The last live broadcast on Polish Radio on September 23, 1939, featured Chopin's Nocturne in C# Minor, played by Wladyslaw Szpilman, until German shelling interrupted. Six years later, the same piece and pianist resumed broadcasting. Szpilman's account details the years in between, marked by the death and cruelty inflicted on Warsaw's Jews, conveyed with a dispassionate restraint born of shock. Now 88, Szpilman has not revisited his painful memories since writing them in 1946. His family was deported to Treblinka, where they perished; he survived due to a music-loving policeman. This was just one of many fortunate escapes as he hid among the ruins of the Warsaw Ghetto, enduring hunger and despair. Ironically, it was German officer Wilm Hosenfeld who saved him by bringing food and warmth to his hiding place. Hosenfeld later died in a Stalingrad labor camp, but his diary entries reveal his bewilderment at the madness he witnessed, providing a stark contrast to Szpilman's nightmarish experiences. Initially published in Poland in 1946, Szpilman's account was withdrawn by Stalinist authorities for its candid portrayal of collaboration with the Nazis. Rediscovered by his son in 1997, it was published in Germany, and this robust translation by Anthea Bell is the first in English. Before the Nazi occupation, Poland had 3,500,000 Jews; after, only 240,000 remained. Szpilman's extraordinary survival story gives voice to the millions who
Wladyslaw Szpilman Pořadí knih (chronologicky)
Władysław Szpilman byl polský klavírista, skladatel a autor pamětí. Jeho dílo se proslavilo díky autobiografické knize, která posloužila jako základ pro filmové zpracování jeho přežití během holocaustu. Szpilmanovo psaní se zaměřuje na osobní zkušenosti a reflexe doby, které čtenářům přináší jedinečný pohled na historické události.





Když v srpnu 1939 Hitlerova vojska přepadla bez varování Polsko, život mladého, talentovaného a úspěšného pianisty židovského původu Władysława Szpilmana se změnil k nepoznání: ztratil práci, rodinu i přátele, přežil strádání ve varšavském ghettu i mnohaměsíční ukrývání v bytech svých varšavských přátel a nakonec i varšavské povstání a totální destrukci města. Hned po ukončení války vylíčil Szpilman své zážitky v knize, nazvané původně Smrt města (1946), která však byla vinou polských stalinistů brzy stažena z oběhu a teprve po více než 50 letech vyšla znovu pod názvem Pianista. Pro mnoho lidí, zejména v Německu, se kniha stala senzací tím, co k ní bylo přidáno: poprvé publikovaný deník důstojníka wehrmachtu Wilma Hosenfelda, bez něhož by byl Władysław Szpilman nepřežil poslední týdny a dny války. Podle Szpilmanovy knihy natočil stejnojmenný film slavný americký režisér polského původu Roman Polański: jeho Pianista získal v roce 2002 Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes a byl odměněn dvěma Oskary....