V roce 1980 napsal Jiří Brdečka literární scénář ke kultovnímu snímku Tajemství hradu v Karpatech. Půvabný humorný text potěší stejně jako film sám. Úvod Terezy Brdečkové a odborná studie Lukáše Skupy seznamují čtenáře s pozadím vzniku filmu, ale hlavně s absurdním a politicky poplatným mechanismem, v němž vznikaly normalizační komedie. Kniha kromě toho přináší množství fotografií z filmu, faksimile Brdečkových poznámek i dobových dokumentů.
Kniha se na příkladu Filmového studia Barrandov zabývá cenzurou v Československu v letech 1962 až 1970. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu rekonstruuje základy filmového cenzurního systému a odhaluje vztahy mezi představiteli Československého filmu, Filmového studia Barrandov a cenzurních institucí jako Hlavní správa tiskového dohledu nebo Ideologické oddělení ÚV KSČ. Pojem cenzura neužívá autor, Lukáš Skupa, v jeho tradičním významu, tedy ve smyslu restriktivní instituce, která zakazuje a maří umělecké záměry. V duchu tezí tzv. new censorship chápe cenzuru naopak jako proces komunikace v podobě vyjednávání různých členů rozptýlené cenzurní soustavy, a narušuje tak obvyklé představy o zlých cenzorech na jedné straně a poškozených tvůrcích na straně druhé.
Jedná se o sborník příspěvků ke stejnojmennému filmu, který byl v digitální podobě a restaurovaný uveden na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Sborník otevírá zpráva o digitalizaci filmu. Snímek je v dalších příspěvcích zařazen do kulturně-politického kontextu. Texty se zabývají i produkcí a distribucí filmu do západních zemí, filmovou hudbou nebo erotikou v české kinematografii 60. let. Součástí publikace je bohatý obrazový doprovod a dokumentace stejně jako čtyři rozhovory s pamětníky (s režisérem Menzlem, kameremanem Šofrem, hercem Neckářem a herečkou Zelenohorskou).
Předkládaná kolektivní monografie nabízí komplexní a rozmanitou reflexi slavného díla české kinematografie z roku 1955. Koncepčně pojatá publikace předkládá texty odborníků nejen z oblasti filmových studií. Jednotlivé příspěvky rozčleněné do pěti oddílů představují snímek ve vztahu ke Karlu Zemanovi jakožto průkopníkovi domácí science fiction či osobitému experimentátorovi, detailně se zaměřují také na produkci a distribuci filmu, na jeho mezinárodní ohlas nebo na konkrétní umělecké zdroje, včetně inspirace obrazností Zdeňka Buriana. Publikace též začleňuje snímek do širších souvislostí žánru českého filmu pro děti, dobové pedagogiky či popularizace vědy.