Ladislav Soldán Pořadí knih (chronologicky)

Básně z let 2015 - 2016. Ladislav Jurkovič sestavil tuto sbírku chronologickým způsobem: jeho verše se tak stávají i jakýmsi básnickým komentářem, v němž za sebou defilují různé myšlenky, pocity, vzpomínky i dobové názory. Z šera paměti se třeba vynořuje postava básníka Jiřího Ortena, někde zase autor odkazuje na svou překladatelskou činnost ze srbského jazyka, jindy se zaměří na lyrické a intimní motivy, které jsou ovšem psány záměrně poněkud neuctivým a ironickým tónem. V Jurkovičově sbírce po sobě prostě následují "polibky a plivance", v "jiných zvyklostech" pak rezonuje například i čas totalitní minulosti nebo naopak atmosféra sokolských praporů či dětské vytržení, s nímž auror nedočkavě hltal "příběhy o partě kluků / která si zvolila název Rychlé šípy".

Kniha obsahuje studie, stati a recenze významného kritika katolické orientace Miloše Dvořáka (*1919-1971) uveřejněné ve významných periodikách (Tvar, Akord, Listy pro umění a kritiku atd.), dále jde o texty, které po nucené odmlce v 50. letech mohl M. D. publikovat v 2. polovině 60. let (Tvář,Host do domu, Obnova). Nechybí ani studie zachované jen v pozůstalosti.

Kniha o Otokaru Březinovi přináší reprezentativní soubor dosud převážně jen časopisecky uveřejněných a dnes už mnohdy zapomenutých studií katolicky orientovaného literárního kritika, historika a básníka Miloše Dvořáka.

Básnická sbírka Dobývání Brna, Echolálie krajinomalby vyznání Ladislava Soldána pod pseudonymem Ladislav Jurkovič.

Dějiny české literatury od konce 19. století do r. 1945 s přehledem vývojových tendencí světové literatury. 4. vydání, ve Fortuně 3.

Soubor studií předního znalce české moderní literatury zahrnuje články věnované F.X. Šaldovi, Karlu Poláčkovi nebo české katolické moderně.

Antologie povídek zakázaných srbských prozaiků.

Próza plná tajemství, které je vlastní neotřelost a hloubka pohledu na lidskou existenci.

Biografie Karla Dostála-Lutinova (1871-1923), který patřil díky různorodým činnostem na poli katolické církve, české literatury i politiky ke známým a veřejností sledovaným aktérům.

Dějiny české literatury od konce 19. století do roku 1945 s přehledem vývojových tendencí světové literatury.

Své paměti Konec století, jež vydáváme v literárně historicky orientovaném výběru, napsal F. V. Krejčí, Významný kritik a literární vědec, na konci svého života, v dramatických národních událostech roku 1938 a 1939. Vrací se do období svého mládí, které prožil v České Třebové v poslední třetině minulého století, a rekapituluje své osudy od dětských let, přes období studia na učitelském ústavu, samostatného sebevzdělávání a počátečních styků s literárním světem, až k vlastnímu kritickému vystoupení a systematickému působení v pražském kulturním životě na přelomu století. Pro Krejčího měly tyto vzpomínky zvláštní smysl: je to vážné, vyrovnané ohlédnutí za počátkem svého života, revokace vlastních kořenů své osobnosti a znovuověření svých postojů a činů. Krejčího životní osudy uvádějí čtenáře doprostřed kulturního a literárního života 90.let, zachycují galerii významných uměleckých osobností i společenskou atmosféru tohoto složitého období. F. V. Krejčí patří ve své době k nejinformovanějším osobnostem o průběhu a organizování společenského dění : jeho paměti tím získávají hodnotu literárně historickou