Pierre Klossowski Pořadí knih

Spolu s Nietzschem Gillesa Deleuze, jemuž je Klossowského kniha věnována, patří Nietzsche a bludný kruh (1969) k nejvýznamnějším dokumentům francouzského nietzscheánství. Michel Foucault o ní řekl, že je to největší filosofická kniha, jakou kdy četl – vedle Nietzscheho samotného. Klossowski coby znalec a překladatel Nietzschovy nevydané pozůstalosti rozvíjí s využitím četných citátů úvahu na pomezí filologie, filosofie a básnictví, v níž Nietzscheho představuje jakožto snad vůbec nejradikálnějšího materialistu, pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů. Podle Klossowského nevycházejí Nietzscheovy myšlenky z osobní patologie, nýbrž jsou patologicky používány, přičemž ukotvení nacházejí ve filosofových proměnlivých tělesných a mentálních stavech. Domnělé nietzscheánské teze typu „věčného návratu“ či „vůle k moci“ jsou u Klossowského znovu vpleteny do tkáně souvislostí a rozporů, z nichž se nikdy nemohou zcela osvobodit: odtud „bludný kruh“ v názvu. Kniha se stala zásadním textem pro obnovený zájem o Nietzschovo dílo v sedmdesátých letech a výrazně ovlivnila řadu klasických textů moderní filosofie.

Das Buch dokumentiert das wegweisende Gespräch zwischen Pierre Klossowski und Rémy Zaugg anlässlich von Klossowskis erster Ausstellung in Deutschland 1981. Es zeigt Klossowskis tiefes Verständnis der Zeichnung und seine künstlerische Praxis, die zur internationalen Rezeption seiner Werke beitrugen.

This collection features thought-provoking essays that explore the intricate connections between language, literature, and the physical experience of embodiment. It delves into how our understanding of language shapes our perceptions of reality and aesthetics, offering fresh insights into the interplay between words and the human experience. Through a critical lens, the essays challenge conventional notions and invite readers to reconsider the role of language in shaping identity and culture.

Exploring the intersection of language and literature, this collection of essays delves into the aesthetics of embodiment, offering thought-provoking insights on how physicality influences literary expression. The author challenges conventional notions, inviting readers to reconsider the relationship between the body and the written word. Through a series of compelling arguments, the essays engage with themes of identity, perception, and the sensory experience of reading, making it a significant contribution to contemporary literary criticism.

Ein Traktat über den römischen Erotismus. Ein Essay über das Verhältnis von Mutterrecht und Prostitution. Ein Exkurs zu den Gesetzen der Gastfreundschaft. Eine Digression zu Bachofens 'Mutterrecht'. Eine Anmerkung zur damenhaften Wende der Frauenbewegung. Die Ausführung einer Fußnote zum Bad der Diana. Eine Fortschreibung antiker Mythologie. Eine Erinnerung an den Geschichtsunterricht in den Gymnasien. Ein Text über die weibliche Kunst verführerischer Darbietung / imitierter Verführung, verschwenderischer Hingabe / vernichtender Verausgabung, Initiation / Mime.

Was Gilles Deleuze beiträgt und vollendet, konnte sich im Kontext der letzten Generationen nur mit einer instinktiven Hartnäckigkeit bewerkstelligen lassen: das Unlehrbare ins Lehren einführen (.) Das Unlehrbare lehren: gewiss musste Nietzsche leben und leiden, damit ein solches Vorhaben nicht leer und absurd blieb. Aber Nietzsche, der denKampf lieferte, um eine derartige Position zu erringen, tat es, indem er das Lehren aufgab. Zweifellos befand sich Deleuze ineiner begünstigten Lage aufgrund seiner Affinitäten zu einem anderen exemplarischen Geist, dessen Erkundungen benachbarteZonen erschlossen: Michel Foucault. Beide haben schlechterdings gemeinsam: die Liquidierung des Prinzips der Identität. Anlässlich des 100. Geburtstags von Klossowski zwei Texte, die er 1972 für Gilles Deleuze geschrieben hat:1. Abschweifung von einem apokryphen Porträt2. Roberte und Gulliver. Divertimento für Gilles Deleuze (Theaterstück)Gefolgt von einem Gespräch mit Fance Huser

Soubor studií vznikající v průběhu třicátých a čtyřicátých let, je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších knih, jaké byly Sadovu dílu kdy věnovány. Představuje podrobný rozbor východisek a hlavních motivů Sadova myšlení, které se takto vyjevuje nikoli jako marginální produkt perverze, ale jako svébytný filosofický systém s vlastními zákony a s vlastní logikou. Jestliže v raných textech Klossowski interpretuje Sadův ateismus jako produkt jakéhosi "nešťastného vědomí", v pozdějším textu, nazvaném "Filosof zločinu", vykládá Sadovy texty na základě vztahu mezi perverzním gestem a jeho literárním popisem.

"Die Gesetze der Gastfreundschaft" ist Klossowskis bekanntestes Werk und umfasst die "Roberte"-Trilogie. Der Roman behandelt die von Christentum geprägte Sexualität und reflektiert die Kunst. Mit einer Zweideutigkeit der Handlungselemente lädt Klossowski den Leser ein, an einem Mysterium teilzuhaben.

Together these two novels comprise the most fascinating, obsessive, and erotic works of contemporary French fiction. Like the works of Georges Bataille, and those of the Marquis de Sade before him, Klossowski's fiction explores the connections between the mind and the body through a lens of sexuality. Both of these novels feature Octave, an elderly cleric; his striking young wife Roberte; and their nephew, Antoine in a series of sexual situations. But Klossowski's books are about theology as well, and this merging of the sexual with the religious makes this book one of the most painstakingly baroque and intellectual novels of our time.

'I should have written you after my first reading of The Living Currency; it was already breath-taking and I should have responded. After reading it a few more times, I know it is the best book of our times.' Letter to Pierre Klossowski from Michel Foucault, winter 1970. Living Currency is the first English translation of Klossowski's La monnaie vivante. It offers an analysis of economic production as a mechanism of psychic production of desires and is a key work from this often overlooked but wonderfully creative French thinker.