Josef Liesler Knihy

Řím za vlády císařů Tiberia a Caliguly je dějištěm románu. Ocitáme se v zákulisí velkolepého dramatu, předcházejícího úpadek světovládné římské říše. Tento úpadek nezpůsobily pouze barbarské kmeny, ohrožující hranici impéria. Vedl k němu i nesmiřitelný protiklad patricijskýchpaláců a ubohých čtvrtí za Tiberou, fantastická rozmařilost římské smetánky a nepopsatelná bída chudiny. Defilijí tu krutí césarové a jejich oblíbenci, neřestné milostnice mocných, zbabělí i nepoddajní senátoři, ale také lid, v oficiální historii opomíjený, jehož mluvčím je v románu herec Fabius.

Již čtvrté, sličně vypravené vydání sbírky básní autora románů Červená země a Bílý smích. Jeho mužné a hluboce lidské verše byly hned při prvním vyjití r. 1930 velmi uznale přivítány jak kritiky, tak básníky. J. Hora ji charakterizoval jako "knihu zralého básnictví, svěží obraznosti a velkého slovního kouzla". Dovětek napsali F. X. Šalda, Josef Hora a František Hrubín.

Povídka, psaná tzv. skazovou formou, je proniknuta demokratismem a překypuje láskou k malému člověku. Jejím hrdinou je petrohradský úředníček, jemuž se obyčejný plášť s límcem z kočky stává otázkou života a smrti, osudem.

Převyprávění staroindických lidových bajek ze života lidí, zvířat i nadpřirozených bytostí.

Ani v této sbírce není Kamil Bednář z básníků, jimž psaní veršů znamená sotva víc než důmyslnou hru jazykového estéta se slovy nebo více méně nezávazné, byť velmi rozcitlivělé „marné snění“. V básni „O propast opřeno“, položené v čelo sbírky, vyznává se Bednář hrdě,jakým jest, jakým již z osudové nutnosti musí být básníkem. A jest básníkem hrdinským, osobnostním, jemuž je poezie vroucnou a vášnivou výpovědí.

Autorův slavný román vypráví příběh mladého šlechtice Fabrizzia pocházejícího ze slavné rodiny del Dongů. Příběh je silně poznamenán sílícím romantismem a obdobím Napoleonských válek. Mladý Fabrizzio se rozhodne prchnout do Francie a bojovat za Napoleona, zde je však považován za zvěda a je zatčen, lstí se dostane z vězení, ale z dopisu od tety se dozvídá, že jej doma udal vlastní otec s bratrem jako špióna, a stává se štvancem ve vlastní zemi. Kartouza parmská byla autorův poslední dokončený velký román (La Chartreuse de Parme, 1839). Stendhal zemřel při jedné z častých návštěv Paříže v roce 1842. Stendhal ve svém díle stojí na rozcestí romantismu a realismu. Základním motivem všech jeho knih je hledání lásky. Hledá krásné okamžiky štěstí a osobního uplatnění. Jeho hrdinové se marně brání společenským normám - než pochopí, že je to zbytečné, prohrávají. Podléhají společnosti, opouští ideály a začínají se také přetvářet, aby si jich okolí vážilo.

Dramatický detektivní příběh, odehrávající se koncem 19. století na pozadí národnostních třenic mezi Slovany a Germány v Pobaltí. V zapadlé krčmě v lesích u silnice je nalezen zavražděný bankovní sluha, který převážel v dostavníku velkou částku peněz. Svoji úlohu v ději hraje tajemný uprchlík ze sibiřského vyhnanství, jehož osud souvisí s neutěšenou politickou situací v Pobaltí. Ve vynalézavosti, se kterou se vrší záhadné okolnosti zločinu, poznáváme příslovečnou fantazii slavného pisatele vědecko-fantastických románů. 13-055-69

Gotický román. Osudy několika postav spjatých se stavbou pražské katedrály.

Naučení starosty sídelního města, vezíra Ptahhotepa. Naučení, které podává otec svému synovi. Vydala Lyra Pragensis -1971. Knížečka vázaná v kůži, se záložkou. Rozměry - 17,5 x 17,5 x 1 cm.

Sbírka básní z období 2. světové války, psaná v roce 1944.

na motivy z Ovidiových Proměn 12 příběhů nejslavnějších antických bájí Potopa světa, Král Midas, Dvě pyšné ženy, Narcis a víla Ozvěna, Čarodějka Médea, Hrdinství Perseovo, Dobří lidé, Héraklovy hrdinské skutky, Věrná láska, První vzduchuplavci, Cesta do podsvětí, Sluneční vůz, Doslov

Soubor básní zčásti určených některým velkým Holanovým souputníkům: S. K. Neumannovi, Josefu Horovi, Borisu Pasternakovi, Jiřímu Ortenovi a dalším. Zbývající texty poeticky a kriticky glosují dobovou poválečnou situaci – situaci v Terstu, Vatikánu, Švýcarsku, Koreji, Rusku nebo Číně.

Pohádky z Dánska, Švédska, Norska, Finska a Islandu, které si jedné severní noci vypráví kajka s kormoránem, jsou příběhy o moři, námořnících, rybářích, čarodějnicích, nebezpečných trollech a strašidlech, ale také o zachráněných princeznách a silných junácích.

Dvanáctileté polské děvčátko ze Zakopaného pomáhá statečně lidem pronásledovaným gestapem a podílí se tak na boji svého lidu proti fašistům.