Zsigmond Móricz Pořadí knih

V knize se uzavírá osobní román Gábora Bethlena a svůdné Anny Báthoryové a vrcholí Bethlenova dráha státnická...

Román o Gáboru Bethelenovi. Autor v knize složil pěv o velikém muži, o muži s posláním, o věčném sváru mužského a ženského elementu, o mužské práci a ženské lásce či snad o mužské lásce a ženském sobectví, anebo ještě o mužské i ženské velkorysosti. Zpěv poněkud drsný, promlouvá nám však z doby zlé, hlasem známým až strach.

Milostná novela ztvárňuje příběh dvou chudých venkovských milenců, kteří dokáží vykročit ze začarovaného kruhu bídy za novou nadějí společného života.. Prémie 18. ročníku edice Máj

Čarovná zahrada je první román z cyklu Sedmihradska, historického území Uher. Líčí události, které rozkvětu Sedmihradska předcházely: krátkou dobu vlády oslňujícího mladičkého knížete Gábora Báthoryho, jehož fantastické sny o tom, že ze Sedmihradska vytvoří čarovnou zahradu, přivedly tuto malou zemičku, obklopenou mocnými sousedy, až na pokraj zkázy.

Hrdinkou prózy jednoho z největších maďarských spisovatelů je mladá manželka postaršího učitele, která se za něho provdala v naději, že tak získá možnost svobodnějšího společenského i osobního života. Několikaleté manželství jí však přináší jen zklamání a rozčarování. Paníučitelová poznává, že její představy o vlastní obdivuhodnosti jsou jen fikce a pokusí se o sebevraždu.

Poslední svazek vybraných spisů velkého maďarského realisty přináší výbor z povídkové tvorby. Kniha zahrnuje tři autorovy tematické okruhy: prózy z venkova, kde je zachycena vesnice s příkrými sociálními rozdíly, s vzájemnými boji mocných a bohatých a s morální čistotou chudých, prózy z města, kde se autor zabývá problémem městského proletariátu, a prózy z války, kde Móricz nejen protestuje proti válečnému zabíjení, ale ve válce objevuje i zdrojmorálního rozvratu. Podkladem pro toto vydání bylo vydání maďarské z let 1953-1955, které je částí souborné edice autorových děl.

Dvoudílná románová epopej, torzo ze zamýšlené trilogie, je oslavou legendárního maďarského zbojníka, vylíčeného nejen jako mstitele křivd chudiny, nýbrž i zcela realisticky jako rváče a tyrana. Pokouší se několikrát zanechat zbojnictví, ale vždy je donucen znovu sáhnout k násilí. Zúčastní se revoluce r. 1848 a znechucen pošpiněním boje za svobodu krutostmi a loupežemi, odchází do ústraní.

Dvoudílná románová epopej, torzo ze zamýšlené trilogie, je oslavou legendárního maďarského zbojníka, vylíčeného nejen jako mstitele křivd chudiny, nýbrž i zcela realisticky jako rváče a tyrana. Pokouší se několikrát zanechat zbojnictví, ale vždy je donucen znovu sáhnout k násilí. Zúčastní se revoluce r. 1848 a znechucen pošpiněním boje za svobodu krutostmi a loupežemi, odchází do ústraní.

Hrdinou románu Zbojník je chudý rolník Jani Avar, který nesnáší panský útisk trpně, nýbrž ze svého nesnesitelného postavení vidí jediné východisko: stát se zbojníkem. Když vkročí s puškou na rameni do hraběcího zámku, není revolucionářem, je jen rebelem. Sirotek líčí osudy děvčátka z nalezince, které bylo svěřeno sedlákům. Stát připlácí na výchovu a stravu svého sirotka několik pengö měsíčně a malý sirotek také není pro své vychovatele ničím jiným než pramenem snadného výdělku. Chodí nahý a bosý, hladový, okrádán i o ten svůj nepatrný příděl, putuje z místa do místa a není bídy, příkoří a utrpení, kterého by nazakusil.