Wladyslaw Szpilman Pořadí knih (chronologicky)

The 75th Anniversary Edition of the memoir that inspired Roman Polanski's Oscar-winning film, with a new introduction by Szpilman's son, Andrzej On September 23, 1939, Wladyslaw Szpilman played Chopin’s Nocturne in C-sharp minor live on the radio as shells exploded outside—so loudly that he couldn’t hear his piano. It was the last live music broadcast from Warsaw: That day, a German bomb hit the station, and Polish Radio went off the air. Though he lost his entire family, Szpilman survived in hiding. In the end, his life was saved by a German officer who heard him play the same Chopin nocturne on a piano found among the rubble. Written in the immediate aftermath of the war, The Pianist conveys a shattering immediacy found in few books about that time and stands as a stunning testament to human endurance and healing through compassion. This edition includes a foreword by Andrzej Szpilman, extracts from the diary of Wilm Hosenfeld, and an epilogue by Wolf Biermann.

E' il pianista Władysław Szpilman l'autore e al contempo il protagonista di questo libro ambientato a Varsavia durante la Seconda Guerra Mondiale. Egli racconta la storia di un uomo, sfuggito alla deportazione nascondendosi fra le rovine del ghetto, che è anche e soprattutto la storia dell'umiliazione e della distruzione del popolo ebreo. Un ufficiale tedesco lo aiuterà a sopravvivere.

Op 23 september 1939 speelt de jonge pianist Wladyslaw Szpilman een Chopin-recital, terwijl bombardementen de zaal teisteren. Een half uur later wordt de Poolse Omroep getroffen, en de radio is uit de lucht. De gevolgen van de bezetting zijn verschrikkelijk: het getto, de joodse opstand en deportaties. Terwijl zijn familie en vrienden worden vermoord, overleeft Szpilman in de verwoeste stad, mede dankzij Poolse verzetsstrijders. Uiteindelijk wordt hij gered door de Duitse officier Wilm Hosenfeld, die hem Chopin hoort spelen, dezelfde nocturne die hij op 23 september 1939 speelde. Szpilman schreef zijn opmerkelijke overlevingsverhaal direct na de oorlog, gepubliceerd in 1946, maar het werd snel door het Stalinistische regime verboden. Zijn verhaal is zowel verbijsterend als bemoedigend, een triomf van de menselijke geest. Het toont aan dat zelfs in het antisemitische Polen mensen hun leven waagden om joden te redden. Van de 3,5 miljoen joden in Polen overleefden slechts 240.000 de oorlog. Van de 16.000 niet-joodse verzetsstrijders die in Yad Vashem worden herdacht, is een derde Pools. Dit boek belicht de moedige daden van deze mensen, die met gevaar voor eigen leven en dat van hun families handelden, en onthult een vrijwel onbekende kant van de Tweede Wereldoorlog.

Když v srpnu 1939 Hitlerova vojska přepadla bez varování Polsko, život mladého, talentovaného a úspěšného pianisty židovského původu Władysława Szpilmana se změnil k nepoznání: ztratil práci, rodinu i přátele, přežil strádání ve varšavském ghettu i mnohaměsíční ukrývání v bytech svých varšavských přátel a nakonec i varšavské povstání a totální destrukci města. Hned po ukončení války vylíčil Szpilman své zážitky v knize, nazvané původně Smrt města (1946), která však byla vinou polských stalinistů brzy stažena z oběhu a teprve po více než 50 letech vyšla znovu pod názvem Pianista. Pro mnoho lidí, zejména v Německu, se kniha stala senzací tím, co k ní bylo přidáno: poprvé publikovaný deník důstojníka wehrmachtu Wilma Hosenfelda, bez něhož by byl Władysław Szpilman nepřežil poslední týdny a dny války. Podle Szpilmanovy knihy natočil stejnojmenný film slavný americký režisér polského původu Roman Polański: jeho Pianista získal v roce 2002 Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes a byl odměněn dvěma Oskary.... celý text

Szpilman liefert ein grauenhaftes realistisches Sittengemälde des WARSCHAUER Gettos, beschreibt das mörderische Kommen und das massenmörderische Gehen der deutschen Okkupanten. Und die Leser begreifen: Dieser Mensch da verdankt das Wunder seines Überlebens im Grunde nur ... der Musik. Ein verschollenes Buch, gleich 1945 authentisch geschrieben und dennoch mit melancholischer Ironie. Erschütternd? - ja! Aber auch ermutigend.