Tomáš Garrigue Masaryk Pořadí knih (chronologicky)

Předkládaná publikace náleží k ediční řadě Korespondence TGM a pomáhá rozšiřovat povědomí o Masarykových kontaktech se zahraničím. Úkolem tohoto edičního projektu je postupné zpřístupňování Masarykovy korespondence s Němci, významnými politiky, vědci, spisovateli, církevními činiteli a dalšími osobnostmi, kteří se narodili a žili mimo území Rakousko-Uherska. Na rozdíl od mnohých dosud vydaných svazků, v nichž je zdokumentována korespondence T. G. Masaryka s jednou osobností, obsahuje tento svazek korespondenci poměrně velké skupiny osob. V předkládané edici jsme zpracovali 206 dokumentů v němčině, 2 ve francouzštině a 1 v angličtině a doprovodili poznámkovým aparátem. Všechny publikujeme v jazyku originálu. Archivní dokumenty jsme čerpali z českých, německých a švýcarských archivů.

Druhý svazek edice korespondence T. G. Masaryka s lidmi z Velké Británie zachycuje pouhý jeden rok (1916) v Masarykově životě, který trávil převážně v londýnském exilu. Jedná se o neobvyklou sondu do jeho života, která na základě soukromých dopisů zprostředkovává analýzu jeho politických, mediálních, akademických i osobních vazeb. V editovaném souboru lze sledovat mnoho rovin: prosazování programu rozpadu Rakouska-Uherska, postavení v krajanské komunitě, vztah k ostatním národnostním hnutím zasazujícím se o státní nezávislost, kooperaci s feministickými organizacemi aj. Dokumenty v neposlední řadě umožňují rekonstrukci Masarykova životního stylu i politických strategií. Jedná se o vzácně ucelený celek shromážděný z domácích a zahraničních archivů.

Edice z velké části dosud nepublikovaných dopisů osvětluje vztahy filozofa a politika T. G. Masaryka se světem britského impéria. Anglosaská kultura a věda ho zajímaly už jako studenta. Postupně si v této oblasti vytvářel síť, především akademických a žurnalistických kontaktů. Zapojením do jihoslovanských afér let 1908–1910 si získal mezinárodní renomé a seznámil se s anglickým novinářem H. W. Steedem a skotským historikem R. W. Setonem-Watsonem. Právě oni posléze napomohli uskutečnění programu rozbití Rakouska-Uherska a ulehčili Masarykovi život za první světové války v londýnském exilu. Z korespondence se dále například dozvídáme, jak došlo k Masarykovu univerzitnímu angažmá na King’s College, o potížích s policií kvůli srbskému pasu či o poměrech v české krajanské komunitě.

24. díl Spisů TGM (rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků, 24a a 24b) zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie, stati, kritické a polemické články, přednášky, komentáře, výzvy, recenze, glosy, zprávy i redakční poznámky k příspěvkům jiných autorů jsou řazeny chronologicky, podle data prvního otištění. Za jednotlivé texty jsou obligátně zařazeny údaje o jejich vydání a vysvětlivky, dále poznámky týkající se především okolností jejich vzniku, komentující jejich podstatné tematické, významové nebo kontextové souvislosti, upozorňující na odlišnosti jejich případných verzí. Vedle doplňujících oddílů Prohlášení a Dubia zahrnuje sv. 24b rovněž Dodatky – dva Masarykovy pozdější texty, jež se vztahují k tématům daného období (List k přátelům z roku 1901, Náš pan Fixl z roku 1911). O osobnostech, jež Masaryk zmiňuje, přináší informace Jmenný rejstřík. V daném časovém období převažují příspěvky publikované v měsíčníku Naše doba, který Masaryk redigoval, a v týdeníku i deníku Čas. Soubor nadto zahrnuje Masarykovy texty nebo citace, které vyšly v dalších šestadvaceti periodikách, vycházejících nejen v Čechách, na Moravě a na Slovensku, ale i v Německu a Rakousku, v Anglii, Polsku a Rumunsku, dále v deseti sbornících a dalších publikacích.

Profesor T. G. Masaryk se zasloužil svým zahraničním působením o samostatné Československo. Významným milníkem přitom byl jeho pobyt v Chicagu v roce 1902, kde díky Masarykovým přednáškám vstoupil český národ do povědomí západního světa. Navzdory svému významu u nás tyto přednášky nikdy nevyšly - až nyní. Masaryk líčí dějinný a duchovně-filosofický vývoj českého národa v zajímavých souvislostech a nabízí tak nové pohledy na historii i současnost. První část knihy tvoří dvě práce, zkoumající okolnosti Masarykova pobytu v Chicagu a jeho přednáškového programu, druhou částí jsou samotné přednášky. Je nám ctí, že je můžeme jako první představit české veřejnosti.

24. díl Spisů TGM, rozdělený do dvou svazků, zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900, jako jsou studie, články, přednášky a recenze, uspořádané chronologicky podle data prvního otištění. Každý text je doplněn údaji o vydání a poznámkami týkajícími se jeho vzniku a tematických souvislostí. Svazek 24b obsahuje také Dodatky, které zahrnují dva pozdější Masarykovy texty. Převládají příspěvky publikované v měsíčníku Naše doba a v týdeníku Čas, ale soubor zahrnuje i texty z dalších 26 periodik z Čech, Moravy, Slovenska, Německa, Anglie a dalších zemí. Obsahuje jak dosud nevydané přednášky, tak i publikované práce jako Palacký’s Idee des Böhmischen Volkes a další. Některé texty byly původně otištěny v němčině a souvisejí s Masarykovou činností v oblasti sociologie a politiky. V roce 1899 se Masaryk zaměřil na antisemitismus, zejména na polenský proces s Leopoldem Hilsnerem, a jeho polemický postoj dokumentuje více než třicet prací. Hilsneriáda, vyvolaná kriminálním případem, byla společenskou aférou, která se dotýkala politických a antisemitských aspektů. Masaryk se snažil orientovat veřejnost a usiloval o proměnu českého veřejného prostoru, zaměřenou na kulturně-politické otázky a aktivizaci společnosti.

Publikace Korespondence T. G. Masaryk - Josef Svatopluk Machar. Svazek II. (1896) zkoumá a dokumentuje vztah a kulturní i politickou činnost T. G. Masaryka a J. S. Machara v roce 1896 na základě jejich vzájemné korespondence. Z unikátního celku oboustranné korespondence (celkem na 800 dopisů z let 1893-1932) je editováno 97 dopisů z roku 1896 a v…

Dvacátý čtvrtý díl Spisů TGM, rozdělený do dvou svazků, zahrnuje Masarykovy práce z let 1898 až 1900, včetně studií, článků, přednášek a recenzí, které jsou chronologicky uspořádány podle data prvního otištění. Každý text obsahuje údaje o vydání a poznámky k okolnostem vzniku, tematickým a kontextovým souvislostem, včetně odlišností verzí. Svazek 24b obsahuje také Dodatky, které zahrnují Masarykovy pozdější texty, a Jmenný rejstřík přináší informace o osobnostech, které Masaryk zmiňuje. V tomto období dominují příspěvky publikované v měsíčníku Naše doba a v týdeníku Čas, ale soubor zahrnuje také texty z dalších 26 periodik z různých zemí. Obsahuje jak rozsáhlé práce, tak již vydané knihy, a některé texty byly původně otištěny německy. V druhé polovině roku 1899 se Masaryk soustředil na antisemitismus a komentoval polenský proces s Leopoldem Hilsnerem, přičemž jeho polemický postoj se odráží v více než třiceti pracích. Hilsneriáda, vyvolaná kriminálním případem, se stala společenskou aférou, která zahrnovala politické a antisemitské aspekty. Masaryk se snažil orientovat veřejnost a diskutovat otázky vzdělávání a národního snažení, čímž usiloval o proměnu českého veřejného prostoru a kultivaci každodennosti.

Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení a jeho původní „filosofická sociologie“ se vnímá nanejvýš jako omezený moment vývoje oboru na cestě k jeho dnešní vědeckosti. Předložený výběr Masarykových sociologických a sociologizujících textů vztahujících se k problematice národa, společnosti, náboženství a práce se inspiroval pokusem o aktualizaci Masarykových myšlenek pro dnešní dobu, který pod názvem Konstruktivní sociologická teorie v roce 1994 připravili kanadští sociologové A. Woolfolk a J. B. Imber. Vybrané texty chtějí poukázat na to, že Masarykovo vnímání a řešení sociologických problémů bylo pro jeho život, myšlení i jednání důležitější, než se často zdá, a že si jeho myšlení svou kritickou a „terapeutickou“ intencí uchovává význam dodnes.