Villi Bredel´ Knihy

Autor knihy W. Bredel, bojovník z občanské války španělské, válčil za Velké vlastenecké války jako příslušník Rudé armády a byl svědkem stalingradské bitvy i kapitulačního jednání. Ve své povídce vylíčil rozklad německého velení i vojska od počátku stalingradského obklíčení ažke konečnému aktu kapitulačnímu. Jestliže knihy sovětských autorů, líčící tuto historickou bitvu, jsou přirozeně epopejemi hrdinství, obětavost a slávy Rudé armády, předvádí nám Bredelova kniha odporný obraz nadutosti a chvástavosti, sobectví a zbabělosti Paulusova štábu, ale i ubohosti jeho vojsk. V knize byl však také odhalen v celé své zaslepenosti, prolhanosti a osobní zbabělosti celý německý imperialismus. Pro poznání dějin poslední války i pro poznání povahy kapitalismu a imperialismu je to příspěvek velmi cenný.

Tři povídky, v nichž autor - nositel národní ceny NDR - vylíčil několik episod z historických událostí francouzské buržoasní revoluce 1789-1795 a z osudů některých jejích vedoucích představitelů. Ukázal, jak vlastenci pařížské obecní rady, vedení Jeanem Meunierem, důsledně usilovali ovyhlazení royalistických spiklenců a nepřátel lidu, kteří se snažili vniknout do republikánského vojska na prusko-francouzské frontě (Marcel, mladý sanaculott), jak neuvědomělé, osobní a malicherné byly pohnutky, které přivedly Charlottu Cordayovou k zavraždění Jeana Marata a jak místo očekávaného rozkladu byla jeho smrt pro revolucionáře jen dalším povzbuzením (Nepřátelé Hory), a jakým vynikajícím organisátorem byl jeden z prvních skutečně revolučních komisařů v lidové armádě, pověřenec Konventu v prusko-francouzských bojích Antoine de Saint-Just (Komisař na Rýně). Ve všech povídkách vyzdvihl autor pokrokovost revolučních idejí, ukázal však zároveň, jak k uskutečnění myšlenky svobody, rovnosti a bratrství chyběla těmto vynikajícím lidem znalost zákonů rozvoje měšťáckého hospodářství a znalost revoluční theorie.

25. května 1950 oznamovaly všechny noviny Německé demokratické republiky, že povodní, jež byla způsobena náhlou průtrží mračen, byla téměř úplně zničena duryňská obec Bruchstedt a poškozeno město Lázně Tennstedt. Co následovalo této zprávě, vylíčil vynikající spisovatel NDR WilliBredel ve své epopeji "Padesáti dnů", epopeji, která je nesmírně příznačná pro nový život a nové lidi. Německé demokratické republiky...

Povídky obs. v této knize obrazí Německo od nástupu nacismu až do válečné doby. Pov. titulní vypráví o strašné vině "mlčící vesnice", jejímuž obyvatelstvu se podařilo až do r. 1946 utajit hromadnou vraždu účastnic židovského pochodu smrti. V další pov. je zachycen duševní stav muže,jenž se jako nacista vetřel mezi komunisty, přesvědčil se o správnosti marxismu, ale po "převzetí moci" nenašel dosti odvahy se ke svému přerodu přiznat a když musil svědčit proti bývalým soudruhům, spáchal sebevraždu. Jiná pov. dokumentuje statečnost komunistů, kteří ani na mučidlech neprozradili své soudruhy a za cenu vlastního života se je snažili varovat. Otřesná je pov. o židu, který, aby zachránil svou ženu-arijku a své děti, rozhodl se za vědomí a v přítomnosti rodiny odejít ze světa. Pov. "Vystěhovalec" líčí zhovadilost esesáckých "nadlidí", uhnavších bezbranného žida k smrti. V odd. "Setkání" jsou načrtány portréty řady něm. vojáků-zajatců a přeběhlíků na východní frontě. Celá kniha podává svědectví o neuvěřitelné mravní bídě nacistického Německa.

Dvě autobiografické novely resp. deníky německých komunistických bojovníků, kteří se na straně Rudé armády účastnili bojů u Stalingradu v 2. světové válce. Doslov. A. J. Liehm.