Kamila Stloukalová Knihy

Soudobé reflexe římského práva : římské právo v moderních kodifikacích, právní principy.

Současná situace v Evropě nás nutí se znovu zamyslet nad významem slov hranice, cizinec a integrace, a to jak ve smyslu státním či politickém, tak ve smyslu kulturním, jazykovém, náboženském a dalšími. Do jaké míry jsou tyto pojmy determinovány svými historickými kořeny? S vědomím komplexnosti položené otázky se pokoušejí o nalezení alespoň dílčí odpovědi autoři této knihy. Téma pojímají odděleně ve dvou rovinách. První část knihy se věnuje vytyčenému tématu ve starověkém Římě, a to především na základě jeho vlastního práva, tedy římského práva. Ve druhé části se autoři soustředí na některé aspekty hranic a cizinců v době od středověku po konec uplynulého tisíciletí.

U příležitosti životního jubilea významného českého právního romanisty, právního historika a překladatele prof. JUDr. Michala Skřejpka DrSc., působícího na katedře právních dějin Právnické fakulty univerzity Karlovy, připravil kolektiv 60 autorů publikaci, jejímž ústředním motivem je hledání vlivu římského práva na formování moderního práva a genezi hodnot evropské civilizace. Kniha je zaměřená jak na římské právo ve starověku, tak na zkoumání těch institutů soukromého a veřejného práva, v nichž římské právo zanechalo své výrazné, anebo naopak dnes již málo zřetelné stopy. Autory knihy jsou odborníci z českých a slovenských univerzit.

Výklad práva je nedílnou součástí mechanismu fungování práva. Interpretace je pak o to těžší, pokud jeho předmětem má být právo tak staré, jako v Digestech, zákoníku císaře Justiniana z roku 533. Jde o text, který je kompilací úryvků stovek děl několika desítek autorů žijících v rozmezí tří set let. Kapitoly tvořící tuto knihu jsou zaměřeny na různé oblasti římského práva. Jedná se o rozbor použití termínu familia označující obvykle rodinu, ale nejen ji. Dále zde čtenář nalezne problematiku stručně označovanou jako fructus sine usu, tedy nabývání plodů z věci, k níž nabyvatel nemá užívací právo a otázky vztahu dědické posloupnosti podle závěti a posloupnosti intestátní. Závěrečná kapitola je pak z oblasti římského trestního práva a věnována je specifickému trestnému činu zvanému crimen falsi. Jako celek si tedy kniha klade ambici ilustrovat úskalí, kterým musí čelit právník studující římské právo obsažené v justiniánských Digestech.