podrobeny cenzuře a autocenzuře. Česká knižnice nyní přináší třísvazkový soubor, který shromážďuje vrcholné autorovy sbírky v necenzurovaném znění a s bohatým poznámkovým aparátem. První svazek obsahuje Nezvalovy básnické knihy z období poetismu: Most, Pantomima, Básně na pohlednice, Nápisy na hroby, Diabolo, Blíženci, Židovský hřbitov, Básně noci, Signál času a Pět prstů. Editorem svazku je Milan Blahynka.

Čtenářský výbor Moře láska má se obrací k básním, které by měly oslovit mladého čtenáře (od 13 let), měly by být prvním dotykem s Nezvalovou jedinečnou poezií, jež se nesmazatelně zapsala do dějin literatury 20. století. Soustřeďuje se proto na básně ovlivněné asociativním principem, ve kterých se projevila básníkova schopnost pojmenovat kouzlo každodennosti, obyčejných věcí (Nezvalovo období poetismu), ukazuje jeho hravost i bezelstnou obrazotvornost. Zahrnuje také básně z dalších tvůrčích období; s ohledem na mladé čtenáře jsou citlivě vybrány verše ze surrealisticky laděných sbírek, a zejména z knížky Anička skřítek a Slaměný Hubert. Neopomíjí ani intimní lyriku (Matka Naděje) a poslední sbírku Nedokončená. Výbor obsahuje především básně kratšího rozsahu, z větších skladeb pak Abecedu. Nedílnou součástí knižní podoby nezvalovského výboru jsou objevné mezzotinty Jana Híska (který vůbec poprvé použil tuto techniku a je jejím autorem) a grafická úprava Zdeňka Zieglera. V jejich péči vznikla kniha navazují na tradici skvělých obrazných doprovodů avantgardních sbírek.