Stanislav Kostka Neumann Knihy

Básnická sbírka. Výbor se pokouší na ukázkách z Neumannovy tvorby demonstrovat, jak rozporuplnou a složitou osobností tento autor byl.

V osmém svazku edice Skrytá moderna se zaměřujeme na opomíjený Almanach na rok 1914 (1913), významné skupinové vystoupení předválečné avantgardy. Přípravy na almanach zahrnovaly organizaci skupinových čtení a diskuse, které navazovaly na generální polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku se počítalo se spoluprací absentujících autorů, avšak události první světové války, jako odvod některých účastníků na frontu nebo úmrtí jiných, znemožnily pokračování. Příspěvky almanachu, i když umělecky nevyvážené, manifestují přihlášení k dynamicky se proměňujícímu životu civilizace. V poezii se uplatňuje volný verš (K. Čapek) a v próze synchronní polyperspektivnost, inspirovaná kubismem (J. Čapek). Autoři, ovlivněni vitalismem a futurismem, se odvracejí od symbolistně-dekadentní generace a hlásí se k životu „tady a teď“, přičemž oceňují inovativní přístupy v umění více než dokonalou formu textu. Almanach zdůrazňuje umělecký syntetismus a propojení s dalšími uměleckými obory, čímž se stává důležitým mezníkem v české literatuře, předznamenávající vystoupení poválečné avantgardy. Publikace vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.

Stati, kterými autor od poloviny roku 1913 do půle roku 1914 obesílal Lidové noviny, byly vydány v roce 1920 knižně i s Čapkovými obrázky. Jde o výklad moderního umění ("osobní, zúčastněný, bojovný", jak říká sám spisovatel),jenžsměřuje k formulaci podstatných rysů v tehdejší českéi světové tvorbě. Nově je proklamována i sociální poezie, reagující na postup civilizace.

Antologie přináší výběr ze sbírek Jsem apoštol nového žití, Satanova sláva mezi námí, Sen o zástupu zoufajících, Kniha lesů, vod a strání, Nové zpěvy, Třicet zpěvů z rozvratu, Rudé zpěvy, Písně o jediné věci, Srdcová dáma, Žal, Srdce a mračna, Bezedný rok, Zamořená léta a z veršů z pozůstalosti. Podstatně však čerpá ze sbírky Sonáta horizontálního života.

Práce v tomto svazku zahrnuté přes to, že jsou thematicky nesourodé a pokud jde o chronologii jejich vzniku, časově velmi vzdálené (vznikaly 1912-1939), představují jako celek produkt období básníkovy zralosti, dobu, kdy má za sebou období "velkého čestného tápání" a stojí už, pokud jde o ideovou stránku díla, na pevné půdě socialismu. Zvl. cennou součást tohoto svazku kromě krásné, umělecky svěží a myšlenkově bohaté povídky "Jelec" tvoří kapitoly dosud knižně nepublikované druhé části N. vzpomínek, v nichž se básník sebekriticky vypořádává s chybami a blouděním svého mládí a upřímně mluví o své cestě k socialismu. Zvl. pozornosti si zaslouží také dvě povídky. - "Honákova jídelna" a "Tichý zápas" - napsané pod pseudonymy v prvních letech předmnich. republiky a postihující dva typy naší popřevratové zbohatlické buržoasie. Nedokončená próza "Rudý den" část kapitoly rozepsaného 2. dílu románu Zlatý oblak, má mnoho přímých osobních zážitků básníka. Ze 7 fejetonů z růz. let jsou nejstatečnější 3 jinotajné fejetony z prvních měsíců okupace, které ukazují, jak SKN, vyzbrojený svou velikou vírou a láskou k Sovět. svazu, nepropadl beznaději, ale naopak odvážně vyjádřil své přesvědčení, že zločin dojde brzy trestu. (Podle dosl. L. Štolla)

Souborné vydání Neumannových básnických sbírek „Hrst květů z různých sezón“ (1903–1906), „České zpěvy“, „Kniha lesů, vod a strání“, „Bohyně, světice, ženy“, „Horký van a jiné básně“, „Z knihy erotiky“ a básní knižně nevydaných.

Populární kapitoly sociologické, etnologické a kulturně-historické.

Lyrické intermezzo 1925-1932. Kniha milostné lyriky, doplněná výběrem z pozůstalosti. K vydání připravila L. Špačková. Předmluvu napsala Marie Pujmanová. "Svět mění se, jen stará píseň srdce /vždy znova prýští touhou milostnou" zpívá Neumann ve své překrásné knize milostné lyriky "Láska". Je to milostný deník osobního rázu, a přece má obecný dosah. Všichni milující pak, kteří budou číst tato malá lyrická dramata, v nich poznají něco ze sebe.

Rozsáhlý průřez básnickou tvorbou St. Kostky Neumanna, jež uspořádal Jaroslav Seifert. S předmluvou Fr. Buriánka.

Vysvětlujícím a láskyplným doslovem J. Seiferta doprovázený sličný svazeček milostné lyriky básníka a revolucionáře, jedna ze tří sbírek, které on sám později zařadil do trilogie Láska (Jediná věc, Žal, Srdcová dáma). Kolibří vydání vázané v kůži.

Výbor z básnického díla zakladatele naší socialistické poezie je doplněn průvodním slovem a bohatým materiálem dokumentárním i fotografickým. Z knihy tak vyrůstá ucelená představa života a díla tvůrce, jenž sám prohlásil, že "básník a člověk jedno jsou", vždy se účastnil politického života a neúchylně bojoval za nový společenský řád. Připojena je gramofonová SP deska, na níž jsou zachyceny úryvky z knihy vzpomínek Lídy Špačkové: Takový byl - čtené Stanislavem Neumannem a básně Kameny, Karpatský bouhar, Poezie - recitované Vladimírem Šmeralem.

Básnická sbírka, v níž autor chválí pozemskost a konkrétnost, všímá si sociálního útisku, vyslovuje solidaritu s bojem španělského lidu proti fašismu, vzdává hold domovu a jeho přírodě a vyznává se z obdivu k starým dělníkům.

knížka je výborem z díla J. Wolkera a obsahuje téměř třicítku básní a pět próz dle uspořádání S. K. Neumanna. Jsou to: O Františku muzikantovi; O milionáři, který ukradl slunce; Umění všední či nedělní?; Proletářské umění; Ochránci umělecké svobody. (šesté vydání, v Prácičtvrté).

Ani v "zamořených letech", v nejsmutnějších pěti letech poslední války, neztrácel básník melodii víry, ani v hrozivém napětí šeptaných slov útěchy neumlkly jeho písně a nezachvěly se pochybami. Neumann věřil v spravedlivé rozřešení. Nežil se zavřenýma očima, viděl a vyzpíval hrůzu fašistického násilí a vraždění, ale znal také cestu, po níž vedla náš lid komunistická strana a dovedl ji ve svých básních z těchto let přesvědčivě vyslovit a ukázat. Tato kniha vyznívá v jediný ucelený zpěv víry a pobídky k boji, vyslovený jasně i v podobenstvích.

Sbírka připravovaná k vyd. v r. 1939, censurou však zakázaná a vydaná poprvé teprve r. 1945, se skládá ze dvou cyklů. V prvním z nich, nazvaném "Karpatské melodie", oslavuje SKN svoji milovanou zakarpatskou Ukrajinu "karpatské hvozdy, polonin lid, strašlivou krásu, strašlivější bídu": sám nazývá svůj cyklus torsem, poněvadž "situace v ’zemi bez jména’ se změnila dříve, než mohly býti (melodie) dopsány", ale dává jasně zaznít pevné víře v lepší a radostnější život, čekající jeho milovanou zemi. Druhý cyklus, podle něhož je celá sbírka pojmenována, tvoří verše, kterými dodával básník v nejchmurnějších dobách - v roce 1938 - lidu celé naší republiky odvahu a sílu ("každý se bojí o svou kůži, / ale kdo čisté srdce má / ví den, jenž velí se nebát, / jenž velí také život dáti, ví den, ví den a život dá") , kterými dodával víru, že zvítězí v spravedlivém boji o svá práva, protože "čím dále na východ tím méně sami / jsme s bídou svou, a hořknoucími tmami / se blíží světlo, příklad, znamení".

jedná se o satiru z meziválečného období , která na legendách a osudech fiktivní společnosti tučňáků paroduje vývoj lidstva a Francie zejména.

Básník Stanislav Kostka Neumann se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české kultury konce 19. a začátku 20. století. Byl levicově zaměřený. Během života vystřídal řadu uměleckých směrů. Vitalistická sbírka Kniha lesů, vod a strání z roku 1914 vznikla v moravských lesích a stráních v okolí řeky Svitavy. Je básnickou oslavou přírody ve všech ročních obměnách. Opěvuje svobodný život, radost a krásu, které souznění s přírodou přináší. Lyrický subjekt v mnoha básních vstupuje do děje a podléhá živelnému smyslovému okouzlení, v němž se milenecká láska snoubí s rozkoší z prostého bytí.

Knihu těchto básní, které načerpal S.K. Neumann v Bílovicích nad Svitavou, kde pobýval deset let a má výraznou bustu před vilou, v níž žil, načerpal právě v tomhle kraji a věnoval tomuto půvabnému kraji. Část nákladu vyšla v světle zelené kůži.

Svazek obsahuje tři z nejvýznačnějších knih klasika české socialistické poesie.

Populární kapitoly sociologické, etnologické a kulturně-historické.

Výbor z autorových statí o umění chce představit básníkovu kritickou tvorbu v bohaté škále projevů, počínaje prvními pokusy v letech devadesátých a konče posledními statěmi v letech čtyřicátých. Studie, stati, úvahy, články,polemiky a recenze, týkající se slovesného i výtvarného umění a obecných otázek estetických, byly vybírány z hlediska reprezentativnosti jednotlivých údobí Neumannova tvůrčího vývoje i z hlediska dobového nebo trvalého významu. Dovýboru jsou též zařazeny úvahy a recenze, v nichž dominuje zřetel informační a kulturně propagační.

2. sv. uvádí autorovy stati a polemiky, spolu s komentářem a citacemi příspěvků.

47 básní od S.K. Neumanna. Kuriozitou knihy je, že vyšla na ručně vyrobeném papíře z Velkých Losin, kde se dodnes ručně papír vyrábí.

První svazek kritického vydání Spisů S. K. Neumanna, k němuž dalo podnět politické byro ÚV KSČ. Obsahuje básně z prvního období básníkovy tvorby (1893–1903), a to nejen pět tehdy vyšlých knih veršů – Nemesis, bonorum custos... (1895), Jsem apoštol nového žití (1896), Apostrofy hrdé avášnivé (1896), Satanova sláva mezi námi (1897), Sen o zástupu zoufajících a jiné básně (1903) – , ale i básně veršem i prózou, otištěné tehdy jen porůznu v časopisech a do knižních sbírek nezařazené. Svazek je opatřen podrobnými edičními poznámkami a vysvětlivkami.

Páté vydání kritické polemiky ze stalinistických pozic s názory Andrého Gida a jeho knihy Návrat ze SSSR.

Populární dějiny bojů francouzské společnosti na sklonku 18. století. Díl druhý: Zápas s občanskou reakcí.

Populární kapitoly sociologické, etnologické a kulturně-historické.

1. sv. výboru rekonstruuje básníkův osobní profil, jeho osudy, lidské a umělecké hledání a zrání.

Svazek zahrnuje autorovy prozaické práce z let 1918-1928. Do čela jsou zařazeny tři knihy vzpomínek z první světové války (Válčení civilistovo, Elbasan Bragodža a jiné válečné vzpomínky). K nim se tematicky i časově řadípohádka otištěná ve sborníku Nůše pohádek (O minaretu, který šel na procházku, a o vojáčkovi, který se přitom najedl), povídky a fejetony otiskované v l. 1918 -1926 v Šibeničkách, Rudém právu, Proletkultu a Reflektoru (Ironickénokturno, Sufražetka, Honákova jídelna, Smír, Tichý zápas, Laskavá matka, O pěti stolech) a úvaha otištěná v Lidových novinách (Na uherské půdě).

Autor ostře kritizuje měšťácké pokrytectví a přetvářku v buržoazním přístupu k otázce lidské sexuality. Prosazuje svobodnou sexualitu, kdy by člověk nebyl svazován konzervativními manželskými pouty, falešnými předsudky pohlavní morálky, prezentovanými např. v díle T. G. Masaryka. Manželství a s ním spajatá monogamie, tradiční rodinný život, tzv. pohlavní čistota a zdrženlivost - to vše je v krizi, stejně jako celá buržoazní společnost. Budoucnost autor vidí v nástupu socialismu a s ním spjaté nové morálce: volné partnerské svazky, děti vychovávané socialistickými odborníky, nikoliv rodiči... a další podobné socialistické "vymoženosti". Kniha ostře kritizuje ideu přísné monogamie, prosazované T.G. Masarykem, konfrontuje ji s revolučnějšími a pokrokovějšími názory B. Russella.

Svazek obsahuje prózy z let 1905-1915. Jeho jádrem je fejetonní soubor S městem za zády, soubor fejetonů vycházejícich v Lidových novinách od r. 1910 do r. 1915 a knižně vydaných v letech 1922-1923, v kterých autorovi zavýchodisko k úvahám o věcech politických, kulturních a uměleckých posloužily události jeho soukromého života, především styk s přírodou. Soubor doplňuje kratší próza Jelec, náležející svým obsahem a vnitřním ustrojením kfejetonům S městem za zády, dále pod souborným názvem "Prózy knižně nevydaně" povídky a fejetony téhož typu, jak jej představují fejetony S městem za zády, prózy publikované v letech 1906-1915 v Šibeničkách, Moravském kraji,Humoristických listech, Lidových novinách a v beletristické příloze Lidových novin.

Kniha poesie, sociálně bojovná a milostná i přírodní. Kniha vrcholí oddílem nazvaným Songy nenávisti

Populární dějiny bojů francouzské společnosti na sklonku 18. století. Kniha se 174 vyobrazeními v textu a 19 přílohami, z nichž 14 jsou neotypie.

Populární dějiny bojů francouzské společnosti na sklonku 18. století. Díl první: Zápas s královstvím.

Dějiny ženy je dílo, které nemá na našem trhu obdobu. Je výsledkem českých spisovatelů a obsahuje jeden z nejkomplexnějších a nejfundovanějších pohledů na lidskou historii – samozřejmě s ohledem na postavení a život žen. Autro neopomenul ani jedinou oblast života ženy, jediné místo zmapované historie. V této knize se dozvíte o rituálních obřadech afrických kmenů, o historii porodnictví stejně jako o sexuálním životě křesťanských kněží.Naleznete tu každou část světa – japonské gejši stejně jako americké „bobíky“ – a to vše čtivou formou, na více než 2500 rukopisných stranách.Na znovuuvedení tohoto díla spolupracoval tým redaktorů a překladatelů celý rok, nesetkáváte se – jak je dnes zvykem - s pouhým reprintem, ale s kompletně nově zredigovanou knihou.

Tato povídka koncipována byla v zimě 1914 a brzy poté vyšla v Lumíru ve formě nehotové a zkomolené se zřetelem k válečné censuře. Posílám ji nyní do světa neoklestěnou a ve formě snad zralejší. S. K. N. Prémie knižnice Erb (11. roč.) 24-121-83

Výbor milostných veršů byl pořízen ze sbírek Kniha erotiky, Láska, Srdce a mračna, Zamořená léta.

Výbor z poezie vášnivého vyznavače života a klasika proletářské literatury. Knihu doplňuje soubor Neumannových myšlenek o umění a životě. Úvodní esej napsal, výbor veršů sestavil, dokumentární montáž, kalendárium a soupis literatury pořídil Štěpán Vlašín. Část nákladu vydanás gramodeskou (básně recitují D. Medřická a J.Němeček).

Ukázky, charakterisující Neumannovu tvorbu básnickou, prosaickou i populárně naučnou, rozdělené v osm námětově příbuzných oddílů. Úvodní stať Polanova seznamuje se životem a dílem básníka - "pokorného spolupracovníka na novostavbě lidského budoucna ve znamení dělného bratrství a účinné lásky všech ke všem".

Deník SKN z půlletní cesty kolem republiky vycházel původně ve formě reportáží v Lidových novinách (květen-listopad 1933) a teprve později (1933 a 1935) byl autorem přepracován pro vydání knižní. "Jsou to jen dojmy dvou lidí, kteří si vyšli poznávat svou užší i širší vlast a nechalidoma všechny reminiscence i předsudky", říká v závěru sám Neumann o této knize. Půl roku projížděl vlakem a procházel pěšky SKN tehdejší republikou, okruhem objel celé hranice, přes Bratislavu na východ, do své milované Zakarpatské Ukrajiny, z Mukačeva a z Jasiny opět po severních hranicích přes Ostravu k pramenům Bílého Labe a po západní hranici na jih na Šumavu. Všude se dovedl zadívat na krajinu i na člověka, zamyslit se nad životem měst i vesnic i nad jejich budoucností. Obsáhl ve svém vyprávění kus historie všech těch měst a krajů i jejich národopis. zajímavostí a pravdivě vylíčil poměry, které tam za 1. republiky vládly. "Československá cesta" je historic. dokladem, pravdivým dokumentem sociál. a polit. poměrů v kapitalistické ČSR v napjatém roce třiatřicátém.

Výbor z díla Jiřího Wolkra, který uspořádal S. K. Neumann. Básně: Na přední stráži, Park, U nás, Pes štěká..., Rosa Luxemburgová, Zavřete se, pohádkové knihy..., Kamna, Žně, Dláždění, Věci, Hřbitov, Svatý Kopeček, Balada o nanarozeném dítěti, Slepí muzikanti, Tvář za sklem, Oči, Jaro, Balada o snu, Pohřeb, Setkání, Mirogoj, Balada o očích topičových, Moře, Balada o ženě, Bohu a muži, Šťastnému děvčeti, U roentgenu, Umírající, Na nemocniční postel padá svět..., Epitaf. Prózy: O Františku muzikantovi, O milionáři, který ukradl slunce, Umění všední či nedělní ?, Proletářské umění, Ochránci umělecké svobody. Cena knihy v čase vydání: 35.- Kčs.

Výbor z veršů S. K. Neumanna, J. Wolkera a V. Nezvala: doplněk k čítankám pro střední školy a čtyřleté učební obory s maturitou. Sestavili Štěpán Vlašín a Milan Blahynka.