Jan Čep Knihy

Vynikající vypravěč a hloubavý znalec lidské duše předkládá čtenáři v tomto svazku hrstku povídek o lidech slabých a ohrožených, sbratřených utrpením a láskou. Prudké otřesy vnějšího dění očišťují se v duši těchto tichých lidí, ztrácejí dramatičnost a zanechávají jen tichéodříkání, pokoru a smír. Nic tu není pathetické, nic není vášnivé, nenávistné ani opojné - pokojně, těsně spjaty s přírodou rozvíjejí se před námi osudy jednotlivých postav, jakoby prozářené laskavým pozdním sluncem. Svým psychologickým i vypravěčským uměním dosahuje autor toho, že všechny tyto prosté, nevzrusené příběhy vznítí a udrží dychtivý zájem čtenáře, protože v nich postihne tep proudícho života a protože mu celý ten okouzlující malý svět se svými lidmi a lidičkami, s velikými dobrodružstvími všedního, každodenního života je lidsky blízký.

Kniha ČERVENÝ MUŠKÁT navazuje na Spisy Jana Čepa, vydané v letech 1991-1999. K titulům Dvojí domov, Hranice stínu, Polní tráva, Rozptýlené paprsky, Samomluvy a rozhovory a Poutník na zemi se nyní přidává svazek, obsahující rané Čepovy povídky z let 1921-1926, otištěné převážně v literární příloze Moravskoslezského deníku, dále několik časopisecky publikovaných fragmentů a příležitostných próz z třicátých let a nakonec prózy, které Jan Čep nezařadil do pozdějších vydání svých povídkových knih. Zvláště juvenilie, uložené v periodiku dnes obtížně dostupném, jsou pro širší čtenářskou obec dosud zcela neznámé. Setkáváme se v nich v zárodečné podobě s většinou motivů a témat charakteristických pro pozdější Čepovy práce. Máme možnost sledovat zrání Čepova slova a cestu od naturalistického vidění a expresionistického neklidu k duchovnímu uchopení reality a střízlivému toku tiché melodie jazyka. ČERVENÝ MUŠKÁT završuje vydání Čepova prozaického díla a spolu s předchozími svazky je tak čtenářům k dispozici komplet jeho beletristické tvorby.

Výbor z autorových povídek. (Nejde o stejnojmennou autobiografickou esej ze závěru života.)

Hrdinou románu soudobého anglického autora je katolický kněz a především dobrý člověk, který je přesvědčen, že lepší svět nelze stvořit kázáním, ale dohodou moudrých lidí žít lidsky. Autor provází svého hrdinu od r. 1908 až doprostřed druhé světové války, kdy hyne při leteckémbombardování. V řadě kaleidoskopických, humorně a optimisticky laděných obrázků podává pohled na tehdejší dobu a demonstruje víru v důstojnost člověka a jeho mravní hodnoty.

Jan Čep (1902–1974) patří k výrazným českým prozaikům dvacátého století. Jeho odchod do exilu po únoru 1948 a spirituální orientace jeho tvorby způsobily, že v době komunistického režimu byla Čepova díla umlčována. Několikasvazkové vydání autorových próz a esejů, připravené Bedřichem Fučíkem a Mojmírem Trávníčkem, tak mohlo být zveřejněno jen v samizdatu a knižní podoby se dočkalo až po roce 1989. Česká knižnice přináší kratší prózy ze všech období Čepovy tvorby, od knižního debutu Dvojí domov z poloviny dvacátých let až po exilové Cikány. Výběr a komentář Tomáš Kubíček, příprava textu Marie Havránková.

Jádro souboru shrnujícího autorovu exilovou, převážně autobiografickou esejistiku tvoří dvě poslední Čepovy knihy: úvahy a deníkové záznamy Poutník na zemi a autobiografický esej Sestra úzkost. Kniha je doplněna patnácti, u nás většinou dosud netištěnými eseji.

Kniha ČERVENÝ MUŠKÁT navazuje na Spisy Jana Čepa, vydané v letech 1991-1999. K titulům Dvojí domov, Hranice stínu, Polní tráva, Rozptýlené paprsky, Samomluvy a rozhovory a Poutník na zemi se nyní přidává svazek, obsahující rané Čepovy povídky z let 1921-1926, otištěné převážně v literární příloze Moravskoslezského deníku, dále několik časopisecky publikovaných fragmentů a příležitostných próz z třicátých let a nakonec prózy, které Jan Čep nezařadil do pozdějších vydání svých povídkových knih. Zvláště juvenilie, uložené v periodiku dnes obtížně dostupném, jsou pro širší čtenářskou obec dosud zcela neznámé. Setkáváme se v nich v zárodečné podobě s většinou motivů a témat charakteristických pro pozdější Čepovy práce. Máme možnost sledovat zrání Čepova slova a cestu od naturalistického vidění a expresionistického neklidu k duchovnímu uchopení reality a střízlivému toku tiché melodie jazyka. ČERVENÝ MUŠKÁT završuje vydání Čepova prozaického díla a spolu s předchozími svazky je tak čtenářům k dispozici komplet jeho beletristické tvorby.

Pro účastníky XI. bibliofilského večera, konaného v sobotu dne 9. listopadu 1935 v Národním domě na Král. Vinohradech.

Vzájemná korespondence Henriho Pourrata a Jana Čepa je mimořádně cenným pramenným materiálem pro literární historii a pro zkoumání česko-francouzských kulturních styků. Korespondenční vztah je navázán Janem Čepem coby překladatelem Pourratovy monumentální auvergneské epopeje Kašpar z hor. Z pracovní korespondence se velmi brzy stává přátelský dialog, který reflektuje nejen literární zájmy pisatelů a jejich autorské projekty, nýbrž poskytuje i pronikavý komentář k vyhroceným dějinným událostem a přináší analýzu nejedné mezní existenciální situace jedince (Mnichov, okupace, válka, nástup komunismu, český exil). O hloubce přátelství Pourrata s Čepem svědčí i sdílení intimity mezi pisateli (zdravotní problémy, rodinný život, osobní selhání), které také tvoří poutavou linii korespondence a podtrhuje její jedinečnost.

Slavný anglický romanopisec a dramatik se jeví v této knize jako jemný psycholog ženské duše, básník teskných a hořkých nálad, tvůrce složitých lidských organismů, vedoucích vítězný mravní zápas s vášněmi a osudem. Hrdinka románu Gyp Wintonová je krásná, duchaplná a hrdá dívka, která ve chvíli jakého si opojení vlastním mládím a půvabem svolí k sňatku s nadaným houslistou, člověkem nezkrocených animálních pudů, takže soužití manželů je brzy nesnesitelné. V mladé ženě se pak probudí živelná láska k jinému mladému muži, který ji rovněž miluje. Žijí spolu jako manželé, jejich poměr však skončí tragicky právě pro nesmírnost lásky mladé ženy. Dílo je provanuto ovzduším ovzduším vznešené odevzdanosti a ušlechtilé, hrdé melancholie, zároveň je plné melodického chvění citlivých nervů, sajících jemné a drahocenné šťávy života.