Autor reflektuje zejména události a důsledky obou světových válek. Hledá příčiny a souvislosti. Zamýšlí se nad generační proměnou hodnot a mentalit. To vše nazírá především optikou německých dějin. Velmi dobře se orientuje i v prostředí rakouském a českém.
Vydáním českého překladu knihy Ferdinanda Seibta "Lesk a bída středověku" se našim čtenářům dostává do rukou jedno z předních děl evropské historiografie. Jeho autor je nejen znalec středověkých dějin, ale i mistrný vypravěč. Seibtův nadobyčej úspěšný pokus shrnout rozmanitost životních svatků a pout středověké společnosti a zároveň rozpříst složité předivo vztahů, které pojilo lidi různých stavů, a dostat se tak k samým základům středověké společnosti to dokládá v míře nanejvýš vrchovaté. Autor vychází především z politických dějin, jen u nich však v žádném případě nezůstává - a to je další přednost knihy. Svůj výklad středověku podává na základě široké škály problémů, všímá si i důležitých momentů vývoje civilizace, společnosti a jejího duchovního světa, shrnuje poznatky ze středověké každodennosti a mentality, dotýká se otázek filozofie dějin. Názorně a poutavě vypráví rovněž o vývoji umění. Přínosem knihy je i její široký, možno říci celoevropský záběr a autorova upřímná a sympatická snaha klást si provokativní otázky, jejichž zodpovězení mnohdy vyznívá zcela nově, s překvapivými důsledky pro chápání řady souvislostí. Českého čtenáře jistě potěší Seibtův zájem o české dějiny, které jsou v knize pojaty jako organická součást evropských dějin, zájem o jejich výrazné osobnosti a klíčové události.... celý text
Kořeny evropské civilizace. Historická pospolitost Evropy jako výsledek působení integrujících faktorů z oblasti ekonomické, geografické, sociální, kulturní atd. Ohlédnutí a zamyšlení nad historickým vývojem Evropy 2. tisíciletí z poněkud neobvyklého úhlu pohledu. Autor se věnuje politickým dějinám pouze okrajově. Vychází z faktorů geografických a časových, věnuje se některým otázkám hmotné a duchovní kultury, způsobu života a každodennosti, analyzuje v obecnější rovině vývoj mocenských struktur, úlohu náboženství a církve i evropských revolucí.
Mezinárodní rozprava o českém reformátoru 15. století a o jeho recepci na prahu třetího milénia Papežská lateránská universita Řím, 15.-18.12. 1999
Autor, mnichovský profesor, pojal Karla IV. z hlediska evropského, jako vladaře universalistické římské říše a hlavy západního křesťanstva. Přispívá tak neotřelým způsobem do diskuse o osobnosti, myšlenkovém světě a státnickém díle císaře a českého krále Karla IV.
Studie o prolínání českého a německého živlu v historickém vývoji českých zemí od 10. do 20. století. Nástin, jehož jednotlivé kapitoly mají charakter historických esejů. Zamyšlení nad průniky, střety i tragickými milníky v dějinách Čechů a Němců. Autor dochází k závěru, že dějiny českých zemí nejsou dějinami výlučně českými, ale ani sudetoněmeckými, a že společně sdílená minulost může být dobrým základem soužití i v současnosti.... celý text
Karel V., nepřístupný a nevyzpytatelný císař římskoněmecké říše, vládl na přelomu dvou epoch. Narodil se roku 1500 ve vlámském Gentu, zemřel roku 1558 ve španělském San Yuste a v mnoha ohledech byl poslední osobností éry pozdního středověku, která skončila s objevením Nového světa a náboženskou reformací. Nad Karlovou říší prý slunce nezapadalo – spravování tak rozlehlých držav však s sebou neslo obrovské problémy, které navíc komplikovalo náboženské reformační hnutí pod vedením Martina Luthera. Nicméně Karel V. byl mimořádným panovníkem a pozoruhodným člověkem, který výrazně ovlivnil svou dobu.
Ferdinand Seibt schildert das Leben Kaiser Karls IV. in einem Europa, dessen Selbstverständnis mit der Verlagerung des Schwerpunktes vom Mittelmeerraum nach Norden und Osten und mit der Erfahrung erster Weltentdeckungen eine grundsätzliche Änderung erfährt. Als markante Herrscherpersönlichkeit des späten Mittelalters zeigt Karl IV. einen neuen Stil des Königtums, indem er Landes-, Reichs-, Europa- und Kirchenpolitik verbindet.
