Knihobot

Villi Bredel´

    2. květen 1901 – 27. říjen 1964

    Willi Bredel byl německý spisovatel, který se stal průkopníkem socialistického realismu. Jeho díla často čerpají z jeho vlastních zkušeností s nacistickým režimem a z jeho aktivní účasti ve španělské občanské válce a druhé světové válce. Bredel se ve své tvorbě zaměřoval na témata boje, útlaku a budování socialistické společnosti. Jeho silný hlas a angažovanost z něj činí důležitou postavu německé poválečné literatury.

    Villi Bredel´
    Otcové
    Setkání na Ebru
    Zkouška
    Komisař na Rýně
    Synové
    V stalingradském kotli
    • 1961

      Román představitele německé pokrokové literatury, sugestivní, přímo ze středu dění vzešlé vylíčení obnovy a zcela nového uspořádání života i přetváření myšlení lidi v demokratickém úseku Německa po druhé světové válce

      Nová kapitola
    • 1957

      Dvě povídky z 2. světové války, z nichž první "Odkaz" je vyprávěním o osudu dvou mladých Němců, muže a ženy, kteří si uvědomili zločinnost cílů imperialistické války a zúčastnili se aktivního odporu v řadách fašistické armády i v zázemí. Povídka "Zvláštní zpravodaj" líčí morální rozklad mezi důstojnictvem německé armády v obklíčeném Stalingradu. V osobě zvláštního zpravodaje poznává čtenář mladého fašistu, který se po ztroskotání velikášských plánů projeví jako zbabělec.

      Odkaz
    • 1956
    • 1955
    • 1953

      Dvě autobiografické novely resp. deníky německých komunistických bojovníků, kteří se na straně Rudé armády účastnili bojů u Stalingradu v 2. světové válce. Doslov. A. J. Liehm.

      Memento Stalingrad
    • 1952

      Tři povídky, v nichž autor - nositel národní ceny NDR - vylíčil několik episod z historických událostí francouzské buržoasní revoluce 1789-1795 a z osudů některých jejích vedoucích představitelů. Ukázal, jak vlastenci pařížské obecní rady, vedení Jeanem Meunierem, důsledně usilovali ovyhlazení royalistických spiklenců a nepřátel lidu, kteří se snažili vniknout do republikánského vojska na prusko-francouzské frontě (Marcel, mladý sanaculott), jak neuvědomělé, osobní a malicherné byly pohnutky, které přivedly Charlottu Cordayovou k zavraždění Jeana Marata a jak místo očekávaného rozkladu byla jeho smrt pro revolucionáře jen dalším povzbuzením (Nepřátelé Hory), a jakým vynikajícím organisátorem byl jeden z prvních skutečně revolučních komisařů v lidové armádě, pověřenec Konventu v prusko-francouzských bojích Antoine de Saint-Just (Komisař na Rýně). Ve všech povídkách vyzdvihl autor pokrokovost revolučních idejí, ukázal však zároveň, jak k uskutečnění myšlenky svobody, rovnosti a bratrství chyběla těmto vynikajícím lidem znalost zákonů rozvoje měšťáckého hospodářství a znalost revoluční theorie.

      Komisař na Rýně
    • 1951

      25. května 1950 oznamovaly všechny noviny Německé demokratické republiky, že povodní, jež byla způsobena náhlou průtrží mračen, byla téměř úplně zničena duryňská obec Bruchstedt a poškozeno město Lázně Tennstedt. Co následovalo této zprávě, vylíčil vynikající spisovatel NDR WilliBredel ve své epopeji "Padesáti dnů", epopeji, která je nesmírně příznačná pro nový život a nové lidi. Německé demokratické republiky...

      Padesát dnů
    • 1950
    • 1950