Lawrence Durrell Knihy

Velkolepá freska života v předválečné Alexandrii. Ústředním tématem je konvencemi nespoutaná láska. Tetralogii začal Durrell psát za svého pobytu v Alexandrii za 2. světové války. Alexandrijský kvartet je sebereflexivním dílem, které v sobě obsahuje ucelenou estetiku románu. Ten nepostupuje lineárně chronologicky, ale cyklicky. Obraz Alexandrie a jejích obyvatel autor láme a tříští do různých odrazových ploch „heraldického světa“. Termínem heraldický svět myslí Durrell obrazové vidění. – Justina: 1. román, jeho název je podle románu markýze de Sade Justine. Justina nemá daleko k bohyni. – Balthazar: 2. román, prorok. – Mountolive: 3. román nazvaný podle hlavní postavy. – Clea: 4. román posouvá příběh v čase. Celková kompozice tetralogie je navíc komplikována tím, že zatímco první, druhý a čtvrtý díl vypráví spisovatel Darley, který je účastníkem děje, třetí díl je vyprávěn ve třetí osobě a nejvíc se blíží objektivnímu vyprávění.

Gnostický román odehrávající se v kraji Provence, je příběhem hledání ztraceného zlatého pokladu rytířského řádu templářů, které se stává obecnějším hledáním smyslu života, smrti a moudrosti. Kniha je zároveň zasvěceným úvodem do gnosticismu, filozofie, která vychází z toho, že pánem tohoto světa je zlo, ale přesto nerezignuje na hledání univerzálního ducha světla, byť by měl být za hranicí tohoto života. Gnostická představa hmoty jako zlého démona, souvisejícího s touhou vlastnit a ovládat je v dnešní době obzvlášť inspirativní. Lawrence Durrell je pokládán za předchůdce magického realismu. Byl posedlý tématem šílenství, lásky a především smrtí, mystériem smrti.

Cestopisnou knížkou Setkání s mořskou Venuší vzdal spisovatel hold kouzlu řeckého ostrova Rhodos, kde v poválečném období dva roky žil. Ostrov boha slunce před čtenářem vystupuje z mozaiky postřehů, příběhů, kapitol ze slavné historie i lyrických pasáží vykreslujících atmosféru rhodských měst a krajiny.

Velkolepá freska života v předválečné Alexandrii. Ústředním tématem je konvencemi nespoutaná láska. Tetralogii začal Durrell psát za svého pobytu v Alexandrii za 2. světové války. Alexandrijský kvartet je sebereflexivním dílem, které v sobě obsahuje ucelenou estetiku románu. Ten nepostupuje lineárně chronologicky, ale cyklicky. Obraz Alexandrie a jejích obyvatel autor láme a tříští do různých odrazových ploch „heraldického světa“. Termínem heraldický svět myslí Durrell obrazové vidění. – Justina: 1. román, jeho název je podle románu markýze de Sade Justine. Justina nemá daleko k bohyni. – Balthazar: 2. román, prorok. – Mountolive: 3. román nazvaný podle hlavní postavy. – Clea: 4. román posouvá příběh v čase. Celková kompozice tetralogie je navíc komplikována tím, že zatímco první, druhý a čtvrtý díl vypráví spisovatel Darley, který je účastníkem děje, třetí díl je vyprávěn ve třetí osobě a nejvíc se blíží objektivnímu vyprávění.

Černou knihu napsal L. Durrell ve svých čtyřiadvaceti letech. Poprvé vyšla v Paříži roku 1938. V USA bylo dílo zakázáno do roku 1960, v Británii dokonce do roku 1973. Ve své době Durrell odmítl vydání v prestižním nakladatelství Faber and Faber, protože nesouhlasil s vypuštěním sexuálních scén. Při příležitosti stého výročí autorova narození vydal týž nakladatel knihu v „plné“ verzi… Román zachycuje skupinku mladých lidí v Londýně na sklonku 30. let. Poflakují se v zaplivaném hotelu, nemají moc peněz, zato si užívají sexu a alkoholu. Opovrhují dobovou morálkou a ostrovní mentalitou vůbec. Místy jde o textové koláže, metaforické zachycení snů a představ. Černá kniha je Durrellův protest, zdvižený prostředníček: proti Anglii, proti zatuchlé morálce.

„Je to rozšířená moralita, ale stylisticky nekomplikovaná, psaná na způsob detektivky.“ Takto charakterizoval autor román v dopise svému americkému příteli Henry Millerovi. Příběh, jehož děj se odehrává na poválečné prázdninové cestě skupiny britských turistů, plavících se parníkem po východním Středomoří, spojuje tajuplnou krásu starořeckého mýtu o Minotaurovi s reálnou skutečností několika turistů, uvězněných nedobrovolně v jedné z podzemních chodeb krétského labyrintu. Autor zde na pozadí středomořské přírody a historických památek a také na pozadí filosofických a etických úvah z poválečné Evropy načrtává zdařilé psychologické portréty jednotlivých postav.

The time is pre World WarII and set in Provence. Features some of the characters who appeared in 'Monsieur'.

Humoristiske skildringer fra diplomatverdenen.

With its politics, passions, corruption and vice, this quartet of novels is set in war-time Alexandria. The experimental form presents the narrative from different view points, allowing the story to unfold gradually.

The magnificent final volume of one of the most widely acclaimed fictional masterpieces of the postwar era. Few books have been awaited as eagerly as Clea, the sensuous and electrically suspenseful novel that resolves the enigmas of the Alexandria Quartet. Some years and one world war was after his bizarre liaisons with Melissa and Justine, the Irish émigré Darley becomes enmeshed with the bisexual artist Clea. That affair not only changes the lovers, it transforms the dead as well, revealing new layers of duplicity and desire, perversity and pathos in Lawrence Durrell’s masterly construction. “A massive, marvelously concrete, deeply felt statement of faith. . . . His style glows with the mineral deposits of many cultures. One of the most important works of our time has come to an end.”—The New York Times Book Review “Clea rounds out the tetralogy with grace, beauty, and stunning impact. . . . This rich, exciting fare is Durrell’s finest writing style, a manner of writing few living authors can equal. . . . A magnificent achievement.”—The Detriot News “The reader is carried along on a current of superbly accomplished prose, as flexible and colorful as that of any contemporary writer. . . . What Durrell has given us is well worth having.”—San Francisco Chronicle