Richard Wilbur Životopis
Tento básník nachází ve svých dílech osvícení v každodenních zážitcích, čímž navazuje na tradici autorů jako Robert Frost a W. H. Auden. Jeho poezie se vyznačuje bystrou inteligencí a formální zručností, často se zaměřuje na témata přírody, umění a lidské zkušenosti. Kromě své originální tvorby je také uznávaným překladatelem, který se specializuje na klasická francouzská dramata, a jeho verze těchto děl se staly standardními. Jeho jazyk je precizní a hudební, což čtenářům nabízí bohatý a podnětný čtenářský zážitek.
Richard Wilbur je americký básník narozený 1. března 1921 v New Yorku. Po ukončení studií v Amherst College v roce 1942 se zúčastnil bojů v Evropě za druhé světové války. Po válce působil jako profesor angličtiny na Harvardu, později se přestěhoval do Middletownu v Connecticutu a vyučoval na Wesleyan University.
Svou první báseň publikoval v osmi letech a poezii se věnoval celý svůj další život a to mu vyneslo Pulitzerovu cenu, po Warrenovi je druhým americkým básníkem, který ji získal 2x (1957 a 1989), mimo to získal celou řadu dalších ocenění.Wilbur navazuje ve svém básnickém díle na tradiční postupy americké poezie. Dokáže je navíc obohatit až cizelérskou formální vytříbeností a bohatou nápaditostí, nesoucí v sobě vynalézavé rýmy, pravidelný rytmus i další prostředky, poukazující na autorovu technickou erudici.
V tematickém rejstříku se Wilbur snaží přijímat podněty ze svého okolí, které s oblibou předává nejrůznějším postavám i předmětům. Tento charakteristický rys autorovy poetiky se většinou odehrává v citově zbarveném prostoru, jenž mu umožňuje zkoumat lidskou podstatu v neobvyklých situacích. Zároveň ve svých textech pracuje se zcela ojedinělou slovní zásobou, jež ho rázem staví do pozice tvůrce, který na jedné straně věří v sílu jazyka, na druhé hovoří „o svých soukromých zkušenostech s přírodou, Bohem či láskou.“ Pokračuje v tradici Frosta a Audena, lze pozorovat jistou spřízněnost s díly M. Mooreové, W. Stevense či E. Bishopové; mnohem zásadnější vliv na něj však mají autoři evropští, z nichž mnohé znamenitě překládá (z francouzštiny např. Villona, Molièra, Baudelaira, Valéryho, Apollinaira, z ruštiny např. Brodského a Achmatovovou). Wilburovo dílo se tak jeví jako zajímavý most mezi evropskou a americkou tradicí. Mimo poezii a jejích překladů se věnuje také překladům francouzských dramat ze 17. stol., jmenovitě Molièra a Racina je rovněž autorem několika knih pro děti.