Jiří Tichánek Pořadí knih

O selských povstáních v českých zemích bylo již napsáno mnohé. Jednou z nejznámějších rebelií byla Chodská rebelie roku 1695. Vůdce chodských rebelů, ale také budoucí národní hrdina Jan Sladký Kozina byl popraven. A právě téhož roku 1695 se odehrála i jedna z největších selských rebelií na severovýchodní Moravě, resp. na jejím hukvaldském panství. Selská rebelie se odehrála v bezprostřední blízkosti Kopřivnice. Tehdy došlo ke srocení téměř 1500 mužů ze všech třiceti vsí hukvaldského panství. Po vojenském zásahu hejtmana Maxmiliána Harasovského z Harasova s devadesáti mušketýry hukvaldské hradní posádky byla část vzbouřenců u Kopřivnice pochytána a 24 z nich dal Harasovský v okovech přivléct na Hukvaldy do vězení. Po několika dnech je dal všechny odvést k soudu do Kroměříže.

Autoři postupně osobně navštívili všech dvě stě lokalit, kde stávaly nebo ještě stojí mlýny či jejich pozůstatky. Tichánek přiznává, že v mnoha případech to byla doslova detektivní práce. "Pátrali jsme v archivech, knihovnách, muzeích, v obecních kronikách či urbářích. Často nám pomohli místní pamětníci," říká Tichánek. Jen málo vodních mlýnů v okrese Nový Jičín už je funkčních. Mnohde místo nich stojí rodinné domy, někde jen zříceniny původních objektů a na mnoha místech už badatelé našli jen poslední připomínky někdejší mlynářské historie: zbytky zdiva, zasypané náhony, mlýnské kameny... Výpravná publikace na kvalitním papíře, která váží bezmála tři kilogramy, nemá za cíl pouze zmapování všech vodních mlýnů na Novojičínsku. Připomíná také historii celého řemesla, jeho dělení na mlýny moučné, krupné, pilné, olejné, papírenské, na hamry, pily a valchy. Součástí knihy jsou také Mlýnský řád Marie Terezie z roku 1754, Mlecí nařízení císaře Františka I. z roku 1814, slovníček mlynářských pojmů a další vyčerpávající informace o tomto odvětví. U každého mlýna je mapa z ze stabilního katastru z let 1833 až 1836, dobové i současné fotografie, přehled vlastníků, někde i pověsti, které se k mlýnu vázaly. "Rozvoj mlynářství dostal první ránu v dobách rozšíření železniční dopravy, vzniku velkých průmyslových mlýnů, přežití vodního pohonu mlýnů a v neposlední řadě také kvůli okupaci a pak po znárodnění," říká Jiří Tichánek.

Slezský zbojník Ondráš, jak ho neznáte. Pravdivé vyprávění o pověsti zbojníka a jeho působení.

Obsáhla, téměř pěti set stránková publikace, mapující fojtství a rychty na Frýdecko-Místecku. Vydáno společností Šmíra-Print s.r.o.

Vydáno k 720. výročí první písemné zmínky o Velké Polomi

Jak již sám název publikace prozrazuje, jde o knihu, která pojednává uceleně (monografie) o historii a osudech středověkého hradu Šostýna (k.ú. Kopřivnice včetně obcí, které pod šostýnské panství ve své době spadaly. Jde o první takto detailně zpracovanou historii této lokality. Kniha v pevné vazbě obsahuje 400 stran A4. Vedle samotného textu má bohatou fotodokumentaci (mapy, plánky, historické fotografie, současné fotografie (černobílé i barevné), nákresy archeologických nálezů, veduty, erby atd.) autorů J. Tichánka, J. P. Štěpánka, L. Kostelníka a dalších.