Louise Glück Životopis
Louise Glück byla básnířkou, jejíž verše se vyznačovaly strohou krásou a pronikavou introspekcí. Její tvorba se často zabývala tématy mýtů, rodiny a osobních traumat, přičemž dokázala proměnit individuální zkušenost v univerzální. Gluckina poetika se opírala o precizní jazyk a sugestivní obrazy, které čtenáře vtahovaly do hlubokých existenciálních úvah. Její dílo představuje významný příspěvek do americké poezie 20. a 21. století.
Louise Glücková (občanským jménem Louise Elisabeth Glück /ɡlɪk/; * 22. dubna 1943, New York) je americká básnířka a esejistka. V roce 2020 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu „za její nezaměnitelný poetický hlas, který díky strohé kráse dává individuální existenci univerzální rozměr“.
Glücková se narodila v New Yorku a vyrůstala na Long Islandu. Její prarodiče z otcovy strany pocházeli z Maďarska a byli židovského původu. Matka Beatrice Glück roz. Grosby byla rovněž židovského původu, její předkové přišli do USA z Ruska.
Na střední škole začala trpět mentální anorexií a později nemoc překonala. Studovala na Sarah Lawrence College a na Kolumbijské univerzitěu, ale nezískala titul. Kromě spisovatelské činnosti působila jako učitelka poezie na několika akademických institucích. V současné době je Glücková lektorkou a Rosenkranzovou rezidenční spisovatelkou na Yaleově univerzitě. Žije v Cambridge ve státě Massachusetts.
Za své dílo získala řadu významných literárních ocenění ve Spojených státech, mimo jiné National Humanities Medal, Pulitzerovu cenu, National Book Award, National Book Critics Circle Award a Bollingenskou cenu. V letech 2003 až 2004 byla básníkem laureátem Spojených států. Glücková je často popisována jako autobiografická básnířka; její dílo je známo svou emocionální intenzitou. Často čerpá z mýtu, historie nebo přírodních jevů; medituje o osobních zkušenostech a moderním životě.