Pokračování autobiografických vzpomínek vysokoškolského učitele, které autor předkládá čtenářům převážně formou humoristických povídek. Snahou bylo vybrat takové momenty, které mají aspoň trochu komický nádech. Najdeme zde kapitolky o jeho rodičích a prostředí, ve kterém vyrůstal, a také o jeho spolupracovnících a dalších lidech, se kterými se během svého života setkal.
Ruská moderní literatura 1890-2000 analyzuje jedno z nejsložitějších období literárních dějin. V celkovém proudu přináší výklad jednotlivých směrů, skupin a jejich významných představitelů od vzniku moderny až po postmodernu, a to na základě nových poznatků, uvolněných archivních a jiných materiálů, publikovaných v Rusku i v zahraničí. Navazuje na tradici české rusistiky jak se vytvořila již za první republiky a obnovila zejména v 60. letech. Kniha je určena širokému okruhu zájemců, zahrnujícím čtenáře, které toto období a jeho hodnoty zajímají, ale také učitele, nakladatelské a osvětové pracovníky i studenty filologických oborů, hlavně rusistiky včetně překladatelské.
Vše začíná na lavičce u Patriarchiových rybníků: básník Ivan Nikolajevič Ponyrjov, tvořící pod pseudonymem Bezdomovec, sklidí kritiku šéfredaktora M. A. Berlioze za svůj článek o Pilátu Pontském. Do jejich rozhovoru se nečekaně vloží profesor Woland a všichni tři začnou spekulovat o tom, jak to tenkrát s Kristem vlastně bylo. Woland předpoví Berliozovi, že večer přijde o život a když se tak skutečně stane, profesor se svými pomocníky hodlá zničit všechny, kteří mají něco společného s bytem číslo 50 v Sadové ulici, kde Berlioz bydlel... V groteskním pojetí se tu prolíná několik rovin: dusná atmosféra Moskvy dvacátých a třicátých let je líčena v záhadných a fantaskních kulisách, historická rovina originálním způsobem pojednává o Pilátovi a Ježíši Kristu, rovina filosofická reflektuje a zpřítomňuje motiv faustovský. Svůj vrcholný román psal slavný ruský autor bezmála dvanáct let a tento "příběh novodobého Fausta" dokončil pět dní před svou smrtí.... celý text
Editorka zvolila díla těch autorů, kteří výrazně přispěli k vývoji ruské milostné povídky a novely. Uvádí je v nových, současných překladech. Na závěr svazku je zařazeno několik básní Bulata Odkudžavy, které neobsahují jen tvrdou životní realitu, ale také něhu lásky a krásu života.
Jen vzácně se objevují na knižním trhu díla sovětského humoru a satiry. Tímto svazkem nabízíme čtenářům hned široký výběr - od Erenburga, Bulgakova, Ilfa a Petrova, Zoščenka až po Katajeva, Granina, Koněckého a Šukšina - zahrnující období od začátku 20.let 20.st. prakticky do současnosti. Zaměřili jsme se na prózy s výrazným fantaskním prvkem, umožňujícím autorům i když každý přistupuje k realitě z jiného zorného úhlu a s jiným záměrem, ukázat svět v groteskní podobě. Tématický soubor zahrnuje satiru, zaměřenou na celosvětové, celospolečenské problémy, ostré protibyrokratické šlehy, útok proti prospěchářům a kariéristům, proti lidem, kteří si přisvojují myšlenky a práci jiných i do vlastních řad - nutí zamyslet se nad morálními prohřešky a poklesky, nad nešvary všeho druhu, které nás obklopují, hledat východiska i v životě kolem sebe, protože ,,totiž zdravý rozum je základem pocitu svobody každého člověka".
Groteskní příběh spisovatele Maksudova, který se snaží uplatnit svou divadelní hru, kde nechybí ani moderní Ďábel, usilující bizarním způsobem o duši hrdiny. Maksudov, obklopený byrokracií, zbabělostí i náladovostí svého okolí, jemuž je vydán v gradaci příběhu čím dál víc napospas, by věru ďábelského rádce potřeboval. Jeho lidské síly na úkol prosadit svou divadelní hru, zdá se, nestačí.
Výbor více než sta povídek známého humoristy a satirika vychází k 20. výročí autorova úmrtí. Je uspořádán podle autorových poznámek a realizovaných souborů do těchto tematických celků: povídky nervózní, trapné, o zdraví, o penězích, o lásce, o lsti, o nezdarech, o lidech kulturnícha příběhy podivuhodné.
Výbor ze sovětských novel dvacátých a třicátých let. Obsahuje: Alexandr Malyškin: Pád Dairu Jurij Libedinskij: Týden Alexandr Něvěrov: Taškent - město chleba Boris Lavreňov: Jedenačtyřicátý Jefim Zozulja: Limonáda Konstantin Fedin: Narovčatská kronika Ivan Katajev: Leningradská silnice Konstantin Paustovskij: Příběh ze severu. Doslov napsal Milan Hrala. Michail Zoščenko: Koza Fjodor Gladkov: Člověk hlavonožec Ivan Katajev: Leningradská silnice
Humoristický román líčí ubohý osud a napínavé příhody maršálka šlechty a jeho společníka, mladého dobrodruha, kteří se za vlády sovětů vypraví hledat po Rusku briliantový poklad ukrytý v jednom z 12 křesel bývalého majetku maršálka.
65 povídek mistra krátkých příběhů. Jedná se o postřehy ze života v nejrozmanitějších prostředích, situacích, které zjevně autor zažil či slyšel a literárně dotvořil.
Soubor fantastických novel a psychologických miniatur J. Zozulji, který zaujímal v sovětské literatuře 20. let významné místo. Jejich základní tón určuje spisovatelova hluboká láska k člověku i soucit s ním a pramenící v nich vůle zneškodnit vše špatné v něm i celé společnosti a vyzvednout krásu života. Vybral a předmluvu "Básník mladých lidí a velké doby" napsal Milan Hrala.