Josef Liesler Knihy

Román na antický námět zpracovává obraz skutečné historické krize, ktorá ovládla římský stát v polovině prvního století našeho letopočtu. Autorovým cílem bylo umělecky postihnout podstatu společenského dění, v němž degenerovaly a zanikaly republikánské ideály a vítězila politickákoncepce císařství. S citem pro románovou kompozici učinil ústředními postavami jednak zrádce republikánských myšlenek Lucia Curiona, s nímž zavítáme do patriarchálního prostředí senátorských domů i do hodovních síní zhýralého císařského dvora, jednak herce Fabia Scaura, se kterým poznáme nálady plebejským zástupů nebo ruch římských tržišť a hostinců. Prvního z hrdinů katapultuje zrada k politické kariéře, druhého čeká osud hodně odlišný. Kulisy doby, v niž vládl nevyzpytatelný císař Tiberius, který se neslavně vepsal do dějin jako strůjce mnoha krutých činů, nejsou podány nijak jednostranně a černobíle.

Již čtvrté, sličně vypravené vydání sbírky básní autora románů Červená země a Bílý smích. Jeho mužné a hluboce lidské verše byly hned při prvním vyjití r. 1930 velmi uznale přivítány jak kritiky, tak básníky. J. Hora ji charakterizoval jako "knihu zralého básnictví, svěží obraznosti a velkého slovního kouzla". Dovětek napsali F. X. Šalda, Josef Hora a František Hrubín.

Hrdinou povídky je petrohradský úředníček, jemuž se obyčejný plášť s límcem z kočky stává otázkou života a smrti...

"Bidpajovy bajky byla jedna z nejmilejších knih mého chlapectví. Znám ji z tehdejších dob jen z překladu, či ze zpracování Eduarda Valečky, jehož kniha, určená čtenářům dospělým, vyšla r. 1893 ... Bidpajovy bajky byly před Valečkou vydány v Praze r. 1528 a 1600 v překladu Konáčově a vHustopeči r. 1889 v překladu dra Kováře. Jsou to slavné staroindické bajky sbírky Pančatántra. Mé zpracování vzniklo v jihočeské vesnici Stříbrci při čekání, ne zcela nečinném, na konec války a nechce arci být ničím jiným, než jak je nazváno: knížkou pro dospělejší českou mládež." - Těmito slovy doprovází Olbracht svou knihu, již napsal v těžkých dobách okupace a v níž staré indické příběhy a prastarou lidovou moudrost nejen zčeštil krásným, čistým a mistrně ovládaným jazykem, ale také zpřítomnil a tím přiblížil našemu chápání.

Ani v této sbírce není Kamil Bednář z básníků, jimž psaní veršů znamená sotva víc než důmyslnou hru jazykového estéta se slovy nebo více méně nezávazné, byť velmi rozcitlivělé „marné snění“. V básni „O propast opřeno“, položené v čelo sbírky, vyznává se Bednář hrdě,jakým jest, jakým již z osudové nutnosti musí být básníkem. A jest básníkem hrdinským, osobnostním, jemuž je poezie vroucnou a vášnivou výpovědí.

Hlavním hrdinou románu je stárnoucí zeman Alonso Quijano, který se pomátl na rozumu ze čtení rytířských románů. Proto se rozhodl, že se stane rytířem. Sobě i svému koni vymyslel jména a určil si ženu, pro níž bude konat své skutky. Během první výpravy je jedním hospodským pasován na rytíře. Při další výpravě získá sluhu jménem Sancho Panza. Ten se s ním vydává na cesty jen proto, že mu Alonso slíbil ostrov. Následuje řada příběhů, které jsou motivem cesty, kdy poblázněný idealista stále znovu naráží na realitu.

Autorův slavný román vypráví příběh mladého šlechtice Fabrizzia pocházejícího ze slavné rodiny del Dongů. Příběh je silně poznamenán sílícím romantismem a obdobím Napoleonských válek. Mladý Fabrizzio se rozhodne prchnout do Francie a bojovat za Napoleona, zde je však považován za zvěda a je zatčen, lstí se dostane z vězení, ale z dopisu od tety se dozvídá, že jej doma udal vlastní otec s bratrem jako špióna, a stává se štvancem ve vlastní zemi. Kartouza parmská byla autorův poslední dokončený velký román (La Chartreuse de Parme, 1839). Stendhal zemřel při jedné z častých návštěv Paříže v roce 1842. Stendhal ve svém díle stojí na rozcestí romantismu a realismu. Základním motivem všech jeho knih je hledání lásky. Hledá krásné okamžiky štěstí a osobního uplatnění. Jeho hrdinové se marně brání společenským normám - než pochopí, že je to zbytečné, prohrávají. Podléhají společnosti, opouští ideály a začínají se také přetvářet, aby si jich okolí vážilo.

Dramatický detektivní příběh, odehrávající se koncem 19. století na pozadí národnostních třenic mezi Slovany a Germány v Pobaltí. V zapadlé krčmě v lesích u silnice je nalezen zavražděný bankovní sluha, který převážel v dostavníku velkou částku peněz. Svoji úlohu v ději hraje tajemný uprchlík ze sibiřského vyhnanství, jehož osud souvisí s neutěšenou politickou situací v Pobaltí. Ve vynalézavosti, se kterou se vrší záhadné okolnosti zločinu, poznáváme příslovečnou fantazii slavného pisatele vědecko-fantastických románů. 13-055-69

Gotický román. Osudy několika postav spjatých se stavbou pražské katedrály.

Naučení starosty sídelního města, vezíra Ptahhotepa. Naučení, které podává otec svému synovi. Vydala Lyra Pragensis -1971. Knížečka vázaná v kůži, se záložkou. Rozměry - 17,5 x 17,5 x 1 cm.

Sbírka básní z období 2. světové války, psaná v roce 1944.

na motivy z Ovidiových Proměn 12 příběhů nejslavnějších antických bájí Potopa světa, Král Midas, Dvě pyšné ženy, Narcis a víla Ozvěna, Čarodějka Médea, Hrdinství Perseovo, Dobří lidé, Héraklovy hrdinské skutky, Věrná láska, První vzduchuplavci, Cesta do podsvětí, Sluneční vůz, Doslov

Soubor básní zčásti určených některým velkým Holanovým souputníkům: S. K. Neumannovi, Josefu Horovi, Borisu Pasternakovi, Jiřímu Ortenovi a dalším. Zbývající texty poeticky a kriticky glosují dobovou poválečnou situaci – situaci v Terstu, Vatikánu, Švýcarsku, Koreji, Rusku nebo Číně.

Pohádky z Dánska, Švédska, Norska, Finska a Islandu, které si jedné severní noci vypráví kajka s kormoránem, jsou příběhy o moři, námořnících, rybářích, čarodějnicích, nebezpečných trollech a strašidlech, ale také o zachráněných princeznách a silných junácích.

Dvanáctileté polské děvčátko ze Zakopaného pomáhá statečně lidem pronásledovaným gestapem a podílí se tak na boji svého lidu proti fašistům.