Peter Szondi byl profesorem srovnávací literatury na Svobodné univerzitě v Berlíně. Je autorem přelomových děl o teorii dramatu, literární hermeneutice, Hölderlinovi a Celanovi. Jeho práce se vyznačuje hlubokou znalostí a originálním přístupem k literární kritice.
The book provides a profound analysis of modern drama's evolution from the Renaissance to contemporary times. Szondi presents a unique perspective on the significant transformation of dramatic form that occurred in the late nineteenth century, exploring how these changes have shaped the art of theater.
Potwierdzenia nie wolno jednak mylić z procesem weryfikacji wiedzy, tego nie może się wyrzec żadna nauka, także nauki przyrodnicze. Poznaniu filologicznemu właściwy jest przeto pewien dynamiczny moment, nie tylko dlatego, że, jak każda inna dziedzina, nieustannie podlega ono ewolucji (dzięki nowym punktom widzenia i nowej wiedzy), lecz także dlatego, że może ono istnieć jedynie dzięki ustawicznej konfrontacji z tekstem, dzięki nieustannemu odnoszeniu wiedzy do poznania, do aktu rozumienia słowa poetyckiego.Co to znaczy: oddać sprawiedliwość literaturze? Pierwsze polskie tłumaczenie najważniejszych esejów Petera Szondiego być może pozwoli nam zbliżyć się do odpowiedzi na to pytanie. Autorzy, którymi niemiecki badacz zajmuje się w swych artykułach – Schleiermacher, Hölderlin, Benjamin, Celan – umożliwiają nam dotknięcie problemów wciąż niezwykle aktualnych: jaką rolę w kształtowaniu tożsamości odgrywa czytanie i pisanie (tak literatury, jak i komentarzy do niej), czym jest zaangażowanie humanisty w sprawy publiczne, czym jest wreszcie filologia jako zawód i powołanie
Peter Szondi gehört zu den bedeutendsten Literaturwissenschaftlern des 20. Jahrhunderts. Wegweisend waren etwa sein „Versuch über das Tragische“ und insbesondere die „Theorie des modernen Dramas“, die Adorno in der Auffassung folgt, daß Widersprüche in der Wirklichkeit als Formprobleme im Kunstwerk wiederkehren. Der Band macht neben diesen klassischen Arbeiten auch die Essays Szondis wieder zugänglich, darunter seine nachgelassenen „Celan-Studien“, die sein wissenschaftliches Werk als Fragment beschließen.
Peter Szondi, der im Oktober 1971 aus dem Leben ging, war einer der profunden Kenner der Dichtung Celans. Die drei vorliegenden Studien, von denen zwei zum ersten Mal gedruckt werden, nähern sich dem Werk Celans von ganz verschiedenen Seiten, steuern jedoch alle den zentralen Punkt der spezifischen Sprachkonzeption Celans an. – Szondi gelingt nicht allein die luzide Beschreibung, Lektüre und Auslegung einzelner Gedichte von Celan, sondern zugleich eine äußerst differenzierte Erhellung des Problems von Poesie als Realitätsmodus.
Předkládanou publikaci tvoří Szondiho přednášky, které na Freie Universität proslovil v akademickém roce 1967–1968 a které vyšly až posmrtně (v roce 1975). Jejich hlavním tématem je pokus o takovou hermeneutiku, která by se vrátila od obecných meditací o vlastním založení a metodě k textům (Szondi ji nazývá „materiálovou“). Dalším tématem knihy je snaha rozkrýt období těsně před Schleiermacherem, vlastním zakladatelem moderní hermeneutiky, jako důležitou fázi, v níž se pro nás nachází plno inspirativních podnětů a originálních osobností (F. Ast, J. M. Chladenius, G. F. Meier).