Knihobot

Petr Utěšil

    Rodokaps 13/1996. Kdo seje bouři
    Lars, šťavnatá lebka. Vlčí věk
    Utajené dějiny Čech: Od pravěku do roku 1945
    Utajené dějiny Čech
    Skrytá česká historie, aneb, Dějiny Čech, jak je neznáte: Od pravěku do roku 1945
    Utajené dějiny Čech: Od roku 1435 do roku 1768
    • Historie, o které odborníci nechtějí slyšet. Dějiny země jako dějiny zápasu s obyvateli paralelních světů, kteří spolu s 'beztělci' ovlivňují svět lidí. Historie je neustálým hledáním rovnováhy mezi člověkem, krajinou a paralelními světy. Jaké síly vedou naše kroky? Proč mají panovníci touhu dobývat nová území? Proč bojujeme nebo vedeme války? Víme, co způsobujeme svými činy? Spousta otázek... i mnoho opdovědí. Vydejte se je hledat s autory, kteří nahlížejí na fakta pod úhlem esoteriky a magie.

      Skrytá česká historie, aneb, Dějiny Čech, jak je neznáte: Od pravěku do roku 1945
    • Utajené dějiny Čech

      • 302 stránek
      • 11 hodin čtení
      4,1(111)Ohodnotit

      Od pravěku po husitské války (do roku 1435) Výklad starších českých dějin vycházející z teorie existence tzv. paralelních světů a jejich prolínání do světa lidí. Dějiny lidstva jako dějiny zápasu s obyvateli paralelních světů, kteří spolu s "beztělci" (duchy zemřelých) ovlivňují svět lidí. Dějiny jsou neustálým hledáním rovnováhy mezi člověkem, krajinou a paralelními světy. • Menhiry jako kamenná akupunktura? • Posvátné háje – rezervace pro „návštěvníky odjinud“? • Jak pracovala církev na projektu Ráj? Mohla skutečně zajistit lidem nesmrtelnost? • Pokusili se husité dne 14. 2. 1420 zastavit čas

      Utajené dějiny Čech
    • Lars, šťavnatá lebka. Vlčí věk

      • 366 stránek
      • 13 hodin čtení
      4,1(82)Ohodnotit

      Příběh z doby, kdy Evropu ovládali Vikingové. Kdy se národy a bohové starého světa střetávali s nástupem nové civilizace… Druhý díl trilogie Vlčí věk. Dobrodružství Leifa Olafsona tedy pokračují dál. Ke slovu se začíná více dostávat Helgi Troll, který měl v úvodním dílu spíše funkci „přicmrdávače“. Ač byste to jistě do takového chlapáka tvrdého neřekli, zamiloval se. Výprava s ulovenou hlavou krále totiž zavedla skupinu našich Vikingů do tábora, kde potkají Keltku Ulriku, která Helgimu ukradne srdce. Nepřízeň osudu je však záhy rozdělí, Leifa připraví (snad) dočasně o hlavu mrtvého krále, která mu měla zajistit dánský trůn, a do všeho se ještě vloží proradný Lars, zvaný Šťavnatá lebka. Lars je norským jarlem a patří mezi nejtvrdší bojovníky a Vikingy s největší mocí. Žel bohu (Odinovi), stojí na druhé straně než Leif a jeho družina. K ústřední dvojici hrdinů – Leifovi a Helgimu – se přidá ještě třetí, ryze kladná postava Hakan Básník. Helgi nezůstává v lásce sám. Leif už v prvním díle podlehl kráse keltské bohyně Epony a i na Hakana čeká jedna dívka. Rozhodně se ale nemůže mluvit o nějakém štěstí. Děj se neustále proplétá mezi rozchody a setkáními, mezi ztrátami a nalezeními. Naši Vikingové putují po britských ostrovech a hlavně Irsku, kde navíc potkají problém ještě větší, než je Lars – Uctívače ušatých hadů. Že by v Irsku žili draci? To rozhodně nelze říci s jistotou, ovšem uctívači o sobě dávají sakra znát.

      Lars, šťavnatá lebka. Vlčí věk