Odborně a zároveň jasně a srozumitelně napsaná kniha uvádí čtenáře do vztahové psychoanalýzy a současných myšlenkových proudů psychoanalýzy.Vztahová teorie pomáhá překlenout rozdíly mezi klasickou Freudovskou pudovou teorií a interpersonální teorií na jedné straně a mezi interpersonální teorií a teorií objektních vztahů na straně druhé.Autorovi se podařilo jemně rozlišit různé stránky vzájemnosti.
Vztahová psychoanalýza je prvním sborníkem významných prací autorek a autorů, z jejichž pojetí se během posledních dvou desetiletí zrodila výrazná tradice americké psychoanalýzy. Je odklonem od klasické psychoanalytické teorie, jejíž základy tvoří Freudova pudová teorie, směrem k modelům myšlení a vývoje, založeným na pojetí objektních vztahů. Rovněž v klinické praxi dochází k obdobnému vývoji, který směřuje od klasických zásad neutrality, abstinence a anonymity k interaktivní vizi analytické situace, jež staví do popředí analytický vztah. Tento vývoj lze vysledovat prakticky ve všech školách psychoanalýzy v USA od tradičních institucí k těm nejradikálnějším. Zdrojem těchto inovací je práce skupiny psychoanalytiků, kteří usilují o integraci stránek interpersonální psychoanalýzy, různých teorií objektních vztahů pocházejících z Velké Británie a psychoanalytického feminismu. Ačkoli se nedeklarovali jako samostatná škola, vytvořili tito teoretici výraznou tradici psychoanalytického myšlen
Druhý svazek českého překladu vztahové psychoanalýzy představuje sborník významných prací, které formovaly tradici americké psychoanalýzy v posledních dvaceti letech. Obsahuje příspěvky z let 1991-1994, které kombinují teoretické koncepce s klinickými příklady. Vývoj vztahové tradice se odráží v analýzách pacientovy interpretace analytikovy zkušenosti a subjektivity, což podtrhuje důležitost osobního vztahu v analytické situaci. Dále se zaměřuje na klinické studie disociace a přenosu u dospělých obětí sexuálního zneužívání v dětství, a na pojetí pohlavní příslušnosti jako komplexní a dynamické kategorie. Příspěvky ilustrují vyjednávání paradoxu v analytickém procesu a rozlišení tří říší nevědomí, které objasňují rozdíly mezi psychickou strukturou a obsahem. Zaznamenávají také, jak konflikt a trauma ovlivňují duševní život a mohou vést k disociativním stavům. Důraz je kladen na neredukovatelnost subjektivity analytika a postavení psychoanalýzy v širším kontextu. Každý příspěvek je doplněn úvodním slovem editorů a doslovem autora, který reflektuje další vývoj jeho myšlení.