Zsigmond Móricz
29. červen 1879 – 4. září 1942
Studoval teologii,práva,filozofii a současně neustále stoupal jeho spisovatelský věhlas.Podstatnými rysy Móriczova vypravěčského umění i nazírání je souvztažnost biologických a sociálních motivů jako projevů životní síly,jeho epická vyprávění jsou protkána lyrickými emocemi i dramatickým napětím.Řada jeho děl zachycuje tragicky marnou vzpouru výjimečného jedince proti netečnému prostředí.
Pan Bovary1951Sedm krejcarů
1955Šťastný člověk
1974Pan Bovary
1979Čarovná zahrada
1980Motýlek
1984Veliký kníže
1986Stín slunce