Josef Liesler Knihy

Román vypráví o Římě za vlády císařů Tiberia a Caliguly, o době, kdy Řím vládl ještě celému antickému světu, ale nebyl již schopen vládnout sám sobě. V bohatém dějovém pletivu defilují před námi oba krutí císařové a jejich oblíbenci, rozmařilá a hýřivá římská smetánka a její milostnice, zbabělí i nepoddajní senátoři, ale také filozof Seneka a římský lid, jehož mluvčím je herec Fabius. Všechny postavy románového děje jsou vylíčeny s dokonalou znalostí jejich psychologie, myšlení a cítění. Národní umělec Josef Toman nám předvedl minulost s takovým pochopením pro lidi, prostředí a dobovou atmosféru, že jeho dílo je více než jen historickým románem. Je i velikým estetickým zážitkem a hlubokou etikou podloženým poučením, jež může mnoho sdělit i dnešnímu čtenáři. (nakladatel; kráceno)

Již čtvrté, sličně vypravené vydání sbírky básní autora románů Červená země a Bílý smích. Jeho mužné a hluboce lidské verše byly hned při prvním vyjití r. 1930 velmi uznale přivítány jak kritiky, tak básníky. J. Hora ji charakterizoval jako "knihu zralého básnictví, svěží obraznosti a velkého slovního kouzla". Dovětek napsali F. X. Šalda, Josef Hora a František Hrubín.

Povídka, psaná tzv. skazovou formou, je proniknuta demokratismem a překypuje láskou k malému člověku. Jejím hrdinou je petrohradský úředníček, jemuž se obyčejný plášť s límcem z kočky stává otázkou života a smrti, osudem.

poprvé v tisku 1893, tentokrát 8 vydání s ilustracemi Josefa Lieslera, pro Klub Mladých Čtenářů

Ani v této sbírce není Kamil Bednář z básníků, jimž psaní veršů znamená sotva víc než důmyslnou hru jazykového estéta se slovy nebo více méně nezávazné, byť velmi rozcitlivělé „marné snění“. V básni „O propast opřeno“, položené v čelo sbírky, vyznává se Bednář hrdě,jakým jest, jakým již z osudové nutnosti musí být básníkem. A jest básníkem hrdinským, osobnostním, jemuž je poezie vroucnou a vášnivou výpovědí.

Hlavním hrdinou románu je stárnoucí zeman Alonso Quijano, který se pomátl na rozumu ze čtení rytířských románů. Proto se rozhodl, že se stane rytířem. Sobě i svému koni vymyslel jména a určil si ženu, pro níž bude konat své skutky. Během první výpravy je jedním hospodským pasován na rytíře. Při další výpravě získá sluhu jménem Sancho Panza. Ten se s ním vydává na cesty jen proto, že mu Alonso slíbil ostrov. Následuje řada příběhů, které jsou motivem cesty, kdy poblázněný idealista stále znovu naráží na realitu.

Kartouza parmská je typický román z období romantismu. Děj se odehrává v Itálii, zemi dvorských intrik, volných mravů a vášnivých emocí. Hlavní hrdina Fabrizzio del Dongo je vychováván svou matkou a tetou Ginou, hraběnkou Pietranerou k obdivu velkého vůdce Napoleona.

Příběh knihy se odehrává na sklonku 19. století v Livonsku, což je historický název pro území dnešního Lotyšska a Estonska), které tehdy patřilo carskému Rusku. Na pozadí bojů Lotyšů a Litevců proti germanizačním snahám německé menšiny líčí Verne osud profesora Dimitrije Nikoleva, který je neprávem nařčen z loupežné vraždy bankovního sluhy Pocha nesoucího značnou peněžní částku Nikolevovu politickému odpůrci německému bankéři Johausenovi. Původcem obvinění je sám vrah, další Němec jménem Kroff, majitel noclehárny, kde byl Poch zavražděn. Johausen hodlá obvinění využít pro eliminaci svého protivníka a tak dojde politicky motivovanému justičnímu omylu. Román zdaleka nepatří k tomu lepšímu, co Jules Verne napsal. Svědčí o tom i to, že svůj detektivní román autor vyřešil pouze pomocí „deux ex machina“ - Nikolevova nevina nebyla prokázána žádným překvapivým odhalením, ale přiznáním vraha Kroffa umírajícího na plicní chorobu. V románu navíc autor prokazuje velmi vysokou míru neznalosti národnostní a politické situace v tehdejším Livonsku.