William Saroyan (1908 – 1981) vstoupil do americké literatury s cílem přimět čtenáře vidět běžné věci z arménského pohledu. Jeho postavy, poznamenané idealismem a vírou v ušlechtilost srdce, se staly inspirací pro čtenáře, jak žít plně a opravdově. Saroyanova vášeň a autenticita v životě i díle přispěly k jeho literárnímu úspěchu. Mezi jeho oblíbené práce patří bohatá povídková tvorba a divadelní hry, které mu přinesly uznání. Trojice prvních her, které Saroyan poprvé uvádí českému čtenáři, zahrnuje hru „Mé srdce je v horách“, jež nás zavede do domu jedné arménské rodiny. Dále je zde hra „Minuty na hodinách“, odehrávající se v sanfranciské restauraci, za kterou Saroyan obdržel Pulitzerovu cenu. Tato hra odhaluje drama „lidské komedie“ mezi stálými hosty a náhodnými příchozími během jednoho odpoledne. Soubor uzavírá celovečerní hra „Stará sladká píseň lásky“ a k ní je přidána aktovka „Jednou kolem bloku“, která byla napsána o dvacet let později. I v této hře Saroyan překračuje zaběhnuté normy a postavám různých lidských povah vtiskuje hluboké porozumění a úsměvnou sympatii.
