Philip Coppens Pořadí knih

Nové důkazy o existenci starodávných měst, kultur a národů v době před naší zaznamenanou historií.

Mimozemské civilizace v dějinách lidstva nabízí nové pohledy na existenci a vliv návštěvníků z vesmíru. Autor se zabývá otázkami, zda nás někdy navštívili mimozemšťané, zda přispěli k zrození lidské civilizace a zda existují důkazy o jejich přítomnosti v architektonických či literárních památkách starověku. Philip Coppens, považovaný za pokračovatele Ericha von Dänikena, přináší čtenářům fascinující pohledy na pyramidy, původ křišťálových lebek, osudy planiny Nazca a Puma Punku a jejich tajemné stavitele. Autor poukazuje na historické a archeologické důkazy, které naznačují, že naši předkové byli technicky vyspělejší, než si mnozí vědci myslí, a že některé staré kultury skutečně komunikovaly s jinými formami života. Po čtyřiceti letech od von Dänikenových otázek přináší Coppens v přehledném formátu odpovědi na mnohé historické záhady. Čtenáři se mohou těšit na změnu pohledu na lidskou historii. Kniha je důkladně podložená a vyvážená, s racionálním přístupem, který provede čtenáře džunglí zmatků a nejasností, a přináší výzvu poslednímu tabu naší civilizace.

Vědecké poznání za vlády faraonů. Staroegyptská věda se rozvíjela pod patronací boha moudrosti a písařů Thovta již od nejstarších historických období. Písaři, úředníci a kněží sepisovali vědecké texty, jež jim následně pomáhaly plnit jejich povinnosti a předávat znalosti dalším generacím. Dnes takových textů známe jen několik, neboť většina z toho, co pera egyptských učenců zapsala, do dnešních dnů nepřetrvalo. Tato kniha přibližuje tři vybraná odvětví staroegyptské vědy, a to matematiku, astronomii a lékařství. Zabývá se nejen dochovanými texty a nápisy, ale snaží se rovněž přiblížit praktické využití a význam těchto odvětví pro tehdejší egyptskou společnost. Na rozdíl od dnešního pojetí vědy tenkrát vědecké poznání představovalo prostředek, nikoli cíl – byl to nástroj úředníků, hodnostářů a kněží, kteří se podíleli na spravování země ve jménu egyptského faraona. V přeneseném smyslu a v duchovní sféře egyptského světa věda sloužila jedinému hlavnímu cíli – zachování života stvořeného bohy a udržení světového řádu.