John Stuart Mill byl vlivný liberální myslitel 19. století, známý svou prací v oblasti filozofie a politické ekonomie. Byl klíčovým zastáncem utilitarismu, etické teorie, kterou rozvinul nad rámec původního konceptu Jeremyho Benthama. Millův přístup k utilitarismu se vyznačoval důrazem na kvalitu potěšení a individuální svobodu. Jeho myšlenky formovaly liberální tradici a dodnes rezonují v debatách o etice a politice.
Druhý svazek výboru z Millova díla obsahuje v nových překladech Millovy klasické spisy O svobodě a Úvahy o zastupitelské vládě, věnované základním charakteristikám liberální společnosti, tedy svobodě slova a volebnímu právu.
John Stuart Mill (1806-1873) je nejvlivnějším anglicky mluvícím filozofem 19. století. V anglosaském světě patří mezi nejznámější Millovy texty jeho spis O svobodě, který vyšel v roce 1859 a z kterého vám předkládáme druhou kapitolu O svobodě myšlení a slova. Toto nově přeložené vydání chce dostát Millovu původnímu úmyslu a předložit jeho myšlenky modernímu čtenáři tak, aby byly přístupné a srozumitelné. Text je citlivě upravený, aby logika a smysl Millovy argumentace zůstaly zachovány a zároveň čtenáře nezatěžovaly příklady z dobového kontextu.
První díl rozsáhlého výboru z Millova díla představuje Milla především v kritické návaznosti na zakladatele utilitarismu Jeremyho Benthama: svazek obsahuje Millovu klasickou stať „Utilitarismus" a jeho rozsáhlé intelektuální portréty Benthama a Coleridge jakožto nejvýznamnějších reprezentantů obou proudů dobového britského myšlení, reformního a konzervativního. Dodatek svazku tvoří úvodních pět kapitol z Benthamova klasického spisu Úvod k principům morálky a zákonodárství.
Tato kniha známého anglického filozofa J. S. Milla obsahuje eseje Příroda, Užitečnost náboženství a Theismus. V Přírodě se autor táže, jaký je vztah přirozenosti (přírody) a morálky. Má mravný člověk "sledovat přírodu", je mravnost právě v jejím "sledování"? Odpověď závisí na chápání pojmu příroda. Je-li příroda soustavou všech věcí, následovat ji bude prostě proto, že člověk je součástí všech věcí. Pak vztah přírody a morálky nemá smysl. Je-li však příroda všemi věcmi beze vší lidské intervence, označuje Mill následování "přírody" za protirozumové a nemravné. Člověk má zlepšovat spontánní běh přírody. Esej Užitečnost náboženství se táže mimo jiné na následující. Je náboženství užitečné? Jak? Je užitečné i v případě, že není pravdivé? Jsou některá náboženství užitečnější než jiná? Proč? V Theismu Mill rozebírá důkazy boží existence a zabývá se slučitelností náboženských ideí a vědy.
V knize Úvahy o vládě ústavní se J. S. Mill pokusil své názory využít prakticky při rozvíjení tématu dobře fungující demokratické vlády a parlamentního systému, které mají zaručovat občanům nezadatelná občanská práva a demokratické svobody.
Dílo J. S. Milla, který bývá považován za nejvýznamnějšího anglického filosofa a společenského myslitele 19. století. Pod vlivem svého otce si již v raném mládí osvojil širokou znalost filosofie, historie a jazyků, záhy se začal angažovat ve veřejném životě. Ve svém nevelkém dílku z roku 1861, jehož první český překlad předkládáme v tomto svazku, navazuje zvláště na myšlenky Jeremyho Benthama a podává zde obhajobu utilitaristické teze, podlě níž je třeba vždy usilovat o maximalizaci potěšení pro všechny rozumové bytosti. Millův Utilitarismus je považován za klasickou formulaci jednoho etického směru, jehož vliv je dodnes patrný v dnešních ekonomických teoriích, které se jej výslovně dovolávají či jeho pojetí mlčky předpodkládají. Utilitarismus, od počátku vnímaný jako kontroverzní, se řadí mezi základní díla evropské filosofie a jeho studium je dodnes aktuální, nejen pro jeho historickou hodnotu. Knihu doplňuje studie a komentáře filosofa Stanislava Sousedíka.
V knize autor varuje před nebezpečím státního dirigismu a intervencionismu, a také před plánovaným hospodářstvím. Za to si vysloužil kritiku od Karla Marxe.
Eseje o negativním a pozitivním pojetí svobody, otázkách individuality versus společenské odpovědnosti, hranicích svobody definovaných principem ublížení a mnohé další aspekty spojené s úvahami o svobodě.
Exploring the tension between social order and individual liberty, this influential 19th-century work by John Stuart Mill delves into political and economic ideas through the lens of social theory. It significantly shaped political discourse globally, offering a critical analysis that remains relevant in discussions of socialism and its implications for society.
