John Stuart Mill byl vlivný liberální myslitel 19. století, známý svou prací v oblasti filozofie a politické ekonomie. Byl klíčovým zastáncem utilitarismu, etické teorie, kterou rozvinul nad rámec původního konceptu Jeremyho Benthama. Millův přístup k utilitarismu se vyznačoval důrazem na kvalitu potěšení a individuální svobodu. Jeho myšlenky formovaly liberální tradici a dodnes rezonují v debatách o etice a politice.
Druhý svazek výboru z Millova díla obsahuje v nových překladech Millovy klasické spisy O svobodě a Úvahy o zastupitelské vládě, věnované základním charakteristikám liberální společnosti, tedy svobodě slova a volebnímu právu.
John Stuart Mill (1806-1873) je nejvlivnějším anglicky mluvícím filozofem 19. století. V anglosaském světě patří mezi nejznámější Millovy texty jeho spis O svobodě, který vyšel v roce 1859 a z kterého vám předkládáme druhou kapitolu O svobodě myšlení a slova. Toto nově přeložené vydání chce dostát Millovu původnímu úmyslu a předložit jeho myšlenky modernímu čtenáři tak, aby byly přístupné a srozumitelné. Text je citlivě upravený, aby logika a smysl Millovy argumentace zůstaly zachovány a zároveň čtenáře nezatěžovaly příklady z dobového kontextu.
První díl rozsáhlého výboru z Millova díla představuje Milla především v kritické návaznosti na zakladatele utilitarismu Jeremyho Benthama: svazek obsahuje Millovu klasickou stať „Utilitarismus" a jeho rozsáhlé intelektuální portréty Benthama a Coleridge jakožto nejvýznamnějších reprezentantů obou proudů dobového britského myšlení, reformního a konzervativního. Dodatek svazku tvoří úvodních pět kapitol z Benthamova klasického spisu Úvod k principům morálky a zákonodárství.
Tato kniha známého anglického filozofa J. S. Milla obsahuje eseje Příroda, Užitečnost náboženství a Theismus. V Přírodě se autor táže, jaký je vztah přirozenosti (přírody) a morálky. Má mravný člověk "sledovat přírodu", je mravnost právě v jejím "sledování"? Odpověď závisí na chápání pojmu příroda. Je-li příroda soustavou všech věcí, následovat ji bude prostě proto, že člověk je součástí všech věcí. Pak vztah přírody a morálky nemá smysl. Je-li však příroda všemi věcmi beze vší lidské intervence, označuje Mill následování "přírody" za protirozumové a nemravné. Člověk má zlepšovat spontánní běh přírody. Esej Užitečnost náboženství se táže mimo jiné na následující. Je náboženství užitečné? Jak? Je užitečné i v případě, že není pravdivé? Jsou některá náboženství užitečnější než jiná? Proč? V Theismu Mill rozebírá důkazy boží existence a zabývá se slučitelností náboženských ideí a vědy.
V knize Úvahy o vládě ústavní se J. S. Mill pokusil své názory využít prakticky při rozvíjení tématu dobře fungující demokratické vlády a parlamentního systému, které mají zaručovat občanům nezadatelná občanská práva a demokratické svobody.
Dílo J. S. Milla, který bývá považován za nejvýznamnějšího anglického filosofa a společenského myslitele 19. století. Pod vlivem svého otce si již v raném mládí osvojil širokou znalost filosofie, historie a jazyků, záhy se začal angažovat ve veřejném životě. Ve svém nevelkém dílku z roku 1861, jehož první český překlad předkládáme v tomto svazku, navazuje zvláště na myšlenky Jeremyho Benthama a podává zde obhajobu utilitaristické teze, podlě níž je třeba vždy usilovat o maximalizaci potěšení pro všechny rozumové bytosti. Millův Utilitarismus je považován za klasickou formulaci jednoho etického směru, jehož vliv je dodnes patrný v dnešních ekonomických teoriích, které se jej výslovně dovolávají či jeho pojetí mlčky předpodkládají. Utilitarismus, od počátku vnímaný jako kontroverzní, se řadí mezi základní díla evropské filosofie a jeho studium je dodnes aktuální, nejen pro jeho historickou hodnotu. Knihu doplňuje studie a komentáře filosofa Stanislava Sousedíka.
V knize autor varuje před nebezpečím státního dirigismu a intervencionismu, a také před plánovaným hospodářstvím. Za to si vysloužil kritiku od Karla Marxe.
Eseje o negativním a pozitivním pojetí svobody, otázkách individuality versus společenské odpovědnosti, hranicích svobody definovaných principem ublížení a mnohé další aspekty spojené s úvahami o svobodě.
Exploring the balance between national growth and government intervention in a competitive market, this work revisits John Stuart Mill's pivotal questions from 1848. It delves into the sustainability of economic expansion and the role of government, highlighting the enduring relevance of Mill's insights in contemporary debates about economic policy and market dynamics. The text invites readers to consider the complexities of economic theory and practice in today's world.