Zsigmond Móricz Knihy
29. červen 1879 – 4. září 1942
Významný maďarský realistický romanopisec odhaluje v románu "Příbuzní" úplatkářství a podvody maďarských vládních i samosprávních úředníků. Na ústřední postavě románu, nepatrném magistrátním úředníkovi Štěpánu Kopjássovi, který je zvolen na vyznamné místo městského vrchního právního rady, autor přesvědčivě ukazuje bezmocnost jednotlivce proti zkorumpované mašinerii finančních magnátů a vysokých úředníků. Kopjáss podléhá v tomto boji dvakrát: po prvé, když sám přejímá peněžní morálku těchto kruhů, a po druhé, když je v boji o koryta vyřazen. Jestliže román ze společnosti vysoké buržoasie končil nutně pesimisticky, pak "Motýlek", který čerpá z prostředí proletářského, je naplněn radostnou vírou v lidi. Vítězná láska Jósky Darabose a Zsuzsiky Hitvesové, kteří navzdory všem zahájí společný život, obdařuje román nejen lyrickým kouzlem, ale i rysy společenské revolty.
Poslední svazek vybraných spisů velkého maďarského realisty přináší výbor z povídkové tvorby. Kniha zahrnuje tři autorovy tematické okruhy: prózy z venkova, kde je zachycena vesnice s příkrými sociálními rozdíly, s vzájemnými boji mocných a bohatých a s morální čistotou chudých, prózy z města, kde se autor zabývá problémem městského proletariátu, a prózy z války, kde Móricz nejen protestuje proti válečnému zabíjení, ale ve válce objevuje i zdrojmorálního rozvratu. Podkladem pro toto vydání bylo vydání maďarské z let 1953-1955, které je částí souborné edice autorových děl.
Dvoudílná románová epopej, torzo ze zamýšlené trilogie, je oslavou legendárního maďarského zbojníka, vylíčeného nejen jako mstitele křivd chudiny, nýbrž i zcela realisticky jako rváče a tyrana. Pokouší se několikrát zanechat zbojnictví, ale vždy je donucen znovu sáhnout k násilí. Zúčastní se revoluce r. 1848 a znechucen pošpiněním boje za svobodu krutostmi a loupežemi, odchází do ústraní.
Čarovná zahrada je první román z cyklu Sedmihradska, historického území Uher. Líčí události, které rozkvětu Sedmihradska předcházely: krátkou dobu vlády oslňujícího mladičkého knížete Gábora Báthoryho, jehož fantastické sny o tom, že ze Sedmihradska vytvoří čarovnou zahradu, přivedly tuto malou zemičku, obklopenou mocnými sousedy, až na pokraj zkázy.
V knize se uzavírá osobní román Gábora Bethlena a svůdné Anny Báthoryové a vrcholí Bethlenova dráha státnická...
Román o Gáboru Bethelenovi. Autor v knize složil pěv o velikém muži, o muži s posláním, o věčném sváru mužského a ženského elementu, o mužské práci a ženské lásce či snad o mužské lásce a ženském sobectví, anebo ještě o mužské i ženské velkorysosti. Zpěv poněkud drsný, promlouvá nám však z doby zlé, hlasem známým až strach.
Hrdinkou prózy jednoho z největších maďarských spisovatelů je mladá manželka postaršího učitele, která se za něho provdala v naději, že tak získá možnost svobodnějšího společenského i osobního života. Několikaleté manželství jí však přináší jen zklamání a rozčarování. Paníučitelová poznává, že její představy o vlastní obdivuhodnosti jsou jen fikce a pokusí se o sebevraždu.
Na tragickém příběhu šlechtického statkáře zpodobnil maďarský kritický realista zákonitý osud drobné maďarské zemanské šlechty ze sklonku století, třídy, která setrvává na své šlechtické pýše, mravech a zábavách a přitom v souboji s vesnickým velkokapitálem beznadějně chudne a je postupně likvidována.
