Jeremy Paxman

Britský novinář, spisovatel a televizní moderátor. Od roku 1977 pracuje pro BBC. Jeho rozhovory, obzvláště ty s politiky, jsou pověstné svým přímočarým, až neomaleným stylem. Paxmanova pravidelná vystoupení v programu Newsnight na BBC2 byla kritizována kvůli agresivitě, ponižování a bohorovnosti, ovšem dostalo se jim také chvály za to, jak jsou nesmlouvavá a břitká.[3] Když byla v roce 1994 obnovena znalostní soutěž University Challenge, převzal Paxman po Bamberu Gascoignovi roli moderátora.

Žurnalistika V roce 1972 začal Paxman v rámci školicího programu pro vysokoškoláky pracovat pro BBC. Začínal v oblastním rádiu – v BBC Radio Brighton. Později se přestěhoval do Belfastu, odkud informoval o konfliktu v Severním Irsku. V roce 1977 začal pracovat v Londýně. O dva roky později přešel z programu Tonight do pořadu Panorama. Po pěti letech, kdy byl reportérem v oblastech jako Bejrút, Uganda nebo střední Amerika, uváděl dva roky zprávy Six O’Clock News, načež začal moderovat pořad Breakfast Time na stanici BBC1.

Newsnight Moderátorem pořadu Newsnight se stal Paxman v roce 1989. Když se šéfredaktor pořadu Newsnight rozhodl, že se místo finančních zpráv bude vysílat předpověď počasí, Paxman toto rozhodnutí otevřeně zesměšnil. „A co se týče dnešního počasí – ostatně, co čekáte? Je duben!“ O několik týdnů později byly finanční zprávy znovu zavedeny. V anketě Radio Times v roce 2006 se mezi třemi tisíci „nejstrašidelnějšími“ osobnostmi televize umístil Paxman na čtvrtém místě.

Ostatní televizní angažmá Jednou týdně Paxman uvádí televizní pořady Did You See? (Viděli jste to?), You Decide (Rozhodněte to sami) a University Challenge (Univerzitní kvíz). Na BBC World uvádí jednou týdně výběr z pořadu Newsnight. V únoru 2009 začala BBC One vysílat čtyřdílný dokument The Victorians, který je založen na Paxmanově knize a který zkoumá umění a kulturu viktoriánské doby.

BBC Když byl generálním ředitelem BBC John Birt, otiskl občas britský tisk Paxmanovu kritiku na jeho adresu. Birt, který byl zpočátku podezříván z toho, že byl dosazen nepřátelsky nakloněnou vládou, aby dohlížel na rozpad a následný odprodej této televizní společnosti, zase veřejně vyjadřoval nesouhlas s tím, co spatřoval jako konfrontační přístup některých televizních a rozhlasových moderátorů. V té době to bylo považováno za skrytou kritiku Jeremyho Paxmana a jeho kolegy Johna Humphryse. V srpnu 2007 přednesl Paxman na Mezinárodním televizním festivalu v Edinburghu prestižní MacTaggartův projev. Byl velice kritický k většině toho, co se v tehdejší britské televizi dělo. Vyjádřil znepokojení nad tím, že v důsledku skandálů okolo produkce toto médium rychle ztrácelo důvěru veřejnosti. Ke kritice, jíž Tony Blair podrobil masmédia v době, kdy opouštěl funkci premiéra, Paxman řekl, že pokud jsou média vůči stávající vládě „v opozici“, může to být jen ku prospěchu demokracii, a že cíle zakladatele BBC Reitha – „informovat, vzdělávat a bavit“ – jsou stále platné. Využil této příležitosti i k tomu, aby dementoval, že při rozhovorech s vysokými politiky mu jde hlavou většinou „Proč mi ten parchant lže?“ Označil tuto formulaci, která je mu často připisována, za „nepřesnou“. Apeloval na představitele televizního průmyslu, aby se snažili znovu najít smysl své práce.

Knihy První knihu napsal Paxman v roce 1982 spolu se svým přítelem a kolegou z BBC Robertem Harrisem. Jmenuje se A Higher Form of Killing a navazuje na jeden z dílů programu Panorama, ve kterém se společně zaměřili na biologické a chemické vedení války. V aktualizované verzi z roku 2002 autoři prohlásili, že Irák má chemické a biologické zbraně. V roce 1985 Paxman vydal knihu Through the Volcanoes: A Central American Journey, vyprávění o jeho vlastních zážitcích ze střední Ameriky – s lidmi, místy i politikou. Další titul, Friends in High Places: Who Runs Britain? (1991), založený na mnoha rozsáhlých rozhovorech s mocnými či vlivnými lidmi, tzv. „vládnoucí třídou“. Jeho kniha The English: A Portrait of a People (1999) (česky vyšlo v roce 2006 pod názvem Angličané – portrét národa) byla kritikou velice dobře přijata. Kniha The Political Animal: An Anatomy, která vyšla v roce 2003, je opět založena na početných rozhovorech a zkoumá motivace a metody autorovy obvyklé kořisti: westminsterských politiků. Z dalšího díla – On Royalty – se k překvapení samotného Paxmana, který je jinak republikán, i mnoha dalších, vyvinula obhajoba konstituční monarchie. Na titul The Victorians: Britain through the Paintings of the Age, vydaný v roce 2009, navázala BBC dokumentárním seriálem. Paxmanova poslední kniha, Empire: What Ruling the World Did to the British, je studií Britského impéria.

Rozhlas Od 1998 do 2002 Paxman uváděl pořad Start the Week, který je vlajkovou lodí Programu BBC Radio 4.

Ocenění V roce 1996 dostal cenu Richarda Dimblebyho od BAFTA za "vynikající moderátorské výkony v dokumentární oblasti". O dva roky později obdržel od Královské televizní společnosti ocenění Nejlepší moderátor diskusního pořadu, a to za proslulý rozhovor s Michaelem Howardem. Mimo jiné byl v letech 2002 a 2007 oceněn Královskou televizní společností jako "Nejlepší televizní redaktor".