Robert Irwin Knihy

Píše se rok 1486, mladý Angličan chce vykonat pouť do kláštera sv. Kateřiny. Zároveň se ale nechal najmout jako zvěd pro Francouze. Nachází se v Káhiře a ke své pouti potřebuje povolení od sultána. Věci se však komplikují a Balian se stává loutkou v rukách několika skupin, navíc onemocní zvláštní nemocí, při které má děsivé sny a probuzení doprovází krvácení. Vysílený Balián už nepozná, kdy bdí a je čím dál víc vtahován do neskutečných snů, příběhů o příbězích a nočních můr...

Deníkové záznamy Petera, který experimentuje s okultními vědami, začínají v létě 1967. Jeho záznamy se však postupně proměňují v příběh zoufalého hledání skutečné panny, kterou by svedl a zároveň kroniku démonické lásky. Nakonec však není schopen rozlišit mezi špatným „tripem“ a návštěvou ze samotného pekla. Kniha tak ukazuje nebezpečí i podvod spojený s procesem sebe-odhalování. Irwinův román je určen všem, kteří se chtějí dozvědět více, jaké to bylo prožívat mládí v 60. letech, období, které patřilo amfetaminům, provozování výstředního sexu a satanistickým bohoslužbám.

Hrdinou této filosofické grotesky je žena v domácnosti Marcia, jejímž největším nepřítelem je nepořádek. Irwin opět prokázuje jak živou a originální má představivost – jednak volbou neobvyklého námětu, jednak bizarním zpracováním. Marcia je žena v domácnosti a jejím největším nepřítelem je nepořádek. Denně bojuje s prachem, špínou, rzí, prostě vším tím, co vniká do našich životů a působí rušivě. Zosobněním špíny a hnusu je duch jménem Mucor, který ji při jejím ranním úklidu navštíví – proti němu bojuje Marcia s pomocí takových velikánů západního myšlení a umění, jako jsou Darwin, Teilhard de Chardin, Leonardo da Vinci, Blake, Dostojevskij a dokonce i Ježíš Kristus. Jak je tomu u Irwina vždy, i v tomto románu hraje klíčovou roli neotřelý humor vycházející z juxtapozice vysokého, vzletného myšlení a drobných „prkotin“ každodenního života.

Čtenář je zván na velkolepý výlet do hájemství erotiky a smrti – že se nudit nebude je předem jasné. Orientální erotická fantazie Roberta Irwina, jež je podobně jako již česky vydaný román Satan mě chce, satirou mystických duchovních hnutí, zavede čtenáře do sultánova paláce v Cařihradu. Jeden ze sultánových synů Orkhan je vypuštěn z vězení, kde byl držen od útlého věku, a harémovými dámami je oslavován jako nový Sultán. V domnění, že je pánem nad svými ženami se Orkhan vrhá do labyrintu erotických dobrodružství, jejichž scénář však pečlivě připravují členky bizarního kultu. Pomocí svádění, kouzel a lstí je Orkhan váben k poslednímu vyvrcholení, které má být božskou extází. Dokáže Orkhan rozpoznat, že harémová erotika má i svou temnou stránku? A dokáže se vzepřít rafinované hře, když dosud žil celý svůj život jako loutka? Tato novela je vytříbeným dekadentním dílkem, které potěší nejen milovníky erotické literatury, ale zaujme i neotřelým smyslem pro humor a parodickými pasážemi namířenými na naši vlastní kulturu.

Maurská Alhambra, pomník civilizace, jež v 15. století ustoupila křesťanské reconquistě, fascinuje Evropu již celá staletí. I proto se kolem ní vytvořila neproniknutelná pavučina mýtů a legend, za níž se jen mlhavě rýsují reálné kontury paláců. Arabista a prozaik Robert Irwin se rozhodl nabídnout případným návštěvníkům Alhambry jiný příběh: pozorně odděluje mýty a fakta, ukazuje, jak interpretace islámského umění byly často politicky nebo ideologicky motivovány a zároveň kreslí přesvědčivý portrét středověkého života, který měl daleko k mytologizující idylce. Tato kniha nemá badatelské ambice: jakožto velice inteligentně a poučeně napsaný průvodce po Alhambře však potěší jak laiky, tak odborníky.

'The bride then came surrounded by her slave girls like the moon among stars or a matchless pearl set among others on a string.'When the beautiful Shahrazad gives herself to the bloody-handed King Shahriyar, she is not expected to survive beyond dawn. But using her wit and guile, she begins a sequence of stories that will last 1001 nights: stories of 'ifrits and money-changers, prices and slave girls, fishermen and queens, and magical gardens of paradise. This volume also includes the well-known tale of 'Ali Baba and the Forty Thieves'.Along with this landmark new translation, Robert Irwin's introduction discusses the many cultures The Arabian Nights has drawn on and the elaborate structure of the story-within-a-story that defines the collection, as well as the importance to the Nights of locked doors, sex, and the recurring themes of money, merchants and debts. This edition also contains suggestions for further reading, a glossary, maps and a chronology.

A distinct symbol of the desert and the Middle East, the camel was once unkindly described as half snake, half folding bedstead. But in the eyes of many the camel is a creature of great beauty. This book explores why the camel has fascinated so many cultures, including those in places where camels are not indigenous.

Saladin, the Kurdish founder of the Ayyubid Dynasty, ruled Egypt and Syria, made enemies of the fabled Assyrians and conquered Jerusalem in 1187, repelling the Crusaders (and prompting their resurgence in the Third Crusade). His chivalry and impeccably honourable conduct became enshrined in European as well as Muslim lore, influencing a long line of poets and historians.Sir Hamilton Gibb’s seminal account of Saladin’s life calls upon the works of two men in particular – Baha’ ad-Din ibn Shaddad (d.1234), a military judge who served under Saladin and ‘Imad ad-Din al-Isfahani (d.1201), Saladin’s private secretary.Carefully researched and thoroughly annotated, Gibb’s classic remains an essential source for historians of the ruler, the region and the period, as well as an excellent introduction for readers whose image of Saladin remains rooted in legend.Sir Hamilton A.R. Gibb (1895–1971) was one of the most learned and passionate scholars of his era. He was Laudian Professor of Arabic at the University of Oxford (1937–55) and J.R. Jewett Professor of Arabic at Harvard University (1955–64). From 1957–66 he was Director of Harvard’s Center for Middle Eastern Studies. His other publications include Arabic Literature, The Legacy of Islam and Modern Trends in Islam.

„Strašlivá hrůza, kterou je Golem naplněn, mi nikdy nevymizí z paměti.“ — Jorge Luis Borges Meyrinkův slavný román připomíná bolestnou zpověď člověka, který je přesvědčen, že mu bylo v životě strašlivě, nespravedlivě ublíženo. Hlavní postavu – Athanasia Pernatha, rytce drahokamů žijícího v židovském ghettu – pronásleduje jedna noční můra za druhou. Jako by ho řídily temné bytosti, ovíjela neproniknutelná chapadla úřední moci a pronásledovali zasvěcenci tajných spiknutí. Pod pláštěm tmy působí záhadné a neproniknutelné síly, z tajemných důvodů sledují hrdinu cizí osoby, dochází k matoucím děsivým setkáním. Životní události jsou připravovány a řízeny bytostmi, jež rozum nedokáže analyzovat. Před očima běží expresionistické melodrama, hororová evokace magické Prahy a jejího ghetta, jež navštěvují duchové; snová próza se proplétá po dláždění temných, úzkých uliček. Pernath přitahuje groteskní zážitky jako můry jdoucí za smrtí v plamenu svíčky. Všude kolem je archaický svět alchymistů, mystiků a podivných tvorů, již se dávají bezvládně unášet životem. Pro čtenáře jednadvacátého století pořídil zcela nový český překlad Hanuš Karlach, text provázejí kongeniální ilustrace Hugo Steinera.