Robert Irwin Pořadí knih

Hrdinou této filosofické grotesky je žena v domácnosti Marcia, jejímž největším nepřítelem je nepořádek. Irwin opět prokázuje jak živou a originální má představivost – jednak volbou neobvyklého námětu, jednak bizarním zpracováním. Marcia je žena v domácnosti a jejím největším nepřítelem je nepořádek. Denně bojuje s prachem, špínou, rzí, prostě vším tím, co vniká do našich životů a působí rušivě. Zosobněním špíny a hnusu je duch jménem Mucor, který ji při jejím ranním úklidu navštíví – proti němu bojuje Marcia s pomocí takových velikánů západního myšlení a umění, jako jsou Darwin, Teilhard de Chardin, Leonardo da Vinci, Blake, Dostojevskij a dokonce i Ježíš Kristus. Jak je tomu u Irwina vždy, i v tomto románu hraje klíčovou roli neotřelý humor vycházející z juxtapozice vysokého, vzletného myšlení a drobných „prkotin“ každodenního života.

Čtenář je zván na velkolepý výlet do hájemství erotiky a smrti – že se nudit nebude je předem jasné. Orientální erotická fantazie Roberta Irwina, jež je podobně jako již česky vydaný román Satan mě chce, satirou mystických duchovních hnutí, zavede čtenáře do sultánova paláce v Cařihradu. Jeden ze sultánových synů Orkhan je vypuštěn z vězení, kde byl držen od útlého věku, a harémovými dámami je oslavován jako nový Sultán. V domnění, že je pánem nad svými ženami se Orkhan vrhá do labyrintu erotických dobrodružství, jejichž scénář však pečlivě připravují členky bizarního kultu. Pomocí svádění, kouzel a lstí je Orkhan váben k poslednímu vyvrcholení, které má být božskou extází. Dokáže Orkhan rozpoznat, že harémová erotika má i svou temnou stránku? A dokáže se vzepřít rafinované hře, když dosud žil celý svůj život jako loutka? Tato novela je vytříbeným dekadentním dílkem, které potěší nejen milovníky erotické literatury, ale zaujme i neotřelým smyslem pro humor a parodickými pasážemi namířenými na naši vlastní kulturu.

Maurská Alhambra, pomník civilizace, jež v 15. století ustoupila křesťanské reconquistě, fascinuje Evropu již celá staletí. I proto se kolem ní vytvořila neproniknutelná pavučina mýtů a legend, za níž se jen mlhavě rýsují reálné kontury paláců. Arabista a prozaik Robert Irwin se rozhodl nabídnout případným návštěvníkům Alhambry jiný příběh: pozorně odděluje mýty a fakta, ukazuje, jak interpretace islámského umění byly často politicky nebo ideologicky motivovány a zároveň kreslí přesvědčivý portrét středověkého života, který měl daleko k mytologizující idylce. Tato kniha nemá badatelské ambice: jakožto velice inteligentně a poučeně napsaný průvodce po Alhambře však potěší jak laiky, tak odborníky.

Deníkové záznamy Petera, který experimentuje s okultními vědami, začínají v létě 1967. Jeho záznamy se však postupně proměňují v příběh zoufalého hledání skutečné panny, kterou by svedl a zároveň kroniku démonické lásky. Nakonec však není schopen rozlišit mezi špatným „tripem“ a návštěvou ze samotného pekla. Kniha tak ukazuje nebezpečí i podvod spojený s procesem sebe-odhalování. Irwinův román je určen všem, kteří se chtějí dozvědět více, jaké to bylo prožívat mládí v 60. letech, období, které patřilo amfetaminům, provozování výstředního sexu a satanistickým bohoslužbám.

Píše se rok 1486, mladý Angličan chce vykonat pouť do kláštera sv. Kateřiny. Zároveň se ale nechal najmout jako zvěd pro Francouze. Nachází se v Káhiře a ke své pouti potřebuje povolení od sultána. Věci se však komplikují a Balian se stává loutkou v rukách několika skupin, navíc onemocní zvláštní nemocí, při které má děsivé sny a probuzení doprovází krvácení. Vysílený Balián už nepozná, kdy bdí a je čím dál víc vtahován do neskutečných snů, příběhů o příbězích a nočních můr...