Morální ambice
- 272 stránek
- 10 hodin čtení
Rutger Bregman je nizozemský historik a novinář, známý svým přístupem k popularizaci sociálních a ekonomických inovací. Zkoumá a sdílí historické souvislosti a potenciál opatření jako univerzální základní příjem či zkrácení pracovního týdne. Jeho práce, která se opírá o historické, filozofické a ekonomické poznatky, vyniká snahou o inovativní myšlení a řešení společenských výzev. Prostřednictvím svých publikací a novinářské činnosti se Bregman etabloval jako jeden z předních evropských myslitelů zabývajících se budoucností společnosti.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama. Tohle je Sapiens roku 2020. – The Guardian Kniha mě donutila podívat se na podstatu lidskosti novým pohledem. – Yuval Noah Harari, autor bestselleru Sapiens
Nepodmíněný příjem, otevřené hranice a 15 pracovních hodin týdně. Bregman je zapáleným kritikem technokratické doby bez „velkých vyprávění“, hodnot a ideálů. Podle autora žijeme ve společnosti, která je bohatší než kdy dříve, a přitom máme paradoxně stále méně času pro sebe a své koníčky, pracujeme mnohdy na bezesmyslných pozicích, a sociální nerovnosti se vlivem globalizace prohlubují. Není tedy čas na předefinování toho, co znamená pokrok moderní společnosti? Autor své teze podporuje množstvím odkazů na historické a jiné vědecké prameny, neomezuje se pouze na kritiku, nýbrž předkládá i řešení, která by mohla být vítaným zdrojem informací a podnětem k produktivnímu zamyšlení ohledně řešení nezaměstnanosti a sociální nerovnosti. Kniha se v Nizozemsku stala bestsellerem a vyvolala širokou veřejnou diskuzi.