Milan Hrala Knihy

Vše začíná na lavičce u Patriarchiových rybníků: básník Ivan Nikolajevič Ponyrjov, tvořící pod pseudonymem Bezdomovec, sklidí kritiku šéfredaktora M. A. Berlioze za svůj článek o Pilátu Pontském. Do jejich rozhovoru se nečekaně vloží profesor Woland a všichni tři začnou spekulovat o tom, jak to tenkrát s Kristem vlastně bylo. Woland předpoví Berliozovi, že večer přijde o život a když se tak skutečně stane, profesor se svými pomocníky hodlá zničit všechny, kteří mají něco společného s bytem číslo 50 v Sadové ulici, kde Berlioz bydlel... V groteskním pojetí se tu prolíná několik rovin: dusná atmosféra Moskvy dvacátých a třicátých let je líčena v záhadných a fantaskních kulisách, historická rovina originálním způsobem pojednává o Pilátovi a Ježíši Kristu, rovina filosofická reflektuje a zpřítomňuje motiv faustovský. Svůj vrcholný román psal slavný ruský autor bezmála dvanáct let a tento "příběh novodobého Fausta" dokončil pět dní před svou smrtí.

Výbor kratších próz slavného ruského autora: Diaboliáda, Osudná vejce, Psí srdce, Dům č. 13, Zápisky na manžetách, Zápisky mladého lékaře, Požár v chánově sídle, Traktát o bydlení, Pojízdný byt, Zápal mozku, Živá voda, Bludný Holanďan, Odporný typ, Egyptská mumie. Doslov Milan Hrala.

Soubor próz dvanácti autorů o osudech lidí poznamenaných druhou světovou válkou:

Ruská moderní literatura 1890-2000 analyzuje jedno z nejsložitějších období literárních dějin. V celkovém proudu přináší výklad jednotlivých směrů, skupin a jejich významných představitelů od vzniku moderny až po postmodernu, a to na základě nových poznatků, uvolněných archivních a jiných materiálů, publikovaných v Rusku i v zahraničí. Navazuje na tradici české rusistiky jak se vytvořila již za první republiky a obnovila zejména v 60. letech. Kniha je určena širokému okruhu zájemců, zahrnujícím čtenáře, které toto období a jeho hodnoty zajímají, ale také učitele, nakladatelské a osvětové pracovníky i studenty filologických oborů, hlavně rusistiky včetně překladatelské.

Ve Dvanácti křeslech se vesele, ale ne bodře, vypráví o neuvěřitelných dobrodružstvích podnikavého osmadvacetiletého hochštaplera v blankytné vestě, o velkém kombinátorovi Ostapu Benderovi. Hledá po Rusku dvanáct stylových křesel, neboť v jednom z nich je ukryt briliantový poklad. Není sám, kdo o něm ví, a starý hamižný svět se mu neustále plete pod nohama. Ostap Bender je čilý, energický, chytrý podvodník s bohatou praxí a má nesporné šance třeba proti rodově připitomělému maršálkovi šlechty Vrabčinskému, svůdné lidojedce Ellince, monarchistovi Churávkovi, pronásledovanému "neodbytnými sovětskými sny", a jiným relikviím. Ostapovi chybí jen maličkost: charakter. A tak i jeho patent na život nutně prohrává zápas s historií. Zbyla mu jen sláva povýtce literární: zaujal čestné místo po boku Gogolova Chlestakova. A co víc, jeho zásluhou byl pro sovětskou literaturu obrozen zapomenutý žánr pikareskního románu.

Groteskní, místy až absurdní příběh mladého spisovatele, který je spolu s čtenářem zatažen do literárního a divadelního světa Moskvy dvacátých let minulého století. Hrdina Maksudov si v novém prostředí prožívá chvíle na výsluní i tvrdé pády, ale umělecká bohéma a její neobvyklý životní styl a bizarní výstřednosti ho stále více přitahují. Bulgakov v této nedokončené, ale přesto celistvé novele satiricky nahlíží na dobovou uměleckou scénu, ale zároveň jí vyznává i hlubokou lásku.